Zinek a jeho formy, kterou zvolit a na jakou si dát pozor??
Zinek je minerální látkou, kterou jako ostatní esenciální složky musíme do těla přijímat, jelikož si je nedokážeme vytvářet přirozeně. Přesto je zinek nepostradatelný a má poměrně mnoho významných funkcí, musí být přítomný při řadě biochemických procesů a naše tělo se bez něho zkrátka neobejde. Zinek je stopovým prvkem, což znamená, že ho potřebujeme v menším množství, to však ani trošku neubírá na jeho důležitosti. Zinek musíme dodávat do organismu společně s potravinami, či můžeme sáhnout po některém z výživových doplňků. V těch se ale můžeme setkat s různorodými názvy. Zinek může mít totiž rozličné formy. Jaké ale existují a proč bychom se o to měli při vybírání zajímat? To se dočtete právě v dnešním článku, jež je zaměřený na toto téma.

Jaké jsou nejdůležitější úlohy zinku v těle?
Zinek je nutný již pro samotný vývoj člověka, růst, dělení buněk, regeneraci a hojení. Je součástí enzymů a potřebujeme ho pro správnou funkci obranných systému organismu. Zinek je rovněž antioxidantem a protizánětlivým prvkem. Jeho dostatek je významný pro zdravou pokožku, vlasy i nehty. Přítomný je u syntézy některých částí potravy jako jsou sacharidy nebo bílkoviny, a pozitivní vliv má dokonce na zdraví reprodukčního systému a plodnost. Dále zvyšuje odolnost a psychickou výkonnost.
Jaké máme zdroje zinku a co se děje při deficitu?
Zdroje zinku můžeme hledat jak v živočišné, tak i v rostlinné říši. Ovšem ty živočišné nám často přináší lepší užitek. V rostlinné stravě může zinek s jinými složkami (fytáty, vláknina) tvořit sloučeniny, jež se špatně rozpouští a naše tělo pak zinek hůře absorbuje. Zinek se nachází ve vnitřnostech, mase, mořských plodech (nejvíce ústřice), rybách, kešu, vlašácích, dýňových a konopných semínkách a luštěninách. Ořechy a luštěniny je vhodné před konzumací namočit, zlepšuje se tím biodostupnost zinku.
Vážný nedostatek zinku bývá docela vzácný. Avšak i mírný deficit může mít za vinu zhoršení zdravotního stavu daného jedince. Jedná se například o poruchy imunity, vyšší náchylnost k infekčním onemocněním, zhoršenou hojivost ran, ale také špatnou kvalitu, vypadávání nebo lámavost vlasů. U dětí se navíc projevuje zpomalením jejich růstu. Na pozoru by se ovšem neměli mít pouze vegani či vegetariáni, ale taktéž těhotné a kojící ženy, senioři, lidé se střevními chorobami či podvýživou a větší konzumenti alkoholu.

Zinek a jeho různorodé formy
Hlavním rozdílem mezi formami zinku je to, jak se vlastně dokáží vstřebávat. Tato schopnost totiž není u každého druhu stejná, ale může se dokonce radikálně lišit. Při doplňování zinku samozřejmě chceme, aby využitelnost byla co nejvyšší, a my tak z něho měli požadovaný prospěch. Shrneme si tu nejznámější a také nejlepší podoby zinku.
- Oxid zinečnatý – tento zástupce bývá na trhu velmi rozšířen a je oblíbený zejména díky své nízké ceně. Je anorganický a jeho vstřebatelnost je kvůli tomu však poměrně nízká, uvádí se přibližně 10 % z přijaté dávky. Organismus tedy většinu vyloučí bez většího užitku.
- Citrát zinečnatý – je dobře využitelnou organickou formou zinku. Tělo upotřebí z podaného množství větší část nežli u oxidu. Citlivějším jedincům však může při vyšších dávkách způsobit zažívací obtíže včetně průjmu. Je proto na místě ho kombinovat s jinými druhy.
- Bisglycinát zinečnatý – jedná se o chelátovou sloučeninu zinku. Je to jeden z jeho nejlepších zdrojů – má jednu z největších biologických dostupností, a ve značném množství se proto vstřebává v tenkém střevě. Zinek je v této podobě vázaný na dvě molekuly aminokyselin. Je vhodný i v případě, pokud potřebujeme doplňovat zinek ve velkém objemu.
- Glukonát zinečnatý – tento druh zinku je rovněž relativně hojně rozšířený. Je to vlastně zinečnatá sůl kyseliny glukonové. Je organický, jeho absorpce je tudíž vysoká, a z tohoto důvodu se jedná o jednu z těch vhodnějších forem při volbě doplňku stravy. Organismem je dobře snášen.
- Pikolinát zinečnatý – jde o téměř srovnatelnou sloučeninu zinku s předešlým glukonátem a jejich biovyužitelnost je obdobná. Rozdíl je v obsažené kyselině. Je to totiž zinečnatá sůl kyseliny pikolové.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Vápník – jakou roli zaujímá v našem těle?
Vápník je proto klíčovým prvkem života a je důležité porozumět podstatě, významu pro organismus a jak zajistit, aby tělo mělo jeho dostatek pro správné fungování.
Magnesium – jaká forma hořčíku je pro tělo nejvhodnější?
Magnesium, známé také pod českým názvem jako hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Účastní se více než stovky biochemických reakcí a reguluje přes tři sta různých enzymů. Magnesium, nebo-li hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Hořčík považujeme za jeden z nezbytných základních stavebních prvků organismu, jelikož se účastní několika biochemických procesů a reguluje přes tři sta různých enzymů. Významnou roli tak hraje při celé řadě tělesných reakcí, včetně svalových kontrakcí a nervových impulsů.
Jaká jsou přírodní sladidla a jaké jsou výhody erythritolu a xylitolu?
Erythritol – tato přírodní látka patří do skupiny cukerných alkoholů, které se běžně nachází v některých fermentovaných potravinách, ovoci nebo zelenině. Jeho nespornou výhodou je vysoká míra sladivosti, která v porovnání s běžným bílým cukrem dosahuje 70–80 % sladké chuti. Přitom ale erythritol neobsahuje žádné kalorie a neovlivňuje glykemický index. Díky tomu ho mohou užívat i diabetici. Důvod, proč tělu nedodává žádné kalorie, je jednoduchý, náš organismus ho nedovede metabolizovat, a tudíž je vyloučen močí. Xylitol – patří do stejné skupiny jako erythritol. Oproti němu se ale zásadně liší. Sladivost tohoto přírodního sladidla, přezdívajícímu se také někdy jako „březový cukr“, je totožná s klasickým bílým cukrem. Nahrazovat ho proto můžete 1:1. Bohužel ale není zcela bez kalorií jako erythritol. Xylitol je přibližně o 40 % méně kalorický než bílý cukr a je vhodný pro diabetiky, protože pro svou přeměnu v těle nevyžaduje inzulin.









