Potravinové intolerance: Jak je poznat a co s nimi dělat?
Potravinové intolerance jsou stále častějším problémem, avšak zůstávají dlouho nerozpoznané. Jedná se o nesnášenlivost některých složek stravy, které tělo nedokáže správně zpracovat. Na rozdíl od alergií se intolerance projevují především zažívacími obtížemi, ale mohou mít i celou řadu dalších příznaků. Obtíže se mohou objevit kdykoli v životě – někdy už v dětství, jindy až v dospělosti. Určité intolerance mohou časem zmizet, jiné přetrvávají celý život. V tomto článku se podíváme na nejběžnější typy intolerancí, jak se projevují, čím se liší od alergií a jaké existují možnosti jejich řešení.
Jak poznat potravinovou intoleranci?
Příznaky potravinových intolerancí bývají různorodé a obvykle se špatně spojují s konkrétní potravinou. Nejčastěji jde o poruchy trávení jako nadýmání, plynatost, křeče a bolesti břicha. Typické jsou taktéž průjmy, zácpa, nevolnost a pocity těžkosti po jídle. K těmto potížím se mnohdy přidává únava, podrážděnost, poruchy spánku, bolesti hlavy či migrény. Nicméně někdy se může projevit i na kůži – ekzémy a svědivými vyrážkami. Výjimečně mohou způsobovat také bolesti kloubů, svalů nebo dýchací obtíže. Symptomy často nastupují i s odstupem několika hodin po konzumaci dané potraviny, což velice ztěžuje jejich odhalení.
Rozdíl mezi intolerancí a alergií
Je důležité si uvědomit rozdíl mezi potravinovou intolerancí a alergií, protože ačkoliv se mohou příznaky částečně překrývat, jedná se o zcela odlišné procesy v organismu. Alergie je reakce imunitního systému, která nastupuje velmi rychle po kontaktu s alergenem a může být život ohrožující. Imunitní systém chybně identifikuje jistou složku stravy jako nebezpečnou a spustí obrannou reakci – vznikají otoky, vyrážky, dýchací potíže či dokonce anafylaktický šok. Naopak potravinová intolerance není imunitní reakcí, ale problémem s trávením nebo vstřebáváním určitého prvku v potravě. Tělo postrádá potřebné enzymy nebo má poruchu metabolismu, což vede k výše zmíněným nepříjemným projevům. Správná diagnostika a odlišení obou stavů je klíčové pro vhodnou léčbu a prevenci.
Nejčastější druhy potravinových intolerancí
Mezi nejrozšířenější potravinové intolerance patří ty, které se pojí s běžnými elementy potravy – mléčným cukrem, lepkem, histaminem či dalšími. Existují ale i intolerance na jiné komponenty či přidané látky, jež mohou ovlivnit zažívání a celkový zdravotní stav. Nyní si představíme ty nejrozšířenější.
- Laktózová intolerance – Vzniká při nedostatku enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr laktózu. Nestrávená laktóza zůstává ve střevech, kde kvasí a vyvolává nadýmání, průjmy, křeče a bolesti břicha. Problém se může objevit v jakémkoli věku, ovšem bývá častější u dospělé populace.
- Neceliakální glutenová senzitivita – Tento stav způsobuje nepříjemné příznaky po požití lepku, ale nedochází k poškození střevní sliznice jako u celiakie. Celiakie totiž není přímo intolerancí, ale autoimunitním onemocněním, při němž imunitní systém reaguje na lepek a poškozuje sliznici tenkého střeva.
- Histaminová intolerance – Vyskytuje se u lidí, jejichž tělo nedokáže správně odbourávat histamin, obsažený v potravinách (zrající sýry, alkohol, uzeniny, dary moře, fermentované potraviny a mnoho dalších). Pomoci může nízkohistaminová dieta a enzymové přípravky s diaminooxidázou (DAO).
- Další druhy – Mezi ně patří například intolerance fruktózy (ovocného cukru), sorbitolu (cukerného alkoholu), kaseinu (mléčné bílkoviny) nebo glutamátu sodného, který se s oblibou přidává do hotových jídel a dochucovadel.
Diagnostika a možnosti řešení
Potravinovou intoleranci je možné odhalit pomocí eliminační diety, kdy se podezřelá potravina na čas vysadí a sleduje se ústup příznaků. Využívají se také různé dechové a krevní testy. V určitých případech mohou pomoci enzymové přípravky (laktáza, DAO, komplex trávicích enzymů) nebo rovněž probiotika, která podporují zdravou střevní mikroflóru. Právě vyvážené střevní prostředí je důležité nejen pro náležité zažívání, ale i pro imunitní rovnováhu a celkové zvládání potravinových intolerancí. Pravidelné užívání kvalitních probiotik může přispět ke zlepšení trávení, zmírnění příznaků a posílení přirozené bariéry sliznice střev. Celkový stav střevní mikrobioty je totiž opravdu zásadní – čím je zdravější, tím lépe si tělo s problematickými složkami poradí.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Food Allergy and Intolerance: A Narrative Review on Nutritional Concerns - PMC [online]. [cit. 11. 06. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8152468/

Není ženšen jako ženšen, jak vybrat ten kvalitní?
Ženšen pravý je blahodárná rostlina s velmi dlouhou historií, protože je využíván v tradičních medicínách již po staletí. A není tomu jen tak. Ženšen má totiž unikátní vlastnosti a jeho vliv na lidské zdraví je nedocenitelný. Z tohoto důvodu je dnes populární téměř po celém světě a doplňky stravy s jeho obsahem není obtížné sehnat. Ženšen byl objeven již před několika tisíci lety, a to na území východní Asie, kde byl považován za jednu z nejcennějších bylin a kdysi jeho blahodárností mohl využívat jen sám císař a pár dalších vysoce postavených.

Aquamin a klasický vápník, jaký je mezi nimi rozdíl?
Vápník je velice důležitý prvek, který potřebujeme k životu. Bez nadsázky můžeme říci, že díky němu je naše tělo soudržné, pevné a činné. V těle tvoří přibližně 1,5 % celkové tělesné hmotnosti, přičemž 99 % vápníku je uloženo v kostech. Nepotřebují ho ale pouze naše kosti a zuby. Významný je také pro nervosvalovou činnost, srážení krve, imunitu nebo hojení ran.

Hericium a obsah polysacharidů, jakou hraje roli?
Hericium je dřevokazná houba s velmi pozitivním vlivem na fungování našeho organismu. Najdeme ji pod českým názvem Korálovec ježatý nebo pod latinským Hericium Erinaceus. Není asi tolik známá jako jiné medicinální houby, ale umí být stejně účelná. Má v sobě totiž mnoho biologicky aktivních látek, které mohou podpořit několik oblastí těla. Váží si ji nejen v tradiční čínské medicíně, ale rovněž v té moderní. Zcela běžně je v místech výskytu konzumována jakožto lahodná houba i využívaná v péči o zdraví.