Kysané mléčné výrobky – jak se v nich zorientovat?
Mléčné výrobky bývají nedílnou součástí jídelníčku, pokud tedy nepreferujete čistě veganskou stravu nebo netrpíte alergií na mléčnou bílkovinu. Jestliže vám mléko a výrobky z něj vyhovují, není důvod se jich vzdávat – mají totiž skvělou výživovou hodnotu. Mléčných produktů je mnoho, obzvláště příznivé jsou pak ty fermentované. Jejich konzumace je v mnohých ohledech zdraví prospěšná. Jak se v nich ovšem co nejlépe vyznat?

Proč zařazovat kysané mléčné výrobky?
V mléku jsou přítomny všechny základní živiny. Obsahuje cukry, tuky i bílkoviny. Kromě toho v něm nalezneme vitamin A, D, E, K i vitaminy ze skupiny B. Je také významným zdrojem vápníku. Obsažené živiny se navíc z mléka velice dobře vstřebávají a bílkoviny jsou považovány za kvalitní a plnohodnotné. Fermentované výrobky vznikají kysáním mléka, smetany či jiných mléčných produktů za pomoci bakterií, které se živí cukrem. Takové produkty jsou proto zdrojem přátelských bakterií, jež podporují správnou funkci celého trávicího traktu a udržují zde rovnováhu. Tímto procesem se rovněž produkt konzervuje a prodlužuje se jeho trvanlivost.
Jak se vyznat ve složení?
V první řadě je potřeba zmínit, že byste měli vždy preferovat neochucené a nedoslazené varianty. Neznamená to, že si je již nikdy nesmíte dát, ale ty „bílé“ by měly rozhodně převažovat. Ochucené varianty, aniž si to možná uvědomujete, obsahují poměrně vysoké množství přidaného cukru. Pokud se však podíváte na složení, možná vás u těch neochucených zmate, že i ty zahrnují určité množství cukrů. Nicméně jedná se o mléčný cukr neboli laktózu, která je přirozenou součástí. Co se týče tuku, měli byste se držet střední tučnosti. Vyšší tučnost je také příčinou menšího obsahu bílkovin a vápníku, který je na bílkoviny vázán.
Druhy kysaných mléčných výrobků
Kysaných mléčných produktů je celá řada, tudíž může být někdy problematické se v nich pořádně vyznat. Neliší se totiž pouze konzistencí, ale taktéž procesem výroby nebo druhem (a množstvím) použité kultury. Používané názvy se také pojí s určitými pravidly – každý druh kysaného mléčného výrobku musí obsahovat určité minimální množství jistých mikroorganismů, což je zakotveno i v legislativě.

Jogurty
Jogurt patří asi mezi nejznámější a rovněž nejoblíbenější výrobek v této kategorii. Vyrábí se kysáním mléka za použití jogurtové kultury. Tato směs obsahuje bakterie Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus. Jejich poměr má výrazný vliv na chuť výsledného jogurtu. Jestliže převažují laktobacily, je kyselejší, pokud je více streptokoků, je naopak sladší. Jogurty se mohou lišit také způsobem zrání. To probíhá buď přímo v obalu (kelímek, sklenička) nebo v tanku a stáčí se do finálního obalu až po dozrání. Tato skutečnost má zase vliv na konzistenci.
Kysané mléčné nápoje
- Jogurtové mléko – jeho výroba je velice podobná jako u běžného jogurtu, jsou použity stejné kmeny bakterií a kvasinek. Odlišuje se víceméně jen konzistencí, která je tak tekutá, aby se dala popíjet.
- Kefír – je nápoj, při jehož zhotovení se používá mléčných bakterií (např. Lactobacillus, Lactococcus) a kvasinek (např. Saccharomyces a Kluyveromyces). Díky použití kvasinek je kefír štiplavý a jemně perlí na jazyku.
- Kefírové mléko – možná jste si mysleli, že se jedná o jiný název pro kefír, ale jsou to dva odlišné výrobky. Množství použitých bakterií a kvasinek je menší nežli u kefíru, proto kefírové mléko většinou neperlí a má o něco sladší chuť.
- Acidofilní mléko – zde se používá acidofilní kultura, která obsahuje baterie Lactobacillus acidophilus. Ty produkují velké kvantum kyseliny mléčné. Pokud se používá jen těchto kultur, bývá acidofilní mléko velmi kyselé, proto se často kombinuje s dalšími kulturami, které dodávají trochu více sladkosti.
Kysané podmáslí – je vedlejší produkt, jež vzniká při výrobě másla. Tučná smetana se stlouká tak dlouho, než vznikne máslo a tekuté podmáslí. Podmáslí se následně ve většině případů kysá smetanovou kulturou.
Zákys/kyška – takto se může nazývat jakýkoliv produkt, při jehož výrobě bylo použito mléčné kultury – jogurtové, kefírové či nejčastěji smetanové. Dodržen však musí být 1 milion bakterií na 1 gram výrobku.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Therapeutic potential of popular fermented dairy products and its benefits on human health - PMC [online]. [cit. 28. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10933135/
Na co je dobrý cordyceps?
Cordyceps sinensis neboli Housenice čínská je houba, která je proslulá díky svému prospěšnému vlivu na lidský organismus. Dnes je již hojně využívána, a proto se můžeme setkat s řadou doplňků stravy, jež ji v sobě obsahují. Cordyceps je oblíbený už po staletí v tradičních medicínách a jeho blahodárnost je tak velmi dobře prozkoumaná.
Lipozomální vitamin C – proč ho zvolit oproti klasickému
Lidské tělo si vitamin C nedokáže samo vytvořit. A i když se jeho absolutní nedostatek tzv. skorbut neboli kurděje v dnešní době prakticky nevyskytuje, je důležité ho do organismu pravidelně a v dostatečné míře dodávat. Existuje spoustu způsobů, jak do sebe vitamin C dostat. Nejpřirozenější cesta je samozřejmě pestrá a vyvážená strava. Velké množství vitaminu C je obsaženo například v brokolici, kapustě, paprice, černém rybízu nebo šípcích. Za nejlepší a nejefektivnější formu perorálního doplnění vitaminu C do těla se proto v současnosti jeví lipozomy. Jedná se o speciálně upravené molekuly kyseliny askorbové (vitaminu C), které mají na svém povrchu lipofilní obal skládající se z miniaturních tukových kapének. Takto zapouzdřený a chráněný lipozom perfektně odolává agresivnímu žaludečnímu prostředí a dostává se nenarušený do tenkého střeva.
Acerola- třešinka na dortu vašeho pevného zdraví
O plodech jihoamerického keře acerola známého také jako malpígie lysá či barbadoská třešeň je všeobecně známo, že patří k nejbohatším zdrojům vitaminu C. Nabízí se ale otázka, zda ve výživových doplňcích hledat přírodní vitamin C extrahovaný z aceroly, nebo se spokojit se syntetickým a jestli tělo vůbec pozná rozdíl. V případě plodů aceroly, připomínajících naše třešně, se kromě zmíněného vitaminu C můžete těšit na tzv. fytonutrienty, tedy živiny rostlinného původu, z nichž mnohé vynikají především antioxidačními schopnostmi.









