-
Hlavní stránka
- Blog
- Prebiotika – z čeho jsou a jaké známe?
Prebiotika – z čeho jsou a jaké známe?
Prebiotika a probiotika jsou dva termíny, o nichž možná už něco víte. O druhém zmiňovaném – probiotikách neboli živých mikroorganismech přirozeně se vyskytujících v našich střevech, které jsou pro nás velmi prospěšné, se ale většinou hovoří více. Někteří se mohou chybně domnívat, že oba tyto názvy odkazují úplně na to samé, ale opak je pravdou. Co je společné, tak i prebiotika mají blahodárný vliv na náš mikrobiom. Co to tedy ale vlastně ty prebiotika jsou? A z čeho je můžeme získat? O tom se dočtete v tomto článku.
Co to jsou prebiotika?
Prebiotika mají pro nás z výživového hlediska důležitý význam. Konkrétně jde o složky potravy, jež jsou pro nás nestravitelné. Jinak řečeno projdou vrchní částí našeho zažívacího traktu, bez toho, aby je organismus strávil. Díky tomu mohou příznivě působit právě v našich střevech, kde slouží jako výživa pro růst a větší aktivitu již zmíněných mikroorganismů – probiotických bakterií. Prebiotika tedy vytváří ideální podmínky pro to, aby mohla probiotika ve střevech přežívat a prospívat tak našemu zdraví.
Z chemického hlediska to jsou pak látky sacharidové povahy. Patří sem některé oligosacharidy jako jsou fruktooligosacharidy (např. inulin), galaktooligosacharidy a xylooligosacharidy. Pro zjednodušení lze říct, že se jedná o různé typy vláknin. Ta je pro nás svým názvem určitě více známá.
Fruktooligosacharidy jsou tvořeny různě dlouhými řetězci. Mohou být buď krátké, střední nebo dlouhé. Ty s kratším řetězcem působí (fermentují, kvasí) především v přední části tlustého střeva a vyživují ty bakterie, které jsou v této části přítomny. Fruktooligosacharidy s delším řetězcem fermentují o něco pomaleji, a proto mají schopnost se dostat v zažívacím traktu o něco dále, až ke skoro samotnému konci tlustého střeva do sestupného tračníku (levá část tlustého střeva). Příkladem může být například již výše zmíněný inulin, který podporuje mikroflóru v koncové oblasti.
Kde všude můžeme prebiotika nalézt?
Prebiotika se přirozeně vyskytují ve stravě, jakou konzumujeme zcela běžně. Všeobecně je možné říct, že největší zastoupení mají v ovoci, zelenině či luštěninách. Je to třeba česnek, cibule, slupky jablek, fazole nebo chřest. Nachází se i v jiných potravinách, jež většina lidí nejí na denní bázi nebo téměř vůbec. Jedná se třeba o topinambur (hlíza zvláštního druhu slunečnice) nebo kořen čekanky. Rovněž se setkáme i s tím, že se uměle do potravin přidávají. Nejčastěji jde o stravu pro děti, pro které jsou prebiotika též velmi důležitá. Velkou dávku jich obsahuje mimo jiné i mateřské mléko.
Pokud však nemáme dostatečně kvalitní a rozmanitou stravu bohatou na vlákninu nebo chceme podpořit náš mikrobiom, lze pořídit prebiotika jako doplněk stravy. Můžeme je sehnat třeba ve formě rozpustné vlákniny (např. psyllium). Tu jen tak přimícháme do jogurtu nebo využijeme i jinak u vaření do polévek a omáček nebo také při pečení. Další volbou mohou být různé kapsle nebo tablety. Ty se často vyskytují již v kombinaci s probiotiky a tvoří skvělý komplexní doplněk pro naše střeva. Seskupení těchto dvou látek se pak nazývá jako symbiotika.
Jak nám prebiotika prospívají?
Fermentace prebiotik bifidobakteriemi a laktobacily (probiotické bakterie) tvoří mírně kyselé prostředí v tlustém střevě a tím se zabraňuje nežádoucí tvorbě patogenů (choroboplodné zárodky, viry). Pokud řešíme nějaké zdravotní obtíže, měli bychom se na počátku zaměřit na správné fungování našich střev. Proto jsou prebiotika z tohoto pohledu tak významná a mají příznivý vliv na:
- Složení mikroflóry zažívacího traktu
- Prevenci a léčbu zácpy
- Prevenci průjmu
- Snížení zánětlivých reakcí sliznice tlustého střeva
- Zvětšení objemu stolice a tím zlepšení střevní průchodnosti
- Zvýšení imunity
- Lepší vstřebávání minerálních látek
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Allnature Inulin je druh fruktooligosacharidů působících jako vláknina získávané z agáve pěstované v BIO podmínkách.
Allnature Psyllium patří mezi nejznámější druh prebiotika, který se získávaná ze semen jitrocele indického.
Garcinie kambodžská a její vliv na hubnutí?
Garcinie kambodžská nebo Garcinia cambogia či tamarind malabarský je keř, který roste na jihovýchodu asijského kontinentu. Používá se pro něj i názvu Tamarind malabarský. Bylo zjištěno, že plody této rostliny, jež se podobají malinkým tykvím, mohou mít příznivý dopad na některé oblasti našeho organismu. V Asii se již po staletí konzumují jako ovoce, zužitkovávají jako koření, ale i třeba k navození pocitu sytosti. S tím se pojí i hlavní efekt garcinie, pro něž se stala pro mnoho lidí zajímavou i v doplňcích stravy – snižování chuti k jídlu a kontrola tělesné hmotnosti.
Není hořčík jako hořčík, kdy a jakou formu zvolit?
Hořčík (magnesium) je esenciální minerální látka, bez níž se naše tělo rozhodně neobejde. Stojí za správným fungováním četných oblastí našeho organismu a výčet toho na co je potřebný je skutečně dlouhý. Účastní se totiž stovek biochemických reakcí. Je čtvrtým nejzastoupenějším minerálem, ale velká část populace ho nemá dostatečné množství. Avšak existuje několik druhů hořčíku a každý může být více nápomocný v jiné situaci a také doba ve kterou je vhodnější je užívat se může lišit. Hořčík je nutný pro každou buňku v organismu, protože je součástí enzymatických reakcí, jež souvisí s produkcí energie. Dokáže tudíž přispívat ke snížení únavy a vyčerpání a zajistit nám normální energetický metabolismus.
Vitamin D3 a K2 – proč je užívat současně?
Vitamin D3 a vitamin K2 patří mezi vitaminy rozpustné v tucích, které jsou zodpovědné za celou řadu procesů v lidském těle. Uvádí se, že se účastní více jak 200 dějů, jež ovlivňují správné fungování imunitního, kardiovaskulárního a pohybového systému. Z toho lze snadno odvodit, jak moc jsou pro náš organismus důležité a proč bychom se na jejich příjem měli zaměřit. Pojďme se tedy podívat, kde vitamin d3 a vitamin k2 najít a k čemu jsou dobré. Začněme vitaminem D3 neboli cholekalciferolem. O vitaminu D3 prakticky každý ví, že si ho naše tělo dovede samo vytvářet při působení slunečních paprsků. Bohužel si ale málokdo z nás uvědomuje, že kvůli střídání ročních období a zeměpisné šířce, ve které žijeme, tělo od podzimu do jara není schopno ze slunce vitamin D3 vytvořit.
