-
Hlavní stránka
- Blog
- Co je quercetin a co umí?
Co je quercetin a co umí?
Quercetin nebo taktéž kvercetin, je látka, jež se řadí mezi antioxidanty, u nichž se již nějakou dobu ví, že jsou velmi prospěšné pro zdraví. Je nicméně docela možné, že jste o quercetinu ještě doposud neslyšeli. Je to ovšem přírodní složka, která je spojována s hned několika pozitivními vlivy na lidský organismus, a pravděpodobně ji dokonce do těla v jistých dávkách dodáváte pravidelně. Vyskytuje se totiž zcela běžně v naší stravě, a to konkrétně v různých druzích ovoce a zeleniny. Quercetin však není pouze dobrým antioxidantem, ale má i jiné zajímavé vlastnosti. V dnešním článku si proto kvercetin podrobněji rozebereme a zjistíme, jaké jsou jeho veškeré přínosy pro naše zdraví.
Co je quercetin za látku?
Na kvercetin je nahlíženo jako na jeden z nejsilnějších antioxidantů. Je to rostlinný polyfenol patřící do skupiny flavonoidů. To je poměrně rozsáhlá kategorie s různorodými zástupci. Flavonoidy se v rostlinách pochopitelně netvoří jen tak, ale mají svůj důležitý význam. Obyčejně vznikají jako ochrana před škůdci, bakteriemi, houbami nebo UV zářením. Nalezneme je prakticky ve všech částech rostlin. Listech, stonkách, plodech a často rovněž v květech. Některé plody a rostliny jim také vděčí za svoje výrazné zbarvení. Quercetin je pigment, který má sytě žlutou barvu.
Z čeho můžeme quercetin přijímat?
Pokud se stravujete pestře a nevynecháváte potraviny jako je ovoce, zelenina či bylinky, určitě quercetin do těla již přijímáte. Protože právě v těchto skupinách se hojně nachází. Kvercetin je totiž považován za jeden z nejvíce se vyskytujících biologicky aktivních antioxidantů, ale stejně tak i těch nejlepších. Jestliže chcete doplňovat quercetinu více, měli byste zařazovat potraviny, jež jsou na něj bohaté. Jejich výčet je však poněkud dlouhý, a my si tu proto vyjmenujeme jen pár hlavních zástupců. Jedná se o cibuli, jablka, rajčata, česnek, čerstvé kapary, červené víno, bobulovité ovoce, koriandr, rukolu nebo třezalku tečkovanou. Ve velkém počtu případů je kvercetin nejvýše obsažen ve vrchní vrstvě plodů – tedy ve slupkách. Jejím odstraněním tak snižujeme kvantum přítomného quercetinu. Další varianta je jednoduše sáhnout po doplňcích stravy s obsahem quercetinu, které jsou nám k dispozici. Ty často nabízí koncentrované množství této látky.
Jaká jsou pozitiva při užívání kvercetinu?
Quercetin, jakožto efektivní antioxidant, je prospěšný pro veškeré buňky našeho organismu. Chrání je před negativními oxidačními vlivy, jež v našem těle za určitých podmínek vznikají. Výsledkem oxidace jsou kyslíkové radikály, které jsou velice reaktivní a při nedostatku antioxidantů mohou za poškozování buněk či jejich sníženou tvorbu, rozmnožování a zhoršenou komunikaci. Quercetin tedy napomáhá i správné buněčné produkci a přenosu signálu mezi jednotlivými buňkami. Zároveň zmírňuje neblahé dopady nadměrného stresu, znečištěného prostředí, UV záření nebo léčiv. Zdokonaluje tudíž celkovou odolnost našeho organismu.
Další zajímavou schopností quercetinu je jeho podpora imunitního systému. Nejen že zlepšuje vlastní obranné systémy těla, ale je rovněž schopen regulovat imunitní projevy. Dokáže zesílit imunitu, ale také snížit její odezvu, včetně umírnění buněk, které produkují tzv. histaminy. Ty jsou uvolňovány při poškození tkání či alergické reakci jako obvyklá součást imunitních odpovědí. Alergie je ovšem nepřiměřená reakce na látky, které jsou za normálních okolností pro člověka neškodné. Kvercetin umí tyto přehnané reakce potlačit, a tudíž je velmi efektivním přírodním antihistaminikem.
Quercetin má ale i jiná pozitiva. Je například protizánětlivý a antibakteriální, bojuje proti zvýšenému špatnému cholesterolu, podporuje zdraví srdce a cév, vyrovnává hladinu cukru v krvi nebo napomáhá snižovat tlak. Navíc přispívá k normální funkci močových a dýchacích cest.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Ostropestřec mariánský – proč je důležitý obsah silymarinu?
Ostropestřec mariánský pod latinským názvem (Silybum marianum) je prastará bylinka, o níž se dochovaly záznamy již z dob antického Říma a Řecka. Už v té době se ostropestřec mariánský využíval k odstranění mnoha neduhů, především při hadím uštknutí či při jaterních potížích. Pro svůj podpůrný efekt a zajímavý vzhled se mu začalo přezdívat Kristova koruna. Prokazatelné působení na jaterní tkáň později dokonce potvrdily mnohé studie, při nichž byl objeven komplex aktivních látek souhrnně označovaných jako silymarin.
Přírodní vitamin C a jeho výhody?
Přírodní vitamin C je takový vitamin, který se běžně nachází v ovoci a zelenině. Každý druh obsahuje jiný podíl vitaminu C. Zatímco někde ho může být pouze stopové množství, tak v určitých druzích je koncentrován opravdu významně. Existuje však také vitamin C, který je produkován synteticky. Ten se vyrábí v laboratorních podmínkách. Není na něm nic špatného, nicméně přírodní vitamin C má jednu nespornou výhodu. Vyskytuje se totiž po boku dalších látek, jako jsou kupříkladu flavonoidy. Jedná se o fytonutrienty, jež mají zásadní vliv na to, jak je vitamin C následně v těle využit.
Rybí olej, rozdíl mezi omega 3 a omega 6 mastnými kyselinami?
Rybí olej nebo také rybí tuk, je stejnou přírodní látkou, která se už v dřívějších generacích podávala pro zdraví dětí po lžičkách. V takové formě ale moc oblíbený pro svoji chuť a zápach nebyl. Dnes se běžně setkáme s rybím olejem třeba v želatinových kapslích, kdy problémy s konzumací odpadají a my si tak můžeme dopřát všechny příznivé vlastnosti tohoto tuku bez nepříjemných pocitů. Omega 3 jsou esenciální polynenasycené mastné kyseliny (PUFA). To znamená, že si je tělo samo neumí vyrobit, a tak jsme odkázáni na jejich příjem z potravy či doplňků stravy. Dělí se na tři základní, a to je kyselina alfalinolenová (ALA), kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina eikosapentaenová (EPA). Omega 6 jsou také polynenasycené mastné kyseliny a hlavním zástupcem je především kyselina linolová (CLA) tu si tělo stejně jako omega 3 mastné kyseliny nevytváří. Dále sem řadíme ještě kyselinu arachidonovou (AA) – nachází se i mateřském mléku a gamalinolenovou (GLA).
