-
Hlavní stránka
- Blog
- Oblíbené rostlinné oleje, jak podpoří naše zdraví?
Oblíbené rostlinné oleje, jak podpoří naše zdraví?
Rostlinné oleje jsou nezbytnou součástí veškeré moderní gastronomie. Tyto tuky, které se získávají z různorodých rostlin, můžeme využít také různými způsoby. Dají se upotřebit ve studené kuchyni i pro tepelnou úpravu – například pro rychlé restování a pečení. Nicméně je důležité si o nich před jejich použitím zjistit určité informace, jelikož za prvé ne každý olej se hodí na veškeré kuchyňské úpravy a za druhé mají rozdílné složení. Proto by se v našem jídelníčku měli některé z nich objevovat méně často, jiné jsou zase vhodné i na denní konzumaci. V tomto článku si toto téma rozebereme a podíváme se na to, co oleje obsahují, jaké jsou příznivé pro zdraví a jak si mezi nimi vybrat.
Proč používat rostlinné oleje a co vlastně obsahují?
Tuky jsou jednou z důležitých makroživin a jejich zastoupení v naší stravě je nezbytné k tomu, aby tělo fungovalo správně. Neměli byste se jejich konzumace tudíž obávat, měli by dokonce tvořit asi 20-35 % z celého energetického příjmu. Záleží však na tom, o jaké tuky se jedná. Většina by měla připadat na ty rostlinné, které jsou prospěšnější (ve většině případů) nežli živočišné. Rostlinné oleje by proto měli mít právoplatné místo v jídelníčku (společně s ořechy, avokádem apod.). Jsou tvořeny především různým poměrem nasycených a nenasycených mastných kyselin, vitaminy, steroly a dalšími biologicky aktivními látkami.
Nasycené vs nenasycené mastné kyseliny
Mastné kyseliny se dělí na nasycené a nenasycené. Ty nasycené (SFA) bychom měli přijímat v malém množství, protože jejich nadměrný příjem má nepříznivý vliv na hladinu cholesterolu, a zvyšuje se tak i riziko kardiovaskulárních onemocnění a obezity. Nenasycené se mohou ještě dále rozdělovat na mononenasycené (MUFA), což je omega 9 a polynenasycené (PUFA), kam patří omega 3 a 6. Oba tyto druhy jsou pro zdraví prospěšné, ba dokonce potřebné. Díky rozdílnému složení však nelze všeobecně říci, že veškeré rostlinné oleje jsou zdravé. Je ovšem na místě upřednostňovat ty, které mají převahu nenasycených mastných kyselin.
Oblíbené rostlinné oleje
Rostlinných olejů je v dnešní době na trhu opravdu velká spousta. Vyznat se v nich proto nemusí být jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. My se podíváme alespoň na ty nejoblíbenější.
Řepkový – získává se ze semen rostliny řepky olejky. Mnohdy neprávem démonizovaný nebo pro spoustu lidí moc obyčejný. Přitom se jedná o jeden z nejlepších rostlinných olejů, jelikož obsahuje vysoké kvantum nenasycených mastných kyselin, jeden z nejvyváženějších poměrů omega 3 a 6 a naopak těch nasycených je zde pomálu.
Slunečnicový – vyrábí se ze semínek slunečnice. Obsahuje vysoké množství polynenasycených kyselin, avšak spíše v podobě omega 6. Z tohoto důvodu je vhodné ho kombinovat s jinými zdroji s obsahem omega 3.
Olivový – pochází z plodů Olivovníku. Našli bychom v něm především omega 9 a o něco méně omega 6. Olivový olej může mít ovšem mnoho podob – extra panenský, panenský, rafinovaný či tzv. z pokrutin. Každý z nich se hodí na něco jiného.
Kokosový – ač velice oblíbený, jeho každodenní zařazování do stravy je nevhodné. Kokosový olej je totiž tvořen převážně nasycenými mastnými kyselinami, ostatních druhů je zde několikanásobně méně. Měl by sloužit spíše pro občasné zpestření pokrmů.
Z ořechů a semen – v poslední době jsou populární i další typy, které se vyrábí z rozličných druhů ořechů (arašídový, vlašský), semen (lněný, sezamový), ale také třeba z avokáda. Každý z nich má své specifické složení. Mnoho z nich můžete využít pro dochucení vašich jídel.
Jak tedy rostlinné oleje ovlivňují zdraví?
Pokud máte ve svém jídelníčku především ty s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, podpoříte zdraví těla hned v několika ohledech. Jsou totiž nepostradatelné pro náležitý vývoj a růst, mají pozitivní vliv na srdce a cévní systém a jsou prokazatelně prospěšné pro správnou činnost mozku. Dále fungují protizánětlivě, podporují normální stav pokožky, vlasů, nehtů a očí a zlepšují dokonce duševní kondici. Nicméně je rovněž důležité oleje používat správným způsobem. Jisté z nich se hodí pouze pro studené úpravy či se mohou rapidně lišit teplotní odolností.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Effects of Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids on Brain Functions: A Systematic Review - PMC [online]. [cit. 22. 05. 2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9641984/
Není ženšen jako ženšen, jak vybrat ten kvalitní?
Ženšen pravý je blahodárná rostlina s velmi dlouhou historií, protože je využíván v tradičních medicínách již po staletí. A není tomu jen tak. Ženšen má totiž unikátní vlastnosti a jeho vliv na lidské zdraví je nedocenitelný. Z tohoto důvodu je dnes populární téměř po celém světě a doplňky stravy s jeho obsahem není obtížné sehnat.
Jaká jsou přírodní sladidla a jaké jsou výhody erythritolu a xylitolu?
Erythritol – tato přírodní látka patří do skupiny cukerných alkoholů, které se běžně nachází v některých fermentovaných potravinách, ovoci nebo zelenině. Jeho nespornou výhodou je vysoká míra sladivosti, která v porovnání s běžným bílým cukrem dosahuje 70–80 % sladké chuti. Přitom ale erythritol neobsahuje žádné kalorie a neovlivňuje glykemický index. Díky tomu ho mohou užívat i diabetici. Důvod, proč tělu nedodává žádné kalorie, je jednoduchý, náš organismus ho nedovede metabolizovat, a tudíž je vyloučen močí. Xylitol – patří do stejné skupiny jako erythritol. Oproti němu se ale zásadně liší. Sladivost tohoto přírodního sladidla, přezdívajícímu se také někdy jako „březový cukr“, je totožná s klasickým bílým cukrem. Nahrazovat ho proto můžete 1:1. Bohužel ale není zcela bez kalorií jako erythritol. Xylitol je přibližně o 40 % méně kalorický než bílý cukr a je vhodný pro diabetiky, protože pro svou přeměnu v těle nevyžaduje inzulin.
Inositol – pseudovitamin, který by vám neměl uniknout
Inositol je látka, která bývá někdy označovaná jako vitamin B8, i když ve skutečnosti mezi vitaminy úplně nepatří. Chemicky jde o cyklický alkohol, jenž se vyskytuje v několika formách (izomerech). Řadíme ho mezi tzv. pseudovitaminy, což znamená, že si ho naše tělo dokáže vyrobit samo, a není ho tak nutné přijímat jako klasické vitaminy
