-
Hlavní stránka
- Blog
- Není hořčík jako hořčík, kdy a jakou formu zvolit?
Není hořčík jako hořčík, kdy a jakou formu zvolit?
Hořčík (magnesium) je esenciální minerální látka, bez níž se naše tělo rozhodně neobejde. Stojí za správným fungováním četných oblastí našeho organismu a výčet toho na co je potřebný je skutečně dlouhý. Účastní se totiž stovek biochemických reakcí. Je čtvrtým nejzastoupenějším minerálem, ale velká část populace ho i tak nemá dostatečné množství. Avšak existuje několik druhů hořčíku a každý může být více nápomocný v jiné situaci a také doba ve kterou je vhodnější je užívat se může lišit. Proč je hořčík tedy důležitý, s jakými se můžeme setkat a který je tou nejlepší variantou zrovna pro vás? O tom se dozvíte v dnešním článku.
Na co tělo hořčík potřebuje?
Hořčík je nutný pro každou buňku v organismu, protože je součástí enzymatických reakcí, jež souvisí s produkcí energie. Dokáže tudíž přispívat ke snížení únavy a vyčerpání a zajistit nám normální energetický metabolismus. Nepostradatelný je i pro nervovou soustavu. Ta dokáže správně fungovat a přenášet vzruchy jen pokud má dostatečný přísun hořčíku. To souvisí třeba s celkovou psychickou pohodou. Také svaly tento minerál potřebují, aby mohly pracovat, jak mají a docházelo k náležitým svalovým kontrakcím. Magnesium nalezneme i v kostech a zubech, kde přispívá k jejich zdravému stavu. Rovněž se podílí na elektrolytické rovnováze – ta je významná kvůli vyrovnanosti tekutin, hydrataci, napětí v buňkách, přenos informací mezi nimi a k obvyklému vysílání elektrických impulzů. Dále je přítomný u procesu dělení buněk a syntézy bílkovin. Bez hořčíku by zkrátka tělo nemělo šanci vykonávat celou řadu procesů.
Kolik hořčíku přijímat a jak se projevuje deficit?
I když je hořčík běžně dostupný ve stravě, jeho zastoupení v potravinách pomalu klesá. Na vině je intenzivní zemědělství, kdy se z půdy hořčík postupně vytrácí. Následně je magnesia v rostlinách daleko méně než dříve, a to se přenáší i do živočišných produktů, jelikož ho zvířata přijímají právě z rostlin. Obecně je také uváděno, že z jídla dokážeme využít přibližně pouze 30 % hořčíku. V dnešní době je proto zcela běžné, že ho pro potřeby těla není dost.
Denní dávka hořčíku se pohybuje v rozmezí 300–400 mg. Samozřejmě závisí i na jiných faktorech, jako je věk, fyzická aktivita, čistota prostředí, v němž žijeme, nemoci, jimiž trpíme nebo kolik konzumujeme alkoholu. Pokud je magnesia v organismu málo, mohou se dostavit svalové křeče, únava, podrážděnost, bušení srdce, malá odolnost vůči stresu či dokonce zhoršení kvality vlasů a nehtů.
Varianty hořčíku a na co jsou vhodné
Všechny hořčíky mají své základní vlastnosti stejné, nicméně jak již bylo řečeno v počátku, máme více druhů magnesia a každý má některý z efektů silnější než ty ostatní. Od toho se odvíjí i denní doba, kdy je přínosnější danou variantu suplementovat. Hořčík se ve stabilizované podobě vyskytuje vždy navázaný na jiný prvek. Všeobecně platí, že je lepší volit organické a chelátové formy, kvůli vyšší vstřebatelnosti. Mezi ty nejvyužívanější patří bisglycinát, malát, treonát a citrát.
- Magnesium citrát – velmi rozšířený a běžně dostupný typ. Užívat ho je možné v jakoukoli denní dobu. Při dlouhodobějším použití však může způsobovat trávicí obtíže a projímaní.
- Magnesium malát – je kombinací hořčíku a kyseliny jablečné. Je spíše povzbuzující variantou. Navyšuje celkovou energii organismu, napomáhá s únavou, podpoří taktéž činnost svalů a oddaluje jejich vyčerpání. Vzhledem k výraznému energizujícímu efektu se doporučuje brát v ranních a dopoledních hodinách.
- Magnesium bisglycinát – je vázaný na aminokyselinu glycin. Jeho funkce je především zklidňující a relaxační. Je účelné ho užívat odpoledne či večer a po tréninku pro doplnění hořčíku do tkání a regeneraci. Snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu.
- Magnesium treonát – je dobré ho brát před spaním, protože má výrazně zklidňující vliv na nervovou soustavu a mozek. V malé míře přes den ale dokáže podpořit kognitivní funkce, paměť a odbourávat úzkosti a stres.
Hořčík si tedy můžete vybrat dle svých potřeb a je rovněž možné všechny druhy libovolně kombinovat s ohledem na doporučenou denní dávku.
Magnesium podporuje:
- přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
- přispívá k elektrolytické rovnováze
- přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
- přispívá k normální činnosti nervové soustavy
- přispívá k normální činnosti svalů
- přispívá k normální syntéze bílkovin
- přispívá k normální psychické činnosti
- přispívá k udržení normálního stavu kostí
- přispívá k udržení normálního stavu zubů
- se podílí na procesu dělení buněk
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Chlorella a spirulina – proč je vhodné je kombinovat?
Chlorella a spirulina – dvě zelené superpotraviny, které toho mají hodně společného a zároveň rozdílného. Na první pohled jsou si sice možná podobné, ale svými efekty se spíše doplňují. To, co chybí jedné, druhá hravě nahradí. Díky tomu tvoří jedinečné kombo, které vám přinese vzpruhu do života. Jedná se o sladkovodní rostlinné organismy, kterým se daří v teplých a čistých vodách. Energii pro svůj růst tedy získávají ze slunečního záření, kterého potřebují velké množství. Proto i když jsou kvůli vysoké poptávce pěstovány uměle, nemusí ve výsledku obsahovat tak velkou dávku aktivních látek. Při výběru je tudíž dobré dbát na místo původu, které by se mělo co nejvíce přibližovat přirozené domovině chlorelly a spiruliny. Kvalitní chlorella pochází z Taiwanu a spirulina z tropických oblastí Asie či Afriky.
Acerola jako přírodní zdroj vitaminu C?
Acerola, někdy nazývána jako barbadoská třešeň, obsahuje základní živiny jako jsou sacharidy, bílkoviny nebo vláknina, ale za povšimnutí stojí především množství vitaminu C, které se v plodech nachází. Často se setkáme s tím, že jsou pro příjem vitaminu C doporučovány zejména citrusy – pomeranče, citrony či grepy. Co se týče samotné aceroly, tak z,ralé plody mají přibližně 4,5 % vitaminu C, což je asi 30x více než u pomerančů.
Ženšen pravý – jeden z nejsilnějších přírodních adaptogenů
Ženšen pravý latinsky (Panax ginseng) je typickým zástupcem aktivních látek zvaných adaptogenů. Obsahuje totiž celou řadu aktivních rostlinných látek se specifickými vlastnostmi. Jich si byli po staletí dobře vědomi čínští a indičtí léčitelé, kteří je využívali v rámci tradiční čínské a ajurvédské medicíny. V našem západním světě se o adaptogenech začalo mluvit až ve 20. století a v souvislosti s tím i o ženšenu pravém, jehož popularita vydržela až do dnešních dní. Pojďme se podívat na to, jaké aktivní látky ženšen pravý obsahuje a co to ty "adaptogeny" vlastně jsou.
