-
Hlavní stránka
- Blog
- Není hořčík jako hořčík, kdy a jakou formu zvolit?
Není hořčík jako hořčík, kdy a jakou formu zvolit?
Hořčík (magnesium) je esenciální minerální látka, bez níž se naše tělo rozhodně neobejde. Stojí za správným fungováním četných oblastí našeho organismu a výčet toho na co je potřebný je skutečně dlouhý. Účastní se totiž stovek biochemických reakcí. Je čtvrtým nejzastoupenějším minerálem, ale velká část populace ho i tak nemá dostatečné množství. Avšak existuje několik druhů hořčíku a každý může být více nápomocný v jiné situaci a také doba ve kterou je vhodnější je užívat se může lišit. Proč je hořčík tedy důležitý, s jakými se můžeme setkat a který je tou nejlepší variantou zrovna pro vás? O tom se dozvíte v dnešním článku.
Na co tělo hořčík potřebuje?
Hořčík je nutný pro každou buňku v organismu, protože je součástí enzymatických reakcí, jež souvisí s produkcí energie. Dokáže tudíž přispívat ke snížení únavy a vyčerpání a zajistit nám normální energetický metabolismus. Nepostradatelný je i pro nervovou soustavu. Ta dokáže správně fungovat a přenášet vzruchy jen pokud má dostatečný přísun hořčíku. To souvisí třeba s celkovou psychickou pohodou. Také svaly tento minerál potřebují, aby mohly pracovat, jak mají a docházelo k náležitým svalovým kontrakcím. Magnesium nalezneme i v kostech a zubech, kde přispívá k jejich zdravému stavu. Rovněž se podílí na elektrolytické rovnováze – ta je významná kvůli vyrovnanosti tekutin, hydrataci, napětí v buňkách, přenos informací mezi nimi a k obvyklému vysílání elektrických impulzů. Dále je přítomný u procesu dělení buněk a syntézy bílkovin. Bez hořčíku by zkrátka tělo nemělo šanci vykonávat celou řadu procesů.
Kolik hořčíku přijímat a jak se projevuje deficit?
I když je hořčík běžně dostupný ve stravě, jeho zastoupení v potravinách pomalu klesá. Na vině je intenzivní zemědělství, kdy se z půdy hořčík postupně vytrácí. Následně je magnesia v rostlinách daleko méně než dříve, a to se přenáší i do živočišných produktů, jelikož ho zvířata přijímají právě z rostlin. Obecně je také uváděno, že z jídla dokážeme využít přibližně pouze 30 % hořčíku. V dnešní době je proto zcela běžné, že ho pro potřeby těla není dost.
Denní dávka hořčíku se pohybuje v rozmezí 300–400 mg. Samozřejmě závisí i na jiných faktorech, jako je věk, fyzická aktivita, čistota prostředí, v němž žijeme, nemoci, jimiž trpíme nebo kolik konzumujeme alkoholu. Pokud je magnesia v organismu málo, mohou se dostavit svalové křeče, únava, podrážděnost, bušení srdce, malá odolnost vůči stresu či dokonce zhoršení kvality vlasů a nehtů.
Varianty hořčíku a na co jsou vhodné
Všechny hořčíky mají své základní vlastnosti stejné, nicméně jak již bylo řečeno v počátku, máme více druhů magnesia a každý má některý z efektů silnější než ty ostatní. Od toho se odvíjí i denní doba, kdy je přínosnější danou variantu suplementovat. Hořčík se ve stabilizované podobě vyskytuje vždy navázaný na jiný prvek. Všeobecně platí, že je lepší volit organické a chelátové formy, kvůli vyšší vstřebatelnosti. Mezi ty nejvyužívanější patří bisglycinát, malát, treonát a citrát.
- Magnesium citrát – velmi rozšířený a běžně dostupný typ. Užívat ho je možné v jakoukoli denní dobu. Při dlouhodobějším použití však může způsobovat trávicí obtíže a projímaní.
- Magnesium malát – je kombinací hořčíku a kyseliny jablečné. Je spíše povzbuzující variantou. Navyšuje celkovou energii organismu, napomáhá s únavou, podpoří taktéž činnost svalů a oddaluje jejich vyčerpání. Vzhledem k výraznému energizujícímu efektu se doporučuje brát v ranních a dopoledních hodinách.
- Magnesium bisglycinát – je vázaný na aminokyselinu glycin. Jeho funkce je především zklidňující a relaxační. Je účelné ho užívat odpoledne či večer a po tréninku pro doplnění hořčíku do tkání a regeneraci. Snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu.
- Magnesium treonát – je dobré ho brát před spaním, protože má výrazně zklidňující vliv na nervovou soustavu a mozek. V malé míře přes den ale dokáže podpořit kognitivní funkce, paměť a odbourávat úzkosti a stres.
Hořčík si tedy můžete vybrat dle svých potřeb a je rovněž možné všechny druhy libovolně kombinovat s ohledem na doporučenou denní dávku.
Magnesium podporuje:
- přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
- přispívá k elektrolytické rovnováze
- přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
- přispívá k normální činnosti nervové soustavy
- přispívá k normální činnosti svalů
- přispívá k normální syntéze bílkovin
- přispívá k normální psychické činnosti
- přispívá k udržení normálního stavu kostí
- přispívá k udržení normálního stavu zubů
- se podílí na procesu dělení buněk
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Vitamin D3 a K2 – proč je užívat současně?
Vitamin D3 a vitamin K2 patří mezi vitaminy rozpustné v tucích, které jsou zodpovědné za celou řadu procesů v lidském těle. Uvádí se, že se účastní více jak 200 dějů, jež ovlivňují správné fungování imunitního, kardiovaskulárního a pohybového systému. Z toho lze snadno odvodit, jak moc jsou pro náš organismus důležité a proč bychom se na jejich příjem měli zaměřit. Pojďme se tedy podívat, kde vitamin d3 a vitamin k2 najít a k čemu jsou dobré. Začněme vitaminem D3 neboli cholekalciferolem. O vitaminu D3 prakticky každý ví, že si ho naše tělo dovede samo vytvářet při působení slunečních paprsků. Bohužel si ale málokdo z nás uvědomuje, že kvůli střídání ročních období a zeměpisné šířce, ve které žijeme, tělo od podzimu do jara není schopno ze slunce vitamin D3 vytvořit.
Cordyceps sinensis – houba plná blahodárných látek
Cordyceps sinensis neboli housenice čínská patří mezi medicinální houby a je v ní ukryto spoustu pozoruhodných vlastností, kterými může prospět lidskému organismu. Hojně se již po dlouhou dobu využívá v tradiční čínské medicíně, protože obsahuje řadu vitaminů, minerálů a bioaktivních látek a její využití je velice širokospektrální. Má příznivý vliv na životní vitalitu a obranyschopnost, ale také třeba na naše ledviny a plíce. Cordyceps je cizopasná houba, jež roste v horských oblastech v Číně, Nepálu a Tibetu, kde jsou ideální podmínky pro její růst. Ve volné přírodě je ale dnes poněkud vzácná, a proto se přistoupilo k umělému pěstování na substrátu. Je zajímavá tím, že ke své existenci potřebuje cizího hostitele, jímž je ve většině případů larva můry z rodu hrotnokřídleců.
Projevy nedostatku trávicích enzymů?
Trávicí enzymy jsou produkovány napříč celým trávicím traktem. Nejvíce se vytvářejí v ústech, žaludku, střevech a slinivce břišní. Existuje jich několik různých a jsou rozděleny podle toho, jakou skupinu makroživin rozkládají. Amyláza, laktáza a celuláza se starají o veškeré sacharidy, které společně se stravou přijmeme a udělají z nich jednodušší typy cukrů jako je například glukóza. Lipáza zase rozloží tuky na glycerol a snadněji vstřebatelné mastné kyseliny. Na rozštěpení bílkovin má velký podíl proteáza, jež usnadňuje jejich rozklad na jednotlivé aminokyseliny. Nicméně máme i takové enzymy, které naše tělo nevyrábí, ale přesto mohou být užitečné. Jedná se třeba o bromelain a papain. Ty jsou přirozenou součástí některých druhů ovoce a štěpí bílkoviny.
