NAD⁺ – klíčová molekula života a energie
NAD⁺ je látka, která hraje klíčovou roli při produkci energie a udržování vitality našich buněk. Nejde však o žádnou novinku moderní doby. Tento koenzym byl objeven už v roce 1906 a od té doby je jedním z velice zkoumaných molekulárních prvků v lidském organismu. Vědci ho považují za zásadní součást mnoha biologických procesů, které rozhodují o tom, jak efektivně naše buňky fungují. S přibývajícím věkem se ovšem jeho hladina v těle postupně snižuje, což postupně ovlivňuje i činnost buněk.
Co je NAD⁺?
Jedná se o zkratku pro nikotinamidadenindinukleotid, molekulu, která slouží jako koenzym – tedy pomocná látka umožňující průběh řady biochemických reakcí. Patří do skupiny koenzymů přítomných ve všech živých organismech, od bakterií až po člověka. V těle se NAD⁺ přirozeně tvoří, především z aminokyseliny tryptofanu nebo z vitaminu B3, známého také jako niacin. Vzniká složitým procesem, jenž tělo zvládá, pokud má dostatek těchto stavebních látek a enzymů. V buněčném prostředí se NAD⁺ neustále přeměňuje na svou redukovanou formu NADH a zpět, což je klíč pro jeho fungování.
Role v buněčné energii
NAD⁺ má v buňkách zásadní úkol – podílí se na přenosu energie. Každá buňka potřebuje pro svůj život energii, kterou získává z potravy prostřednictvím mechanismu zvaného buněčné dýchání. Tento proces probíhá v mitochondriích, což jsou jakési elektrárny veškerých buněk. NAD⁺ zde funguje jako nosič elektronů – váže je z živin, které rozkládáme, a předává je dál do dýchacího řetězce. Díky tomu může vzniknout molekula ATP, základní energetická jednotka těla. Bez NAD⁺ by buňky nebyly schopné vyrábět energii, a tím pádem by selhávaly i základní životní funkce. Tato nenápadná molekula tedy stojí v samém jádru buněčného metabolismu.
Další funkce a souvislosti
Kromě své role v energetickém metabolismu má NAD⁺ také vliv na řadu dalších procesů, jež souvisejí s regenerací a dlouhověkostí. Jedním z nejznámějších mechanismů je jeho propojení se skupinou enzymů zvaných sirtuiny. Tyto enzymy regulují opravy DNA, zánětlivou aktivitu a pomáhají buňkám reagovat na stres. Aby mohly sirtuiny pracovat, potřebují právě NAD⁺. Podobně důležitý je i pro aktivaci AMPK, enzymu, který pomáhá organismu hospodařit s energií a podporuje její efektivní využití.
S přibývajícím věkem hladina NAD⁺ přirozeně klesá, což může ovlivnit vitalitu buněk a jejich schopnost regenerace. Tento pokles se dává do souvislosti s rychlejším stárnutím, sníženou výkonností, a dokonce vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění. Naopak udržování jeho dostatečné hladiny podporuje správnou činnost nervové soustavy, lepší kognitivní výkon, opravu DNA a imunitní reakce. V posledních letech se proto zkoumá, jak jeho hladinu v těle ovlivnit přirozenou cestou.
Prekurzory a vitamin B3
Tělo si NAD⁺ dokáže vytvořit z několika látek. Ty označujeme jako prekurzory. Nejznámějším z nich je vitamin B3, tedy niacin a jeho deriváty – nikotinamid, nikotinová kyselina nebo nikotinamid ribosid (NR). Všechny tyto formy se na něho mohou v organismu přeměnit, ale cesta k tomu není krátká. Přeměna probíhá v několika krocích, které vyžadují energii i enzymy, a ne veškeré formy B3 jsou pro tvorbu stejně efektivní. Z tohoto důvodu se v doplňcích stravy někdy objevuje přímo NAD⁺ nebo jeho přímé prekurzory, jež mohou proces urychlit.
Na druhou stranu je třeba dodat, že přímé doplňování NAD⁺ je zatím finančně náročnější, a ne vždy nutné. Tělo si ho ve většině případů dokáže vytvořit samo, pokud má dostatek vitaminu B3, bílkovin a celkově zdravý metabolismus. Teoretickou výhodou přímého NAD⁺ může být rychlejší nástup efektu, ale i zde záleží na vstřebatelnosti a způsobu podání. Rozumný přístup proto spočívá v kombinaci pestré stravy, kvalitního spánku, pohybu a omezení alkoholu, který jeho hladinu snižuje.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj: The Role of NAD+ in Regenerative Medicine - PMC [online]. [cit. 15. 10. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9512238/

Ženšen pravý – kořen života plný aktivních látek
Ženšen pravý, pod latinským názvem Panax ginseng, patří k nejstarším bylinám na světě, které jsou věhlasné pro své blahodárné účinky na lidský organismus. V českých botanických publikacích nese název Všehoj ženšenový, jenž prozrazuje, že se jedná o léčivou bylinu s širokospektrálními efektem na naše tělo. Toho si byli moc dobře vědomi již čínští léčitelé před několika tisíci lety, kteří si ji vysoce cenili a podávali ji při nejrůznějších chorobách. Není tedy divu, že se v některých dobách cena ženšenu dovedla vyšplhat až na cenu zlata.

Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 2. část
První várku zajímavých obsahových látek, které můžete najít v nejrůznějších bylinkách, jsme si probrali již v předchozí části, kde se můžete dočíst více o saponinech, ginsenosidech, polysacharidech, betaglukanech, flavonoidech a terpenových sloučeninách. Jelikož je aktivních složek opravdu velká spousta, podíváme se v dnešním díle na další zástupce, které jsou rovněž pro lidský organismus prospěšné ba některé z nich dokonce nepostradatelné.

Maca peruánská – superpotravina podporující libido, paměť a imunitu
Maca peruánská, latinsky Lepidium meyenii, je nízká rostlina, která roste pouze ve vysokých nadmořských výškách pohybujících se okolo 3000 až 4000 metrů nad mořem. V takových nepříznivých podmínkách roste jen málo rostlin, a tak je maca v tomto směru opravdu jedinečná. Maca je dvouletá rostlina z peruánských And, které se u nás přezdívá řeřicha peruánská, brazilský ženšen nebo také peruánská viagra. Blahodárného působení macy na náš organismus si byli dobře vědomi již starověcí Inkové a to více jak před 6000 lety. Ty ji hojně pěstovali na náhorních plošinách. Díky ní byli vitálnější a odolnější vůči nepříznivým psychickým či fyzickým životním vlivům.