Jaké jsou role prebiotik ve stravě??
Stačí změnit písmenko a z prebiotik jsou rázem probiotika. Není divu, že si lidé tyto pojmy tak často pletou. Prebiotika a probiotika k sobě navíc mají velmi blízko. V žádném případě je ale nesmíme zaměňovat.
PROBIOTIKA jsou užitečné baktérie osidlující naše střeva. Jedná se tedy o živé organismy, které ve střevě zajišťují jeho správnou funkci a prostředí příznivé pro správný průběh trávení. Současně posilují imunitu a optimalizují hladinu cholesterolu. Probiotika můžete doplnit prostřednictvím vhodné stravy (jogurty a další fermentované potraviny) nebo výživových doplňků.
PREBIOTIKA nejsou ničím jiným než stravou pro probiotika. Aby mohly bakterie ve střevě plnit svoji funkci, potřebují vhodnou potravu. A tou je pro ně rozpustná rostlinná vláknina, odborně nazývaná prebiotická. Na rozdíl od vlákniny nerozpustné má schopnost v trávicím traktu absorbovat vodu, čímž zvyšuje objem potravy ve střevech a navozuje pocit nasycení. Současně napomáhá trávení a pravidelnému vyměšování. V kterých potravinách ji můžeme nalézt?

- ČESNEK
Česnek nejenom tlumí zánětlivé procesy v těle a je po staletí využíván pro svou schopnost bojovat s viry i bakteriemi, ale obsahuje také prebiotickou složku, tzv. inulin, podporující ve střevech růst probiotických bifidobakterií. Současně zabraňuje přemnožení bakterií škodlivých.
- CIBULE
I cibule je zdrojem inulinu a také fruktooligosacharidů – prebiotických látek významně stimulujích střevní mikroflóru, což se následně odrazí i na lepší funkci imunitního systému.
- PÓREK
Další prominentní člen rodiny známé jako cibulová zelenina. Kromě inulinu obsahuje také vitamin K, zajišťující správnou srážlivost krve.
- LNĚNÉ SEMÍNKO
Oblíbený pomocník lidí, kteří bojují se zácpou. Lněné semínko napomáhá správné funkci střev, podporuje jejich pohyblivost, čímž usnadňuje vyměšování, a současně omezuje vstřebávání tuků ze stravy. Když k tomu přidáte jeho probiotické vlastnosti, je nejvyšší čas podívat se, jestli vám ve spíži sáček lněných semínek nechybí. Pokud kupujete semínka mletá (lépe stravitelná), skladujte je v uzavíratelné nádobě v lednici, jsou totiž náchylná ke žluknutí.
- OVESNÉ VLOČKY
Obsahují tzv. beta-glukany, oblíbenou potravu střevních baktérií, současně vám pomohou udržet stabilní hladinu krevního cukru a snižují hladinu LDL (škodlivého) cholesterolu.
- PŠENIČNÉ OTRUBY
Otruby nejsou nic jiného než vrchní obal obilného semínka. A i ony patří mezi významné zdroje prebiotik, zejména díky speciálnímu typu vlákniny tzv. arabinoxylanům. Ty mají na trávení v mnoha ohledech velmi příznivý vliv, potlačují křeče v břiše, snižují výskyt plynů a s ním související nepříjemné potíže.
- BANÁNY
I některé druhy ovoce poslouží jako zdroje prebiotik. V případě banánů dejte přednost nezralým (nazelenalým) plodům, v nichž je obsah prebiotické vlákniny vyšší.
- JABLKA
Cenný zdroj pektinu, rozpustné vlákniny s probiotickým efektem. I pektin poslouží jako potrava užitečným baktériím a současně potlačí růst populace baktérií škodlivých.

VSAĎTE NA SPRÁVNÉ KOMBINACE
Jestli potřebujete zmírnit trávicí obtíže a rádi byste optimalizovali funkci svých střev, bude nejlepší, když se v jídelníčku zaměříte na prebiotika i probiotika. Nejlépe ve vhodných kombinacích. Pokud k jogurtu přidáte jablko a do kysaného zelí nakrájíte cibuli, jste na dobré cestě. U většiny výše zmíněných potravin platí, že byste je měli konzumovat ideálně za syrova, aby byl zachován maximální obsah všech přínosných látek.
KDYŽ STRAVA NESTAČÍ…
…můžete sáhnout po nějakém kvalitním doplňku výživy. Na trhu je jak vláknina lněná, tak oblíbené psyllium nebo inulin, z řas pak chlorela či spirulina.
Při plánování svého jídelníčku a výživových doplňků se vždy snažte myslet nejenom na výživné látky prospívající vám samotným, ale současně i na ty, které uvítají neviditelní pomocníci osidlující vaše střeva.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 2. část
První várku zajímavých obsahových látek, které můžete najít v nejrůznějších bylinkách, jsme si probrali již v předchozí části, kde se můžete dočíst více o saponinech, ginsenosidech, polysacharidech, betaglukanech, flavonoidech a terpenových sloučeninách. Jelikož je aktivních složek opravdu velká spousta, podíváme se v dnešním díle na další zástupce, které jsou rovněž pro lidský organismus prospěšné ba některé z nich dokonce nepostradatelné.
Jaké mikroživiny nejčastěji chybí veganům a vegetariánům?
Veganství a vegetariánství se stává mezi lidmi čím dál tím oblíbenějším a počet lidí, kteří se vydají tímto směrem, neustále narůstá. Tato strava může mít mnoho benefitů, ovšem je třeba se zaměřit na správnou skladbu celého jídelníčku tak, aby v něm bylo obsaženo dostatek bílkovin, sacharidů i tuků. Na co se ale občas zapomíná jsou mikronutrienty neboli vitaminy a minerální látky. Vyřazení určitých skupin potravin s sebou totiž přináší riziko nedostatečného příjmu některých z nich. Tudíž je někdy nutné sáhnout i po doplňku stravy.
Betaglukany a jejich vliv na organismus
Betaglukany jsou polysacharidy, které se přirozeně vyskytují v buněčných stěnách některých organismů. Našli bychom je třeba v houbách, sinicích, kvasinkách, jistých rostlinách a v určitých druzích bakterií. Jsou tvořeny řetězci molekul glukózy, které jsou spojeny glykosidovými vazbami.









