Jak ostropestřec působí na tělo?
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá až dvouletá rostlinka, která náleží do čeledi hvězdnicovitých. Pokud se s ním ve volné přírodě setkáte, je možné, že ho zaměníte za zcela neužitečný a obyčejný bodlák. Ostropestřec je však nabitý prospěšnými bioaktivními látkami. Poznat ho můžete třeba podle specifických zubatých listů, jež jsou protkané bílými žilkami a skvrnami. Květy jsou nepřehlédnutelné, jelikož mají růžovou až fialovou barvu. Později z nich vznikají plody, které jsou označovány také jako semínka.

Co obsahuje ostropestřec za látky?
Nejvyšší koncentrace aktivních složek je v semenech, o něco menší pak v listech či kořenech. Semínka jsou z velké části tvořena bílkovinami a rostlinnými oleji (především esenciální nenasycené mastné kyseliny). Dále jsou přítomny například aminokyseliny, flavonoidy, steroly, aminy, silice nebo dokonce quercetin. Za nejužitečnější se ovšem považuje tzv. silymarin. To je vlastně směs několika flavonoidů. Patří sem silybin, silydianin a silychristin. Tento silymarinový komplex může mít velice významný vliv na naše zdraví.
Jaké pozitivní účinky má ostropestřec?
Ostropestřec (a zejména silymarin) podporuje odbourávání volných radikálů a chrání buňky. Funguje tedy jako skvělý antioxidant. Nejvíce se však hovoří o jeho působení na játra. Posiluje totiž jaterní buňky, regeneruje je a má hepatoprotektivní účinky. Zlepšuje celkovou činnost jater, očistu a detoxikaci organismu a využívá se často při jaterních obtížích a ke zmírnění následků intoxikací a otrav. Příznivě působí také na trávení, vyrovnává hladinu cukru v krvi, udržuje normální funkci srdce nebo podporuje přirozenou obranyschopnost.
Může ostropestřec vyvolat nežádoucí účinky?
Ostropestřec se nedoporučuje suplementovat těhotným a kojícím ženám, lidem s vysokým krevním tlakem či jinými závažnějšími onemocněními. Může taktéž interagovat s určitými léčivy (především těmi, co se metabolizují v játrech) a narušit jejich vstřebávání. Proto se v případě jakýchkoliv pochybností poraďte s lékařem. Pokud se vás ani jeden z těchto bodů netýká, neměli byste se užívání této byliny obávat. Závažnější vedlejší účinky nejsou známy, mohou se objevit pouze zažívací problémy, nevolnosti a průjem.

Jak poznat zhoršenou funkci jater?
Játra jsou opravdu nepostradatelným orgánem, který slouží jako čistička. Mají totiž nezastupitelnou roli při detoxikaci organismu. Nicméně to není jejich jediná důležitá schopnost. Vzniká v nich mnoho látek a spolupracují třeba se žlučníkem, což má význam pro vstřebávání vitaminů a trávení tuků. Špatná činnost jater se pak projevuje například bolestmi břicha, otoky nohou a kotníků, únavou, nevolnostmi, tmavě zbarvenou močí či výraznou změnou stolice. Často dochází rovněž k zežloutnutí pokožky či očního bělma.
Jaký ostropestřec je nejúčinnější?
Tuto bylinku si můžete pořídit v mnoha formách. Produktů seženete na trhu celou řadu. Ovšem je na místě zmínit, že ne každý z těchto produktů vám přinese stejný výsledek. Můžete narazit na drcené plody, oleje, extrakty, kapsle, tinktury a čaje. Každá z těchto forem vám určitě jistá pozitiva přinese. Avšak jistotu vysokého účinku budete mít pouze v případě, že budete vědět, kolik silymarinu se v daném produktu nachází.
Kolik ostropestřce užívat?
Vzhledem k tomu, že je silymarin poněkud hůře rozpustný ve vodě, což negativně ovlivňuje jeho biovyužitelnost a vstřebatelnost v organismu, je potřeba užívat vyšší dávky, aby skutečně náležitě zafungoval. Jeho ideální koncentrace je proto kolem 80 %. V případě takovýchto standardizovaných extraktů se pak řiďte doporučeným dávkováním na obale zvoleného výrobku. Minimální dávka se pohybuje mezi 150–300 mg denně.
Za jak dlouho se dostaví první změny?
Ostropestřec mariánský je potřeba užívat několik týdnů až měsíců v kuse. Krátkodobá suplementace nemá proto význam. Poté by měla následovat pauza. Takto v cyklech se může ostropestřec užívat několikrát do roka, a to dokonce dlouhodobě. Změny se tedy nedostaví ihned do druhého dne, ale jedná se o dlouhodobější proces. Podstatnou roli hraje také momentální zdravotní stav.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj: Silymarin as Supportive Treatment in Liver Diseases: A Narrative Review - PMC [online]. [cit. 07. 08. 2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7140758/
Proč užívat cordyceps a kdy volit 50 % polysacharidů?
Cordyceps sinensis alias housenice čínská je medicinální houba, která zvládne stimulovat četné funkce organismu a pro lidské tělo je v mnoha ohledech velkým přínosem. K tomu, aby tato houba mohla přežívat parazituje na specifickém druhu larev. Ty pohltí a dál se vyvíjí, aby byla vytvořena plodnice s výtrusy a celý proces se mohl znovu opakovat. Již dávno v Číně a Tiberu, kde má cordyceps své místo původu, vědí, že obsahuje vícero biologicky aktivních složek. Všechny tyto látky si v dnešním článku vyjmenujeme.
Selen a jeho význam v organismu?
Selen patří mezi esenciální stopové prvky, na jejichž přítomnosti v těle závisí mnoho biochemických procesů. Ještě před nedávnem byl pokládán za toxický prvek. To se však v 60. letech minulého století změnilo, když bylo odhaleno, že jeho nedostatečný přísun dovede zvyšovat riziko některých chorob. V přírodě je selen všudypřítomný. Díky tomu se také vyskytuje jak v rostlinných, tak živočišných produktech. Bohužel je ale jeho přítomnost poměrně nerovnoměrná, takže je důležité skladbu jídelníčku pravidelně obměňovat, aby přísun selenu byl pokryt z více zdrojů. Konkrétně se nachází například ve vejcích, obilovinách, vnitřnostech, masu, houbách a ořeších. Doporučená denní dávka selenu se pohybuje průměrně okolo 60 mikrogramů.
Ženšen pravý a ženšen sibiřský – jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Hned na úvod si je potřeba říci, že ženšen pochází z čínského výrazu řén-šen a v češtině se tímto výrazem označuje botanický rod Panax. Všechny tyto rostliny jsou zároveň silné přírodní adaptogeny, které mají za cíl zvyšovat přirozenou odolnost organismu. Problémem je však to, že se ještě před zavedení latinského pojmu „Panax“, začalo v češtině mnoha různým rostlinám říkat jednoduše „Ženšen“, což vede ke zmatkům. Rostliny, které se označují jako ženšeny přitom pochází z různých oblastí, obsahují odlišné aktivní látky, a tedy i působí na lidské tělo zcela odlišně.









