-
Hlavní stránka
- Blog
- Kysané mléčné výrobky – jak se v nich zorientovat?
Kysané mléčné výrobky – jak se v nich zorientovat?
Mléčné výrobky bývají nedílnou součástí jídelníčku, pokud tedy nepreferujete čistě veganskou stravu nebo netrpíte alergií na mléčnou bílkovinu. Jestliže vám mléko a výrobky z něj vyhovují, není důvod se jich vzdávat – mají totiž skvělou výživovou hodnotu. Mléčných produktů je mnoho, obzvláště příznivé jsou pak ty fermentované. Jejich konzumace je v mnohých ohledech zdraví prospěšná. Jak se v nich ovšem co nejlépe vyznat?
Proč zařazovat kysané mléčné výrobky?
V mléku jsou přítomny všechny základní živiny. Obsahuje cukry, tuky i bílkoviny. Kromě toho v něm nalezneme vitamin A, D, E, K i vitaminy ze skupiny B. Je také významným zdrojem vápníku. Obsažené živiny se navíc z mléka velice dobře vstřebávají a bílkoviny jsou považovány za kvalitní a plnohodnotné. Fermentované výrobky vznikají kysáním mléka, smetany či jiných mléčných produktů za pomoci bakterií, které se živí cukrem. Takové produkty jsou proto zdrojem přátelských bakterií, jež podporují správnou funkci celého trávicího traktu a udržují zde rovnováhu. Tímto procesem se rovněž produkt konzervuje a prodlužuje se jeho trvanlivost.
Jak se vyznat ve složení?
V první řadě je potřeba zmínit, že byste měli vždy preferovat neochucené a nedoslazené varianty. Neznamená to, že si je již nikdy nesmíte dát, ale ty „bílé“ by měly rozhodně převažovat. Ochucené varianty, aniž si to možná uvědomujete, obsahují poměrně vysoké množství přidaného cukru. Pokud se však podíváte na složení, možná vás u těch neochucených zmate, že i ty zahrnují určité množství cukrů. Nicméně jedná se o mléčný cukr neboli laktózu, která je přirozenou součástí. Co se týče tuku, měli byste se držet střední tučnosti. Vyšší tučnost je také příčinou menšího obsahu bílkovin a vápníku, který je na bílkoviny vázán.
Druhy kysaných mléčných výrobků
Kysaných mléčných produktů je celá řada, tudíž může být někdy problematické se v nich pořádně vyznat. Neliší se totiž pouze konzistencí, ale taktéž procesem výroby nebo druhem (a množstvím) použité kultury. Používané názvy se také pojí s určitými pravidly – každý druh kysaného mléčného výrobku musí obsahovat určité minimální množství jistých mikroorganismů, což je zakotveno i v legislativě.
Jogurty
Jogurt patří asi mezi nejznámější a rovněž nejoblíbenější výrobek v této kategorii. Vyrábí se kysáním mléka za použití jogurtové kultury. Tato směs obsahuje bakterie Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus. Jejich poměr má výrazný vliv na chuť výsledného jogurtu. Jestliže převažují laktobacily, je kyselejší, pokud je více streptokoků, je naopak sladší. Jogurty se mohou lišit také způsobem zrání. To probíhá buď přímo v obalu (kelímek, sklenička) nebo v tanku a stáčí se do finálního obalu až po dozrání. Tato skutečnost má zase vliv na konzistenci.
Kysané mléčné nápoje
- Jogurtové mléko – jeho výroba je velice podobná jako u běžného jogurtu, jsou použity stejné kmeny bakterií a kvasinek. Odlišuje se víceméně jen konzistencí, která je tak tekutá, aby se dala popíjet.
- Kefír – je nápoj, při jehož zhotovení se používá mléčných bakterií (např. Lactobacillus, Lactococcus) a kvasinek (např. Saccharomyces a Kluyveromyces). Díky použití kvasinek je kefír štiplavý a jemně perlí na jazyku.
- Kefírové mléko – možná jste si mysleli, že se jedná o jiný název pro kefír, ale jsou to dva odlišné výrobky. Množství použitých bakterií a kvasinek je menší nežli u kefíru, proto kefírové mléko většinou neperlí a má o něco sladší chuť.
- Acidofilní mléko – zde se používá acidofilní kultura, která obsahuje baterie Lactobacillus acidophilus. Ty produkují velké kvantum kyseliny mléčné. Pokud se používá jen těchto kultur, bývá acidofilní mléko velmi kyselé, proto se často kombinuje s dalšími kulturami, které dodávají trochu více sladkosti.
Kysané podmáslí – je vedlejší produkt, jež vzniká při výrobě másla. Tučná smetana se stlouká tak dlouho, než vznikne máslo a tekuté podmáslí. Podmáslí se následně ve většině případů kysá smetanovou kulturou.
Zákys/kyška – takto se může nazývat jakýkoliv produkt, při jehož výrobě bylo použito mléčné kultury – jogurtové, kefírové či nejčastěji smetanové. Dodržen však musí být 1 milion bakterií na 1 gram výrobku.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Therapeutic potential of popular fermented dairy products and its benefits on human health - PMC [online]. [cit. 28. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10933135/
Garcinie kambodžská – keř, jehož plody vám pomohou při hubnutí
Garcinie kambodžská též tamarind malabarský je keř, který může dorůstat až do výšky 20 metrů. Roste v tropických vlhkých pralesích jihovýchodní Asie a kvete žlutě nebo červeně. Podle způsobu pěstování začíná plodit až po minimálně 10 letech. Vzhledem není samotný keř ničím zvláštní, pokud ale rostlina právě plodí, vaši pozornost si získají plody s rýhami, díky čemuž připomínají tykev. Oproti ní jsou ale o dost menší, velikost mají zhruba jako jablko. Nezralé plody jsou zelené a postupně se mění na žluté. K přímé konzumaci se využívá dřeň, která má sladkokyselou chuť. Případně se z plodů připravuje koření, které se nejčastěji využívá v indické kuchyni.
Hericium a obsah polysacharidů, jakou hraje roli?
Hericium je dřevokazná houba s velmi pozitivním vlivem na fungování našeho organismu. Najdeme ji pod českým názvem Korálovec ježatý nebo pod latinským Hericium Erinaceus. Není asi tolik známá jako jiné medicinální houby, ale umí být stejně účelná. Má v sobě totiž mnoho biologicky aktivních látek, které mohou podpořit několik oblastí těla. Váží si ji nejen v tradiční čínské medicíně, ale rovněž v té moderní. Zcela běžně je v místech výskytu konzumována jakožto lahodná houba i využívaná v péči o zdraví.
Garcinie kambodžská a její vliv na hubnutí?
Garcinie kambodžská nebo Garcinia cambogia či tamarind malabarský je keř, který roste na jihovýchodu asijského kontinentu. Používá se pro něj i názvu Tamarind malabarský. Bylo zjištěno, že plody této rostliny, jež se podobají malinkým tykvím, mohou mít příznivý dopad na některé oblasti našeho organismu. V Asii se již po staletí konzumují jako ovoce, zužitkovávají jako koření, ale i třeba k navození pocitu sytosti. S tím se pojí i hlavní efekt garcinie, pro něž se stala pro mnoho lidí zajímavou i v doplňcích stravy – snižování chuti k jídlu a kontrola tělesné hmotnosti.
