-
Hlavní stránka
- Blog
- Kyselina mléčná – vlastnosti, formy a využití
Kyselina mléčná – vlastnosti, formy a využití
Kyselina mléčná patří mezi látky, které se objevují jak v našem těle, tak v přírodě kolem nás. Její název může znít povědomě, protože se často spojuje se sportem, potravinami či kosmetikou, ale její význam je mnohem širší. Abychom porozuměli funkci kyseliny mléčné a zjistili, kde se s ní setkáváme, je nejprve dobré vědět, co to vlastně je, v jakých formách se vyskytuje a jakou má roli v lidském organismu.
Co je to kyselina mléčná?
Kyselina mléčná je organická kyselina patřící mezi tzv. hydroxykyseliny. Z chemického hlediska se jedná o sloučeninu, která obsahuje jak karboxylovou, tak hydroxylovou skupinu. Díky tomu má určité zvláštní vlastnosti a chová se jinak než běžné jednoduché kyseliny. V čisté podobě jde o bezbarvou až lehce nažloutlou kapalinu, která je hustší než voda a má mírně kyselý zápach i chuť.
Běžně se tato kyselina vyskytuje v těle živočichů i lidí, kde je součástí různých metabolických procesů. Objevuje se také v potravinách, zejména v těch, které prošly přirozeným kvašením. Najdeme ji dokonce v přírodě samotné, především jako produkt činnosti mikroorganismů a při procesech kvašení, v menší míře se může objevit i v rostlinných tkáních.
Formy kyseliny mléčné
Kyselina mléčná neexistuje jen v jedné univerzální podobě. Existují dvě základní formy – L (+) kyselina mléčná a D (–) kyselina mléčná. Tyto formy jsou si velmi podobné, ale liší se prostorovým uspořádáním molekul, což v praxi znamená, že je naše tělo rozpoznává odlišně. Často se taktéž setkáme se směsí obou forem, které se říká racemická směs. Z hlediska lidského zdraví má největší význam L-forma, která je pro náš organismus přirozená, snadno rozpoznatelná a také biologicky aktivní. Nachází se především v mléčných výrobcích a v potravinách vzniklých fermentací. Naopak D-forma může být při nadměrném množství hůře zpracovatelná, a zejména u kojenců může vést k potížím, jako jsou bolesti břicha nebo nadýmání. Právě proto se v kojenecké výživě dbá na to, aby byla přítomna převážně forma L.
Úloha L-kyseliny mléčné spočívá i v tom, že se účastní důležitých metabolických procesů v těle a slouží jako známá a přirozená složka, kterou naše buňky dokážou efektivně využít. Proto je také nejvíce zkoumána a využívána v různých odvětvích.
Kyselina mléčná v těle
V lidském systému má kyselina mléčná nezastupitelnou roli. Vzniká samovolně při látkové přeměně, například během intenzivního cvičení, kdy se svaly dostávají do stavu, že už nedokážou zpracovat dostatek kyslíku. V takové chvíli se z glukózy vytváří kyselina mléčná, která se pak přeměňuje na laktát. Ten funguje jako dočasný zdroj energie a zároveň umožňuje, aby tělo pokračovalo ve výkonu. V trávicím systému se kyselina mléčná podílí na udržování rovnováhy mikroorganismů, čímž podporuje obranyschopnost proti patogenním bakteriím. Dále napomáhá lepšímu vstřebávání minerálních látek, zejména vápníku a železa. Díky tomu má pozitivní vliv na zdraví kostí, protože vápník je klíčový pro jejich pevnost, a železo zase pro tvorbu červených krvinek a přenos kyslíku v těle. Celkově tak kyselina mléčná není jen odpadním produktem při fyzické zátěži.
Jaké má kyselina mléčná využití?
Díky svým vlastnostem nachází kyselina mléčná široké uplatnění v různých oblastech. V kosmetice se používá především pro své exfoliační schopnosti – jemně odstraňuje odumřelé kožní buňky, zlepšuje hydrataci pokožky a podporuje její zdravý vzhled. Ve farmaceutickém průmyslu je součástí některých léčiv, kde se využívá její schopnost stabilizovat přípravky a ovlivňovat jejich vstřebávání. Významná je rovněž v potravinářství, kde se aplikuje jako přírodní konzervant, regulátor kyselosti nebo dochucovací přísada. Najdeme ji v různých fermentovaných produktech, ale také v podobě potravinářské přísady označované kódem E270. Pro použití v doplňcích stravy či při výrobě produktů je vždy důležité dodržovat správnou koncentraci a potravinářskou kvalitu, aby byla zajištěna bezpečnost a efektivita. Své místo má kyselina mléčná i v chemických laboratořích a technických aplikacích.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Lactic Acid Chemical Peeling in Skin Disorders - PMC [online]. [cit. 21. 08. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11055559/
Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 2. část
První várku zajímavých obsahových látek, které můžete najít v nejrůznějších bylinkách, jsme si probrali již v předchozí části, kde se můžete dočíst více o saponinech, ginsenosidech, polysacharidech, betaglukanech, flavonoidech a terpenových sloučeninách. Jelikož je aktivních složek opravdu velká spousta, podíváme se v dnešním díle na další zástupce, které jsou rovněž pro lidský organismus prospěšné ba některé z nich dokonce nepostradatelné.
Proč užívat vitamin D3, K2 a omega 3 mastné kyseliny?
Některé důležité aktivní látky, vitaminy a minerály si lidské tělo neumí samo vytvořit (nebo jen ve velice omezeném množství), a tak je nutný jejich příjem prostřednictvím potravy nebo vhodných doplňků stravy. Mezi takové vitaminy a látky patří například omega 3 mastné kyseliny, vitamin D3 a vitamin K2. Jejich získávání z potravy ale bohužel není tak snadné jako kdysi a výběr kvalitních doplňků stravy může být také oříšek.
Péče o zrak – kdy a proč užívat vitaminy na oči?
Mezi další vitaminy důležité pro oči patří vitamin C, vitaminy skupiny B nebo vitamin E. Právě poslední zmiňovaný vitamin E pomáhá chránit oční buňky před poškozením volnými radikály a působí preventivně proti zrakovým problémům způsobeným věkem. Dále je pro oči významný vitamin A a prekurzor tohoto vitaminu zvaný jako betakaroten. A to z toho důvodu, že udržují buňky citlivé na světlo v dobré kondici. Při nedostatku vitaminu A hrozí šeroslepost. Najít ho můžete pouze v potravinách živočišného původu jako například v mléce nebo vejcích. Betakaroten je hojně obsažen v kapustě, špenátu, dýni nebo meruňkách.
