-
Hlavní stránka
- Blog
- Potravinové intolerance: Jak je poznat a co s nimi dělat?
Potravinové intolerance: Jak je poznat a co s nimi dělat?
Potravinové intolerance jsou stále častějším problémem, avšak zůstávají dlouho nerozpoznané. Jedná se o nesnášenlivost některých složek stravy, které tělo nedokáže správně zpracovat. Na rozdíl od alergií se intolerance projevují především zažívacími obtížemi, ale mohou mít i celou řadu dalších příznaků. Obtíže se mohou objevit kdykoli v životě – někdy už v dětství, jindy až v dospělosti. Určité intolerance mohou časem zmizet, jiné přetrvávají celý život. V tomto článku se podíváme na nejběžnější typy intolerancí, jak se projevují, čím se liší od alergií a jaké existují možnosti jejich řešení.
Jak poznat potravinovou intoleranci?
Příznaky potravinových intolerancí bývají různorodé a obvykle se špatně spojují s konkrétní potravinou. Nejčastěji jde o poruchy trávení jako nadýmání, plynatost, křeče a bolesti břicha. Typické jsou taktéž průjmy, zácpa, nevolnost a pocity těžkosti po jídle. K těmto potížím se mnohdy přidává únava, podrážděnost, poruchy spánku, bolesti hlavy či migrény. Nicméně někdy se může projevit i na kůži – ekzémy a svědivými vyrážkami. Výjimečně mohou způsobovat také bolesti kloubů, svalů nebo dýchací obtíže. Symptomy často nastupují i s odstupem několika hodin po konzumaci dané potraviny, což velice ztěžuje jejich odhalení.
Rozdíl mezi intolerancí a alergií
Je důležité si uvědomit rozdíl mezi potravinovou intolerancí a alergií, protože ačkoliv se mohou příznaky částečně překrývat, jedná se o zcela odlišné procesy v organismu. Alergie je reakce imunitního systému, která nastupuje velmi rychle po kontaktu s alergenem a může být život ohrožující. Imunitní systém chybně identifikuje jistou složku stravy jako nebezpečnou a spustí obrannou reakci – vznikají otoky, vyrážky, dýchací potíže či dokonce anafylaktický šok. Naopak potravinová intolerance není imunitní reakcí, ale problémem s trávením nebo vstřebáváním určitého prvku v potravě. Tělo postrádá potřebné enzymy nebo má poruchu metabolismu, což vede k výše zmíněným nepříjemným projevům. Správná diagnostika a odlišení obou stavů je klíčové pro vhodnou léčbu a prevenci.
Nejčastější druhy potravinových intolerancí
Mezi nejrozšířenější potravinové intolerance patří ty, které se pojí s běžnými elementy potravy – mléčným cukrem, lepkem, histaminem či dalšími. Existují ale i intolerance na jiné komponenty či přidané látky, jež mohou ovlivnit zažívání a celkový zdravotní stav. Nyní si představíme ty nejrozšířenější.
- Laktózová intolerance – Vzniká při nedostatku enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr laktózu. Nestrávená laktóza zůstává ve střevech, kde kvasí a vyvolává nadýmání, průjmy, křeče a bolesti břicha. Problém se může objevit v jakémkoli věku, ovšem bývá častější u dospělé populace.
- Neceliakální glutenová senzitivita – Tento stav způsobuje nepříjemné příznaky po požití lepku, ale nedochází k poškození střevní sliznice jako u celiakie. Celiakie totiž není přímo intolerancí, ale autoimunitním onemocněním, při němž imunitní systém reaguje na lepek a poškozuje sliznici tenkého střeva.
- Histaminová intolerance – Vyskytuje se u lidí, jejichž tělo nedokáže správně odbourávat histamin, obsažený v potravinách (zrající sýry, alkohol, uzeniny, dary moře, fermentované potraviny a mnoho dalších). Pomoci může nízkohistaminová dieta a enzymové přípravky s diaminooxidázou (DAO).
- Další druhy – Mezi ně patří například intolerance fruktózy (ovocného cukru), sorbitolu (cukerného alkoholu), kaseinu (mléčné bílkoviny) nebo glutamátu sodného, který se s oblibou přidává do hotových jídel a dochucovadel.
Diagnostika a možnosti řešení
Potravinovou intoleranci je možné odhalit pomocí eliminační diety, kdy se podezřelá potravina na čas vysadí a sleduje se ústup příznaků. Využívají se také různé dechové a krevní testy. V určitých případech mohou pomoci enzymové přípravky (laktáza, DAO, komplex trávicích enzymů) nebo rovněž probiotika, která podporují zdravou střevní mikroflóru. Právě vyvážené střevní prostředí je důležité nejen pro náležité zažívání, ale i pro imunitní rovnováhu a celkové zvládání potravinových intolerancí. Pravidelné užívání kvalitních probiotik může přispět ke zlepšení trávení, zmírnění příznaků a posílení přirozené bariéry sliznice střev. Celkový stav střevní mikrobioty je totiž opravdu zásadní – čím je zdravější, tím lépe si tělo s problematickými složkami poradí.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Food Allergy and Intolerance: A Narrative Review on Nutritional Concerns - PMC [online]. [cit. 11. 06. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8152468/
Kolagen, jak vybrat ten správný??
Kolagen patří mezi základní stavební složku pojivových tkání a jedná se o extracelulární ve vodě nerozpustnou bílkovinu. Tato významná bílkovina tvoří téměř 30 % všech proteinů obsažených v našem těle. V kůži se kolagen vyskytuje až ze 70 % a celkově tvoří přibližně 10 % celkové hmotnosti lidského těla. Kolagen jako bílkovina se liší spektrem aminokyselin od hovězího, kuřecího masa, případně jiných mléčných bílkovin a zejména v obsahu základních aminokyselin. Kolagen bychom mohli zařadit mezi velice oblíbený a stále častěji využívaný doplněk stravy. Popularita kolagenu neustále roste, a tak jsme se rozhodli vytvořit článek o tom, na co všechno se využívá, jaké jsou typy a jak zvolit ten správný/vhodný.
Cordyceps kdy a jakou koncentraci zvolit?
Cordyceps má poměrně široké využití. Obsahuje totiž spoustu aktivních látek, vitamínů i minerálů. Jmenovat lze třeba vitaminy rozpustné v tucích, vápník, draslík, nukleotidy (kordycepin), nukleosidy, mastné kyseliny, bílkoviny a polysacharidy. Každá složka je něčím přínosná a dohromady fungují ještě lépe, a tak nám cordyceps může nabídnout podporu naší imunity, obranyschopnosti, fyzické i psychické výkonosti, plic, ledvin a kardiovaskulárního systému. Jeho klady využijeme i při únavě, stresu a náročném výkonu, kdy zlepší okysličení organismu a tělo je schopné se lépe regenerovat.
Sušené maso – ideální jako svačina?
O sušeném masu neboli jerky slyšel v dnešní době téměř každý. Tato pochutina se stala součástí jídelníčku mnoha lidí jako rychlá svačinka, která je nejenom velmi chutná, ale i nutričně prospěšná. Sušené maso je však známé mnohem déle než posledních pár let, kdy zažívá velký rozmach. Už dávno ho indiáni sušili proto, aby vydrželo po delší dobu a měli ho pak kdykoliv po ruce jako výživnou potravinu na horší časy.Největší předností sušeného masa je rozhodně vysoký obsah bílkovin. Ty jsou jednou ze základních živin, důležitých pro fungování celého organismu a naše tělo se bez nich rozhodně neobejde. Bílkoviny jsou základní stavební jednotkou našich svalů, orgánů a tkání, jsou součástí enzymů, hormonů a zprostředkovávají transport látek. Ve srovnání s cukry a tuky nejvíce zasytí, snižují pocit hladu, zvyšují sílu a tvorbu svalové hmoty.
