-
Hlavní stránka
- Blog
- Jak zlepšit kvalitu spánku?
Jak zlepšit kvalitu spánku?
Spánek patří k velice důležitým biologickým procesům v našem životě. Přesto se stále více lidí potýká s jeho nedostatkem, špatnou kvalitou nebo neschopností usnout. Důvody mohou být různé – stres, špatný životní styl, rušivé prostředí a také různé zdravotní problémy. Málo nerušeného spánku se přitom neprojevuje pouze únavou. Může ovlivnit naši náladu, výkonost, soustředění i celkové zdraví. V moderním světě, kde jsme neustále obklopeni rozptylujícími podněty, technologií a stresem, není jednoduché najít klid a zajistit si regeneraci, kterou má noční odpočinek přinášet. Pokud váš spánek není tak optimální a dostačující, jak by měl být, možná nastal čas to změnit.
Spánek – klíč k regeneraci
Spánek je přirozený stav, během něhož tělo i mysl regenerují. V průběhu noci mozek zpracovává veškeré přijaté informace, třídí je a ukládá, dochází k obnově buněk nebo dokonce podpoře imunitního systému. Dospělý člověk potřebuje v průměru 7–9 hodin spánku denně, u dětí a dospívajících je tato potřeba ještě vyšší. S přibývajícím věkem se nároky opět mění – ve vyšším věku se délka totiž zase často o malinko zkracuje. Kvalitní spánek se skládá z několika fází, včetně hluboké a REM fáze, které jsou významné pro fyzické i duševní zdraví. Pokud dojde k narušení těchto fází, například častým probouzením, spánek sice může být dlouhý, ale přesto nám nepřinese energii. Je tedy zásadní, nejen kolik spíme, ale také jak spíme.
Prostředí a návyky
Podmínky, ve kterých spíme, výrazně celý odpočinek ovlivňují. Základem je tiché, tmavé a dobře větrané prostředí bez rušivých elementů. Teplota v ložnici by neměla být příliš vysoká, ideálně kolem 18 °C. Důležité je také eliminovat modré světlo z obrazovek mobilních telefonů, počítačů a televizí alespoň dvě hodiny před spaním. Rovněž pravidelnost zde hraje zásadní roli – usínat a vstávat by se mělo každý den přibližně ve stejnou dobu, a to i o víkendech. Konzumace těžkých jídel a alkoholu před spaním může narušit průběh spánku, stejně jako kofein v pozdních hodinách. Je vhodné si vytvořit večerní rituál. Přečíst si třeba několik stránek knihy, pustit si klidnou hudbu nebo si dopřát teplou sprchu. Tělo a mysl dostanou tudíž jasný signál, že se blíží čas odpočinku.
Doplňky stravy na podporu spánku
Pokud máte vytvořené ideální podmínky, ale nedošlo ke zlepšení, mohou být dalším krokem osvědčené doplňky stravy. Velmi podstatný je například hořčík, který napomáhá uvolnění a zklidnění nervové soustavy a podporuje relaxaci. Dále je to tryptofan – aminokyselina, ze které tělo vytváří serotonin a následně melatonin, tedy hormon spánku. Melatonin a tryptofan patří mezi látky, jež přirozeně podněcují nástup spánku a optimální cirkadiánní cyklus. Jejich doplnění může pomoci harmonizovat vaše vnitřní rytmy a usnadnit tak usínání. Vyzkoušet můžete taktéž kozlík lékařský, meduňku, chmel či jiné bylinky s uklidňujícími vlastnostmi.
Psychická pohoda a spánkové poruchy
Psychická pohoda je jedním z důležitých faktorů, na který se občas zapomíná. Dlouhodobý stres, napětí a úzkosti mohou způsobit různorodé problémy. V takových případech nestačí jen upravit prostředí či doplnit chybějící látky, je rovněž potřeba se věnovat duševnímu zdraví. Někdy však spánkové potíže přerostou běžnou míru, trvají-li déle než několik týdnů či dokonce měsíců, jsou velmi intenzivní nebo narušují každodenní fungování, může jít o tzv. spánkovou poruchu. Mezi ně patří například nespavost (insomnie), spánková apnoe, syndrom neklidných nohou, parasomnie či narkolepsie. V takovém případě je vhodné vyhledat odborníka – praktického lékaře, neurologa nebo specialistu na spánkovou medicínu. Včasné řešení totiž může výrazně zlepšit kvalitu života.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Melatonin: Pharmacology, Functions and Therapeutic Benefits - PMC [online]. [cit. 16. 04. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5405617/
Projevy nedostatku trávicích enzymů?
Trávicí enzymy jsou produkovány napříč celým trávicím traktem. Nejvíce se vytvářejí v ústech, žaludku, střevech a slinivce břišní. Existuje jich několik různých a jsou rozděleny podle toho, jakou skupinu makroživin rozkládají. Amyláza, laktáza a celuláza se starají o veškeré sacharidy, které společně se stravou přijmeme a udělají z nich jednodušší typy cukrů jako je například glukóza. Lipáza zase rozloží tuky na glycerol a snadněji vstřebatelné mastné kyseliny. Na rozštěpení bílkovin má velký podíl proteáza, jež usnadňuje jejich rozklad na jednotlivé aminokyseliny. Nicméně máme i takové enzymy, které naše tělo nevyrábí, ale přesto mohou být užitečné. Jedná se třeba o bromelain a papain. Ty jsou přirozenou součástí některých druhů ovoce a štěpí bílkoviny.
Kyselina hyaluronová – rozdíl mezi vysokomolekulární a nízkomolekulární??
Kyselina hyaluronová právoplatně zaujímá přední místo mezi pečujícími složkami, které se přidávají do hydratačních krémů a jiných přípravků na pleť. Tato jedinečná kyselina hyaluronová má totiž mimořádnou schopnost vázat na sebe velké množství vody a pronikat do pokožky, v níž vlhkost uzamyká a chrání ji tak před vysušením. Velice ale záleží na typu kyseliny hyaluronové. Přečtěte si o tom, v čem se od sebe liší vysoko- a nízkomolekulární kyselina hyaluronová a zjistěte, jak je používat.
Proč kombinovat trávicí enzymy a probiotika?
Jako probiotika jsou označovány živé bakteriální mikroorganismy, které se nachází především v tlustém střevě. Možná by někoho mohlo zarazit, že se jedná o bakterie. Probiotika jsou však více než prospěšná a hrají dokonce velice zásadní roli. Trávicí enzymy jsou součástí lidského organismu, avšak nejsou tolik diskutovány jako třeba probiotika a prebiotika.
