-
Hlavní stránka
- Blog
- Jak ostropestřec působí na tělo?
Jak ostropestřec působí na tělo?
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá až dvouletá rostlinka, která náleží do čeledi hvězdnicovitých. Pokud se s ním ve volné přírodě setkáte, je možné, že ho zaměníte za zcela neužitečný a obyčejný bodlák. Ostropestřec je však nabitý prospěšnými bioaktivními látkami. Poznat ho můžete třeba podle specifických zubatých listů, jež jsou protkané bílými žilkami a skvrnami. Květy jsou nepřehlédnutelné, jelikož mají růžovou až fialovou barvu. Později z nich vznikají plody, které jsou označovány také jako semínka.
Co obsahuje ostropestřec za látky?
Nejvyšší koncentrace aktivních složek je v semenech, o něco menší pak v listech či kořenech. Semínka jsou z velké části tvořena bílkovinami a rostlinnými oleji (především esenciální nenasycené mastné kyseliny). Dále jsou přítomny například aminokyseliny, flavonoidy, steroly, aminy, silice nebo dokonce quercetin. Za nejužitečnější se ovšem považuje tzv. silymarin. To je vlastně směs několika flavonoidů. Patří sem silybin, silydianin a silychristin. Tento silymarinový komplex může mít velice významný vliv na naše zdraví.
Jaké pozitivní účinky má ostropestřec?
Ostropestřec (a zejména silymarin) podporuje odbourávání volných radikálů a chrání buňky. Funguje tedy jako skvělý antioxidant. Nejvíce se však hovoří o jeho působení na játra. Posiluje totiž jaterní buňky, regeneruje je a má hepatoprotektivní účinky. Zlepšuje celkovou činnost jater, očistu a detoxikaci organismu a využívá se často při jaterních obtížích a ke zmírnění následků intoxikací a otrav. Příznivě působí také na trávení, vyrovnává hladinu cukru v krvi, udržuje normální funkci srdce nebo podporuje přirozenou obranyschopnost.
Může ostropestřec vyvolat nežádoucí účinky?
Ostropestřec se nedoporučuje suplementovat těhotným a kojícím ženám, lidem s vysokým krevním tlakem či jinými závažnějšími onemocněními. Může taktéž interagovat s určitými léčivy (především těmi, co se metabolizují v játrech) a narušit jejich vstřebávání. Proto se v případě jakýchkoliv pochybností poraďte s lékařem. Pokud se vás ani jeden z těchto bodů netýká, neměli byste se užívání této byliny obávat. Závažnější vedlejší účinky nejsou známy, mohou se objevit pouze zažívací problémy, nevolnosti a průjem.
Jak poznat zhoršenou funkci jater?
Játra jsou opravdu nepostradatelným orgánem, který slouží jako čistička. Mají totiž nezastupitelnou roli při detoxikaci organismu. Nicméně to není jejich jediná důležitá schopnost. Vzniká v nich mnoho látek a spolupracují třeba se žlučníkem, což má význam pro vstřebávání vitaminů a trávení tuků. Špatná činnost jater se pak projevuje například bolestmi břicha, otoky nohou a kotníků, únavou, nevolnostmi, tmavě zbarvenou močí či výraznou změnou stolice. Často dochází rovněž k zežloutnutí pokožky či očního bělma.
Jaký ostropestřec je nejúčinnější?
Tuto bylinku si můžete pořídit v mnoha formách. Produktů seženete na trhu celou řadu. Ovšem je na místě zmínit, že ne každý z těchto produktů vám přinese stejný výsledek. Můžete narazit na drcené plody, oleje, extrakty, kapsle, tinktury a čaje. Každá z těchto forem vám určitě jistá pozitiva přinese. Avšak jistotu vysokého účinku budete mít pouze v případě, že budete vědět, kolik silymarinu se v daném produktu nachází.
Kolik ostropestřce užívat?
Vzhledem k tomu, že je silymarin poněkud hůře rozpustný ve vodě, což negativně ovlivňuje jeho biovyužitelnost a vstřebatelnost v organismu, je potřeba užívat vyšší dávky, aby skutečně náležitě zafungoval. Jeho ideální koncentrace je proto kolem 80 %. V případě takovýchto standardizovaných extraktů se pak řiďte doporučeným dávkováním na obale zvoleného výrobku. Minimální dávka se pohybuje mezi 150–300 mg denně.
Za jak dlouho se dostaví první změny?
Ostropestřec mariánský je potřeba užívat několik týdnů až měsíců v kuse. Krátkodobá suplementace nemá proto význam. Poté by měla následovat pauza. Takto v cyklech se může ostropestřec užívat několikrát do roka, a to dokonce dlouhodobě. Změny se tedy nedostaví ihned do druhého dne, ale jedná se o dlouhodobější proces. Podstatnou roli hraje také momentální zdravotní stav.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj: Silymarin as Supportive Treatment in Liver Diseases: A Narrative Review - PMC [online]. [cit. 07. 08. 2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7140758/
Zinek chelate, v čem vyniká a proč ho užívat právě v chelátové formě?
Zinek je nezbytným stopovým prvkem pro správné fungování lidského organismu. Nachází se v orgánech, tkáních a tělních tekutinách a účastní se více než tří stovek biochemických reakcí, včetně dělení buněk, růstu a vývoje. Jelikož ho máme v těle jen ve stopovém množství, je potřeba si uvědomit, že i jeho zásoby jsou velice tenké. Navíc náš organismus neumí zinek samovolně syntetizovat, takže o to zásadnější je dbát na jeho přísun z potravy nebo doplňků stravy s obsahem zinku.
Hovězí, vepřový a rybí kolagen – kdy a který je lepší?
Kolagen je důležitou součástí lidského organismu, lépe řečeno NEZBYTNOU. Kolagen se nachází napříč celým tělem a to například v chrupavkách, kůži, cévách nebo dokonce ve svalech a je zodpovědný za pružnost, pevnost a odolnost všech pojivových tkání ve kterých je obsažen. Postupně s věkem bohužel produkce kolagenu klesá, čímž dochází k rychlejšímu opotřebení pohybového aparátu a změn na pleti jako je napři. prohloubení vrásek.
Resveratrol – přírodní antioxidant získaný z vína, který pomáhá!
Resveratrol je poměrně nedávno objevená látka, jejíž efekt na naše tělo není ještě zcela probádaný. Prozatím se ví, že je silným přírodním antioxidantem, který omezuje působení volných radikálů a tím pomáhá předcházet různým zdravotním onemocněním. Resveratrol patří do skupiny látek zvaných polyfenoly, o nichž se obecně ví, že v lidském organismu působí jako antioxidanty. Resveratrol byl objeven v bílé i modré vinné révě, a to jak v jadérkách, tak ve slupce. Nicméně v modrých odrůdách vinné révy byl zjištěn v daleko větším množství. Kromě toho se také nachází i v borůvkách, rybízu, arašídech nebo v rostlině nesoucí název křídlatka japonská, která bývá hojně využívána v tradiční východní medicíně.
