Potravinové intolerance: Jak je poznat a co s nimi dělat?
Potravinové intolerance jsou stále častějším problémem, avšak zůstávají dlouho nerozpoznané. Jedná se o nesnášenlivost některých složek stravy, které tělo nedokáže správně zpracovat. Na rozdíl od alergií se intolerance projevují především zažívacími obtížemi, ale mohou mít i celou řadu dalších příznaků. Obtíže se mohou objevit kdykoli v životě – někdy už v dětství, jindy až v dospělosti. Určité intolerance mohou časem zmizet, jiné přetrvávají celý život. V tomto článku se podíváme na nejběžnější typy intolerancí, jak se projevují, čím se liší od alergií a jaké existují možnosti jejich řešení.

Jak poznat potravinovou intoleranci?
Příznaky potravinových intolerancí bývají různorodé a obvykle se špatně spojují s konkrétní potravinou. Nejčastěji jde o poruchy trávení jako nadýmání, plynatost, křeče a bolesti břicha. Typické jsou taktéž průjmy, zácpa, nevolnost a pocity těžkosti po jídle. K těmto potížím se mnohdy přidává únava, podrážděnost, poruchy spánku, bolesti hlavy či migrény. Nicméně někdy se může projevit i na kůži – ekzémy a svědivými vyrážkami. Výjimečně mohou způsobovat také bolesti kloubů, svalů nebo dýchací obtíže. Symptomy často nastupují i s odstupem několika hodin po konzumaci dané potraviny, což velice ztěžuje jejich odhalení.
Rozdíl mezi intolerancí a alergií
Je důležité si uvědomit rozdíl mezi potravinovou intolerancí a alergií, protože ačkoliv se mohou příznaky částečně překrývat, jedná se o zcela odlišné procesy v organismu. Alergie je reakce imunitního systému, která nastupuje velmi rychle po kontaktu s alergenem a může být život ohrožující. Imunitní systém chybně identifikuje jistou složku stravy jako nebezpečnou a spustí obrannou reakci – vznikají otoky, vyrážky, dýchací potíže či dokonce anafylaktický šok. Naopak potravinová intolerance není imunitní reakcí, ale problémem s trávením nebo vstřebáváním určitého prvku v potravě. Tělo postrádá potřebné enzymy nebo má poruchu metabolismu, což vede k výše zmíněným nepříjemným projevům. Správná diagnostika a odlišení obou stavů je klíčové pro vhodnou léčbu a prevenci.

Nejčastější druhy potravinových intolerancí
Mezi nejrozšířenější potravinové intolerance patří ty, které se pojí s běžnými elementy potravy – mléčným cukrem, lepkem, histaminem či dalšími. Existují ale i intolerance na jiné komponenty či přidané látky, jež mohou ovlivnit zažívání a celkový zdravotní stav. Nyní si představíme ty nejrozšířenější.
- Laktózová intolerance – Vzniká při nedostatku enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr laktózu. Nestrávená laktóza zůstává ve střevech, kde kvasí a vyvolává nadýmání, průjmy, křeče a bolesti břicha. Problém se může objevit v jakémkoli věku, ovšem bývá častější u dospělé populace.
- Neceliakální glutenová senzitivita – Tento stav způsobuje nepříjemné příznaky po požití lepku, ale nedochází k poškození střevní sliznice jako u celiakie. Celiakie totiž není přímo intolerancí, ale autoimunitním onemocněním, při němž imunitní systém reaguje na lepek a poškozuje sliznici tenkého střeva.
- Histaminová intolerance – Vyskytuje se u lidí, jejichž tělo nedokáže správně odbourávat histamin, obsažený v potravinách (zrající sýry, alkohol, uzeniny, dary moře, fermentované potraviny a mnoho dalších). Pomoci může nízkohistaminová dieta a enzymové přípravky s diaminooxidázou (DAO).
- Další druhy – Mezi ně patří například intolerance fruktózy (ovocného cukru), sorbitolu (cukerného alkoholu), kaseinu (mléčné bílkoviny) nebo glutamátu sodného, který se s oblibou přidává do hotových jídel a dochucovadel.
Diagnostika a možnosti řešení
Potravinovou intoleranci je možné odhalit pomocí eliminační diety, kdy se podezřelá potravina na čas vysadí a sleduje se ústup příznaků. Využívají se také různé dechové a krevní testy. V určitých případech mohou pomoci enzymové přípravky (laktáza, DAO, komplex trávicích enzymů) nebo rovněž probiotika, která podporují zdravou střevní mikroflóru. Právě vyvážené střevní prostředí je důležité nejen pro náležité zažívání, ale i pro imunitní rovnováhu a celkové zvládání potravinových intolerancí. Pravidelné užívání kvalitních probiotik může přispět ke zlepšení trávení, zmírnění příznaků a posílení přirozené bariéry sliznice střev. Celkový stav střevní mikrobioty je totiž opravdu zásadní – čím je zdravější, tím lépe si tělo s problematickými složkami poradí.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Food Allergy and Intolerance: A Narrative Review on Nutritional Concerns - PMC [online]. [cit. 11. 06. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8152468/
Hericium (Korálovec ježatý) – medicinální houba na imunitu, nervy a trávení
Tradiční čínská a japonská medicína využívá k podpoře imunity a celkově správnému fungování těla širokou škálu přírodních prostředků. Jedním z nich jsou medicinální neboli vitální houby, které nejčastěji rostou na kmenech či pařezech stromů v Asii. S některými se lze ale vzácně setkat i u nás. A mezi ně právě patří hericium známé také jako lví hříva - dřevokazná houba, jejíž vzhled naprosto přesně vystihuje český název Korálovec ježatý!
Selen a jeho význam v organismu?
Selen patří mezi esenciální stopové prvky, na jejichž přítomnosti v těle závisí mnoho biochemických procesů. Ještě před nedávnem byl pokládán za toxický prvek. To se však v 60. letech minulého století změnilo, když bylo odhaleno, že jeho nedostatečný přísun dovede zvyšovat riziko některých chorob. V přírodě je selen všudypřítomný. Díky tomu se také vyskytuje jak v rostlinných, tak živočišných produktech. Bohužel je ale jeho přítomnost poměrně nerovnoměrná, takže je důležité skladbu jídelníčku pravidelně obměňovat, aby přísun selenu byl pokryt z více zdrojů. Konkrétně se nachází například ve vejcích, obilovinách, vnitřnostech, masu, houbách a ořeších. Doporučená denní dávka selenu se pohybuje průměrně okolo 60 mikrogramů.
Proč užívat cordyceps a kdy volit 50 % polysacharidů?
Cordyceps sinensis alias housenice čínská je medicinální houba, která zvládne stimulovat četné funkce organismu a pro lidské tělo je v mnoha ohledech velkým přínosem. K tomu, aby tato houba mohla přežívat parazituje na specifickém druhu larev. Ty pohltí a dál se vyvíjí, aby byla vytvořena plodnice s výtrusy a celý proces se mohl znovu opakovat. Již dávno v Číně a Tiberu, kde má cordyceps své místo původu, vědí, že obsahuje vícero biologicky aktivních složek. Všechny tyto látky si v dnešním článku vyjmenujeme.










