-
Hlavní stránka
- Blog
- Podzimní únava a vyčerpání – Proč přichází a jak se s tím vypořádat?
Podzimní únava a vyčerpání – Proč přichází a jak se s tím vypořádat?
S příchodem podzimu se může měnit nejen počasí, ale i to, jak se během dne cítíme. Ráno se vstává obtížněji, odpoledne ubývá energie a večer se dostavuje vyčerpání dříve než obvykle. Nejde přitom vždy jen o důsledek náročnějšího pracovního období. Organismus reaguje na změnu množství denního světla, teploty i každodenního režimu a určitou dobu mu může trvat, než se novým podmínkám přizpůsobí. K tomu se přidává návrat k pravidelnějšímu pracovnímu tempu po létě, méně času venku a někdy také horší kvalita spánku. Výsledkem může být kombinace fyzické únavy, nižší motivace, horší koncentrace a celkového pocitu, že na běžné povinnosti nezbývá tolik sil jako v předchozích měsících.
Méně světla ovlivňuje biologické hodiny i psychiku
Jedním z hlavních důvodů podzimního poklesu energie je zkracování dne. Přirozené světlo pomáhá nastavovat cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní biologické hodiny, které ovlivňují mimo jiné střídání bdělosti a spánku. S příchodem tmy se zvyšuje tvorba melatoninu, hormonu připravujícího organismus na odpočinek. Pokud je světla během dne málo a většinu času trávíme uvnitř, může být obtížnější udržet pravidelný rytmus.
Denní světlo zároveň souvisí s regulací serotoninu. Ten se podílí na náladě, motivaci a psychické pohodě. Někteří lidé proto na podzim pociťují nejen větší ospalost, ale také menší chuť do aktivit nebo zhoršenou náladu. Své udělá i chladnější počasí, které přirozeně vede k tomu, že trávíme více času doma.
Únava se neprojevuje jen ospalostí
Podzimní vyčerpání nemusí znamenat pouze potřebu spát. Člověk může mít pocit nižší výkonnosti, hůře se soustředit, pomaleji reagovat nebo mít problém dokončovat běžné úkoly. Přidat se může podrážděnost, nervozita a menší odolnost vůči stresu. Projevy mohou být taktéž fyzické. Objevuje se pocit těžkých končetin, slabší chuť k pohybu či pomalejší regenerace po sportu. Roli přitom nemusí hrát pouze počasí. Po skončení léta často přichází návrat k pevnému pracovnímu režimu, většímu množství povinností a menšímu prostoru pro odpočinek. Tělo i psychika tak musí během krátké doby zvládnout několik změn najednou.
Pomůže pohyb, světlo i kvalitní odpočinek
Základem je stabilní denní režim, dostatek spánku a pravidelný pohyb. Ráno je vhodné vystavit se co nejdříve přirozenému světlu, například při krátké procházce. Aktivita nemusí být intenzivní, postačí svižná chůze, jízda na kole nebo běžné cvičení podporující kondici. Při pohybu se navíc uvolňují endorfiny, které souvisejí s dobrou náladou. Odpočinek navíc neznamená pouze delší spánek. Organismus rovněž potřebuje pravidelné chvíle bez pracovních povinností, obrazovek a neustálého přísunu podnětů. Právě tak lze předcházet tomu, aby se běžná sezónní únava postupně změnila v dlouhodobé vyčerpání.
Důležitou roli má také jídelníček. Měl by obsahovat dostatek bílkovin, komplexních sacharidů, zdravých tuků, zeleniny a ovoce. Při únavě není dobré spoléhat pouze na sladkosti nebo velké množství kofeinu, které mohou přinést krátkodobé povzbuzení, ale následně další pokles energie. Zapomínat bychom neměli ani na dostatečný příjem tekutin.
Hořčík, vitamin D i bylinky mohou být užitečným doplněním
S příchodem podzimu se do popředí dostává především vitamin D. Jeho tvorba v kůži závisí na UVB záření. Toho je ve střední Evropě během chladnější části roku méně. Vitamin D přitom hraje důležitou roli ve správném fungování imunitního systému a svalů. Není ale jedinou živinou, které bychom měli v tomto období věnovat pozornost. Na podzim může přijít vhod také hořčík, jenž se podílí na získávání energie z potravy a pomáhá udržovat v rovnováze nervový systém. Právě proto se o něm mluví v souvislosti s únavou, vyčerpáním či náročnějšími dny. Důležité jsou rovněž vitaminy skupiny B, například B6 a B12, které mají své místo v podpoře mozku, psychiky a zvládání každodenní zátěže.
Pro lepší psychickou odolnost lze podle individuálních potřeb zařadit některé bylinné přípravky. Rhodiola rosea neboli rozchodnice růžová je spojována s podporou organismu při psychické a fyzické zátěži, ashwagandha se využívá především v souvislosti se stresem a psychickou rovnováhou a kozlík lékařský je známý svými zklidňujícími vlastnostmi a využitím při potížích se spánkem.
Podzimní pokles energie proto není nutné řešit jediným opatřením. Pokud je však vyčerpání výrazné, dlouhodobé nebo se zhoršuje, není vhodné automaticky přisuzovat potíže podzimu. Za únavou může stát řada jiných obtíží.
Z naší nabídky na Doplnvitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj: Blume, C., Garbazza, C., Spitschan, M. Effects of light on human circadian rhythms, sleep and mood. PMC [online]. 2019 [cit. 7. 10. 2026]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6751071/
Proč užívat arginin nejen po čtyřicítce? Jaký vliv má na naše tělo?
Arginin, jakožto jedna z významných aminokyselin, má v těle určité nezaměnitelné funkce. Řadí se ovšem mezi semi-esenciální látky, což znamená, že si ho organismus sice sám vytváří, ale nemusí tomu tak být v každém období. Arginin se v organismu vytváří zcela samovolně a dostatečně pokud k tomu má potřebné podmínky. Avšak třeba v období růstu a vývoje bývá jeho tvorba nedostačující.
Jód – k čemu všemu je důležitý?
Jód patří mezi základní biogenní prvky, tudíž takové, které jsou pro život nezbytné. Spousty lidí se zaměřuje především na jiné minerály a takovou důležitost jódu nepřikládají. Opak je ale pravdou. Jód je pro organismus významný stejně jaké jiné látky a má za úkol hned několik funkcí.
Kešu jako zdravá svačina
Kešu jádra jsou velmi oblíbenou pochoutkou pro zdravé mlsání, nicméně se hojně využívají i do mnoha receptů, a to jak slaných, tak do těch sladkých. Patří mezi jedny z nejoblíbenějších ořechů na trhu, protože nejen, že jsou velice chutné, ale obsahují spoustu příznivých živin a látek, jež naše tělo potřebuje. Proto se skvěle hodí jakožto zdravější alternativa jiných, průmyslově zpracovaných a rychle dostupných svačin.
