Kyselina hyaluronová – rozdíl mezi vysokomolekulární a nízkomolekulární
Kyselina hyaluronová právoplatně zaujímá přední místo mezi pečujícími kosmetickými složkami, které se přidávají do hydratačních krémů a jiných přípravků na pleť. Tato jedinečná kyselina má totiž mimořádnou schopnost vázat na sebe velké množství vody a pronikat do pokožky, v níž vlhkost uzamyká a chrání ji tak před vysušením. Při jejím výběru je ale nesmírně důležité znát její konkrétní typ. Přečtěte si o tom, v čem se od sebe liší vysoko- a nízkomolekulární kyselina hyaluronová a zjistěte, jak je používat.
Co to je kyselina hyaluronová a kde ji najdeme?
Pokud se zajímáte o kyselinu hyaluronovou, pak jste se dost možná setkali také s označením hyaluronan, hyaluron nebo hyaluronát. Tyto názvy se používají jako synonyma pro kyselinu hyaluronovou. Z odborného hlediska se ale hyaluronan a hyaluronát vyskytují pouze v živých organismech, zatímco za kyselinu hyaluronovou se označuje látka vyskytující se v laboratořích. Výrobci ani široká veřejnost však tyto pojmy nerozlišuje, a tak je lze libovolně zaměňovat.
Kyselina hyaluronová je tělu vlastní látka, která spolu s kolagenem a elastinem tvoří základ pojivových tkání. Kromě kůže se nachází také v kloubech a očním sklivci. Jejím úkolem je udržovat pružnost tkání a vytvářet ochranný film, který má chránit před volnými radikály a tím zpomalovat procesy stárnutí. Bohužel ale s věkem kyseliny hyaluronové v těle přirozeně ubývá, čímž se klouby znatelněji opotřebovávají, kůže se začíná vysušovat a vytváří se vrásky.

Úžasné je na kyselině hyaluronové to, že dokáže vázat obrovské množství vody, a to až tisícinásobek své vlastní hmotnosti! Toho lze pravidelným vpravováním kyseliny hyaluronové do pokožky využít ke svému prospěchu. Oproti jiným hydratačním látkám je navíc kyselina hyaluronová nedráždivá, zcela bezpečná a nevyvolává žádné alergické reakce.
Typy kyseliny hyaluronové
Z chemického hlediska existují dva základní typy kyseliny hyaluronové: vysokomolekulární a nízkomolekulární.
Pro správné pochopení rozdílu mezi oběma kyselinami je potřeba si uvědomit, že velikost molekul neboli tzv. molekulová hmotnost výrazně ovlivňuje proniknutí látky do kůže. Čím menší molekuly jsou, respektive čím nižší je molekulová hmotnost, tím hlouběji kyselina hyaluronová dovede proniknout do kůže a lépe se vstřebat.
- Vysokomolekulární forma kyseliny hyaluronové – kvůli větším molekulám zůstává na povrchu pleti, kde kožní buňky zvláčňuje a hydratuje. Dokáže vyhladit drobné linie a vytvořit jemný film, jenž chrání pleť před škodlivinami z vnějšího prostředí. Při používání této kyseliny hyaluronové je ale důležitá dostatečná vlhkost vzduchu! Pokud byste se totiž pohybovali v přesušené místnosti, vysokomolekulární kyselina hyaluronová by nasávala vodu z vnitřku pleti a způsobovala paradoxně její vysušení. Tento typ je vhodný pro vnější užití kyseliny hyaluronové jako jsou krémy a séra.
- Nízkomolekulární forma kyseliny hyaluronové – má schopnost pronikat hluboko do vrstev kůže, čímž napomáhá dlouhodobé hydrataci pleti a opravě vláken. Díky tomu navrací pleti pružnost a vyplňuje i větší vrásky. Lze ji tedy označit za efektivnjší typ kyseliny hyaluronové. Tento typ kyseliny hyaluronové doporučujeme na vnitřní užití.

Pro koho je kyselina hyaluronová vhodná a kdy ji začít používat?
Jelikož oba typy kyseliny hyaluronové působí trochu jinak, je dobré je vzájemně kombinovat. Jedině tak zajistíte, aby pleť byla hydratovaná jak zvenku, tak zevnitř. Ideální je pro všechny typy pleti.
Abyste předešli brzké tvorbě vrásek, není vůbec na škodu začít s používáním hyaluronového krému a séra již od 25. roku života, kdy začíná obsah kyseliny hyaluronové v těle klesat. Pokud máte suchou a citlivou pleť, můžete s kyselinou hyaluronovou začít i dříve. Poměrně nedávnou novinkou jsou také kapsle kyseliny hyaluronové, které se polykají. Jedná se o doplněk stravy, který působí na pokožku i klouby. Většinou se užívá v rámci několika měsíční kúry.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Maitake a její účinky nejen z pohledu TCM
Maitake, známá i pod jmény Grifola frondosa, sírovec, Trsnatec lupenitý nebo tančící houba, je jedlá a také blahodárná vitální houba, o které jste dost možná ještě doposud neslyšeli, jelikož není tak opěvována jako třeba velice populární reishi nebo cordyceps.
Acerola jako přírodní zdroj vitaminu C?
Acerola, někdy nazývána jako barbadoská třešeň, obsahuje základní živiny jako jsou sacharidy, bílkoviny nebo vláknina, ale za povšimnutí stojí především množství vitaminu C, které se v plodech nachází. Často se setkáme s tím, že jsou pro příjem vitaminu C doporučovány zejména citrusy – pomeranče, citrony či grepy. Co se týče samotné aceroly, tak z,ralé plody mají přibližně 4,5 % vitaminu C, což je asi 30x více než u pomerančů.
Proč užívat cordyceps a kdy volit 50 % polysacharidů?
Cordyceps sinensis alias housenice čínská je medicinální houba, která zvládne stimulovat četné funkce organismu a pro lidské tělo je v mnoha ohledech velkým přínosem. K tomu, aby tato houba mohla přežívat parazituje na specifickém druhu larev. Ty pohltí a dál se vyvíjí, aby byla vytvořena plodnice s výtrusy a celý proces se mohl znovu opakovat. Již dávno v Číně a Tiberu, kde má cordyceps své místo původu, vědí, že obsahuje vícero biologicky aktivních složek. Všechny tyto látky si v dnešním článku vyjmenujeme.









