Co se skrývá v oranžových plodech rakytníku?
Rakytník je velmi vyhledávanou rostlinou, jež přitahuje pozornost nejen svým výrazným vzhledem, ale i širokými možnostmi využití. Jeho bobule patří k nejzajímavějším plodům, které se v našich podmínkách dají pěstovat a typická oranžová barva bobulí přitahuje pozornost už na první pohled. Mnozí ho znají dle názvu, ale ne každý tuší, jak široké je jeho využití a proč si zaslouží zvláštní pozornost. Právě tomu se budeme věnovat v tomto článku.

Vzhled rakytníku a jeho blahodárné plody
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je keř dorůstající do výšky zhruba dvou až čtyř metrů. Typický je svými úzkými stříbřitými listy a výraznými bobulemi, které dozrávají obvykle na konci léta až začátkem podzimu. Chuť plodů je výrazně kyselá, lehce trpká a často se popisuje jako nesmírně intenzivní. Z hlediska barvy jsou bobule nápadné – sytě oranžové díky vysokému obsahu barviv.
Roste přirozeně v oblasti Evropy a Asie, převážně v suchých a slunných lokalitách. Nejčastěji jej najdeme na písčitých půdách, v blízkosti řek a na svazích. V historii byl ceněn už ve starověku a v některých kulturách získal označení jako citroník severu nebo poklad Sibiře. Tyto přezdívky vycházejí z jeho dlouhodobého využívání, především pro vysokou odolnost a výrazné vlastnosti jeho plodů.
Sběr a obsah cenných látek
Sběr rakytníku patří k náročným činnostem. Keře mají pevné a ostré trny a bobule samy o sobě jsou velmi měkké, takže se při nešetrném zacházení snadno poškodí. Obvykle se sklízí celé větvičky, které se následně zmrazí a bobule se sklepou, nebo se používají speciální sběrné pomůcky. Veškeré úsilí však stojí za to, protože rakytník obsahuje celou řadu cenných látek. Je bohatý na vitaminy (zejména skupiny B a vitamin C), karotenoidy, flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny a taktéž minerální látky. Důležitou součástí jsou i rostlinné oleje přítomné v dužině i semínkách. Už jen samotné složení ukazuje, proč je rakytník mezi lidmi tak oblíbený.

Využití a schopnosti rakytníku
Rakytník se využívá v různých odvětvích. V potravinářství najdeme jeho extrakty v džusech, sirupech, marmeládách nebo sušenkách. V kosmetice se uplatňuje především olej, který je ceněn pro své vlastnosti související s péčí o pokožku. A nakonec je rakytník také jednou z využívaných rostlin v oblasti doplňků stravy. Jeho pozitivní vliv je rozsáhlý. Stimuluje například přirozenou obranyschopnost nebo kardiovaskulární systém, pomáhá s pocitem únavy, přispívá k náležité funkci trávicího systému a podporuje normální stav pokožky. Díky obsahu vitaminu C je vhodný v období zvýšené zátěže organismu. Olej z rakytníku se často užívá i pro posílení sliznic a celkové regenerace.
Formy rakytníku a jeho dávkování
Rakytník lze konzumovat v několika podobách. Nejzákladnější je samozřejmě konzumace čerstvých bobulí, které však svou kyselostí nemusí sednout každému. Oblíbené jsou rovněž sušené plody nebo prášek ze sušených bobulí, jenž lze přidat do kaší či smoothie. Mimořádně rozšířenou formou je rakytníková šťáva. Ta bývá výrazná a koncentrovaná, a proto se doporučuje dávka okolo 25 ml denně. Rakytníkový sirup je chutnější, ale obsahuje vyšší množství cukru, což je důležité brát v úvahu. Další možností jsou kapsle, tablety či tinktury, které se liší v koncentraci a dávkování je vždy uvedené na obalu. Samostatnou kategorií je pak rakytníkový olej.

Rakytníková šťáva vs. olej
Rakytníkový olej a šťáva představují dva odlišné produkty z této rostliny, které se liší jak složením, tak i oblastí využití. Olej je velmi koncentrovaný zdroj tukově rozpustných látek, jako jsou karotenoidy, vitamíny A, E a K, a esenciální mastné kyseliny. Proto je olej často používán převážně ve vnější péči o pokožku, kde podporuje regeneraci, hojení ran a ochraňuje proti zánětům, ale také vnitřně v malých dávkách třeba pro regeneraci sliznic. Šťáva naproti tomu obsahuje velké množství vodou rozpustných antioxidantů, zejména vitamínu C, který posiluje imunitní systém. Zatímco olej je silnější a lepší v oblasti obnovy tkání a péče o kůži, šťáva zase pomáhá o něco více s posílením obranyschopnosti a celkovou vitalitou těla. Obě formy se proto vzájemně doplňují a volba mezi nimi závisí na konkrétním zdravotním cíli.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj: Research progress of sea buckthorn (Hippophae rhamnoides L.) in prevention and treatment of cardiovascular disease - PMC [online]. [cit. 26. 11. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11527678/
Proč užívat arginin nejen po čtyřicítce? Jaký vliv má na naše tělo?
Arginin, jakožto jedna z významných aminokyselin, má v těle určité nezaměnitelné funkce. Řadí se ovšem mezi semi-esenciální látky, což znamená, že si ho organismus sice sám vytváří, ale nemusí tomu tak být v každém období. Arginin se v organismu vytváří zcela samovolně a dostatečně pokud k tomu má potřebné podmínky. Avšak třeba v období růstu a vývoje bývá jeho tvorba nedostačující.
Na co je dobrá maca?
Maca peruánská je velice podobná běžné kořenové zelenině. Na první pohled může připomínat třeba obyčejnou řepu. Maca červená má dokonce i velmi podobnou barvu. Maca totiž není pouze jedna, ale má několik druhů, jež na první pohled rozeznáme podle barvy. Nejrozšířenější je v našich končinách maca žlutá, pak maca červená a černá.
Jód – k čemu všemu je důležitý?
Jód patří mezi základní biogenní prvky, tudíž takové, které jsou pro život nezbytné. Spousty lidí se zaměřuje především na jiné minerály a takovou důležitost jódu nepřikládají. Opak je ale pravdou. Jód je pro organismus významný stejně jaké jiné látky a má za úkol hned několik funkcí.









