Guarana jako zdravější verze kávy?
S guaranou se můžeme setkat i pod názvy Paulinie nápojná či Paullinia Cupana. Je to v dnešní době poměrně využívaný stimulant, který má ale také řadu dalších pozitivních vlivů na lidský organismus. Přesto se spoustu lidí zdráhá guaranu vyzkoušet a radši si pro povzbuzení volí osvědčenou a více běžnou kávu. Guarana ovšem funguje trošku odlišně, a z tohoto důvodu je i její výsledný efekt rozdílný. V tomto článku si proto o guaraně řekneme bližší informace. Popíšeme si všechno, co v sobě obsahuje, na jakém principu pracuje a jestli je pro nás v něčem lepší než tolik oblíbená káva.

Jak guarana roste a jak se zpracovává?
Paulinie nápojná potřebuje v první řadě ke svému růstu vlhké a dostatečně teplé prostředí, proto ji nalezneme především v amazonských deštných pralesích v Brazílii, Venezuele a dalších přilehlých oblastech. Tam byla využívána již v dávných dobách například jako podpora pro mírnění křečí nebo bolestí hlavy.
Guarana je stálezelená a většinou vyrůstá v podobě popínavého keře nebo menšího stromku. Plody jsou červené a pod světlou dužinou ukrývají jedno velké semeno. V momentě, kdy plod dozraje, dochází k jeho prasknutí a semínko se tak samo odhalí. Dužina se dá konzumovat, avšak z hlediska obsahu aktivních látek jsou zajímavější právě semena. Ty se dále zpracovávají – často se používají na výrobu energetických nápojů nebo se melou na jemný prášek do doplňků stravy. Suplementy jsou ovšem po výživové stránce prospěšnější, jelikož zmíněné povzbuzující nápoje jsou často plné cukru a sladidel. Doplňky stravy by ale měli být vybírány takové, jež jsou bez plnidel, barviv a ostatních zbytečných přísad.
Jaké látky jsou v guaraně užitečné?
Semena guarany obsahují koncentrované množství různorodých sloučenin. Předně jsou to stimulační látky jako je kofein, theobromin a theofylin. Dále v sobě má rovněž relativně vysoké kvantum složek s antioxidačními vlivy, z nichž můžeme jmenovat třeba katechiny či třísloviny. Guarana disponuje také mastnými kyselinami, aminokyselinami, saponiny, taniny, minerálními látkami (vápník, hořčík, draslík, selen) a vitaminy (vitamin C a některé ze skupiny B).
Jak je na tom guarana v porovnání s kávou?
Jak guarana, tak i káva jsou považovány za významné zdroje přírodního kofeinu. Konkrétně je kofein alkaloid, který umí podněcovat centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. První zásadní rozdíl je však v kvantitě kofeinu, jež tyto dva stimulanty obsahují. Guarana ho totiž obsahuje 2 - 3x větší množství, čímž se dokonce řadí mezi rostliny s jeho úplně nejvyšší koncentrací. Druhým podstatným rozdílem je pak vstřebávaní samotného kofeinu. Zatímco v případě kávy je nástup povzbuzujícího vlivu téměř okamžitý a výrazný, u guarany je pozvolný. To se děje díky zastoupeným nenasyceným mastným kyselinám, které celý proces zpomalují. Káva vás tedy vyloženě ,,nakopne“, ale efekt nevydrží po dlouhou dobu a vaše energie se opět hluboko propadne. Guarana naopak vydrží fungovat až po několik hodin. To je pro organismus daleko šetrnější než náhlé výkyvy.

Co se týče zdravotního hlediska, může káva některým jedincům způsobovat překyselení žaludku a následné pálení žáhy. To u guarany například nehrozí. Zároveň si při konzumaci guarany vystačíme s jednou či dvěma kapslemi za den. Abychom si udrželi stejně dlouho bdělost při požití kávy, je zapotřebí vypít poměrně dost šálků za den. To však může zapříčinit nežádoucí zvyšování tlaku a tepu.
Mimo to má guarana i jiné kladné vlastnosti. Podněcuje paměť, koncentraci a ostatní kognitivní funkce. Rovněž je příznivá při hubnutí, podporuje naše trávení a celkovou vitalitu. Dále je přínosem pro imunitní systém, ochranu buněk před antioxidačním stresem nebo se doporučuje proti horečce a zmírnění určitých bolestí.
Guarana v organismus podporuje:
- Imunitní systém
- Fyzickou a psychickou vitalitu
- Energie – tonus – únava
- Kontrolu tělesné hmotnosti a metabolismus tuků
- Normální trávení
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zinek chelate, v čem vyniká a proč ho užívat právě v chelátové formě?
Zinek je nezbytným stopovým prvkem pro správné fungování lidského organismu. Nachází se v orgánech, tkáních a tělních tekutinách a účastní se více než tří stovek biochemických reakcí, včetně dělení buněk, růstu a vývoje. Jelikož ho máme v těle jen ve stopovém množství, je potřeba si uvědomit, že i jeho zásoby jsou velice tenké. Navíc náš organismus neumí zinek samovolně syntetizovat, takže o to zásadnější je dbát na jeho přísun z potravy nebo doplňků stravy s obsahem zinku.
Garcinie kambodžská – keř, jehož plody vám pomohou při hubnutí
Garcinie kambodžská též tamarind malabarský je keř, který může dorůstat až do výšky 20 metrů. Roste v tropických vlhkých pralesích jihovýchodní Asie a kvete žlutě nebo červeně. Podle způsobu pěstování začíná plodit až po minimálně 10 letech. Vzhledem není samotný keř ničím zvláštní, pokud ale rostlina právě plodí, vaši pozornost si získají plody s rýhami, díky čemuž připomínají tykev. Oproti ní jsou ale o dost menší, velikost mají zhruba jako jablko. Nezralé plody jsou zelené a postupně se mění na žluté. K přímé konzumaci se využívá dřeň, která má sladkokyselou chuť. Případně se z plodů připravuje koření, které se nejčastěji využívá v indické kuchyni.
Acerola jako přírodní zdroj vitaminu C?
Acerola, někdy nazývána jako barbadoská třešeň, obsahuje základní živiny jako jsou sacharidy, bílkoviny nebo vláknina, ale za povšimnutí stojí především množství vitaminu C, které se v plodech nachází. Často se setkáme s tím, že jsou pro příjem vitaminu C doporučovány zejména citrusy – pomeranče, citrony či grepy. Co se týče samotné aceroly, tak z,ralé plody mají přibližně 4,5 % vitaminu C, což je asi 30x více než u pomerančů.









