-
Hlavní stránka
- Blog
- Jód – k čemu všemu je důležitý?
Jód – k čemu všemu je důležitý?
Jód patří mezi základní biogenní prvky, tudíž takové, které jsou pro život nezbytné. Spousta lidí se zaměřuje především na jiné minerály a takovou důležitost jódu nepřikládají. Opak je ale pravdou. Jód je pro organismus významný stejně jaké jiné látky a má za úkol hned několik funkcí. Je spojen zejména se štítnou žlázou, která je zásadním orgánem a hormony, jež produkuje ovlivňují více tělesných procesů, než by se mohlo zdát. Jód je potřebný v každém věku, a to i tehdy, než vůbec ještě přijdeme na svět. Na co ho naše tělo tedy potřebuje a proč bychom mu měli věnovat pozornost? To vše si právě dnes probereme a jasně vysvětlíme.
Z čeho jód získáme?
Velké množství jódu se nachází v mořské a oceánské vodě, a proto i nejbohatší zdroje nalezneme v těchto místech. Opravdu výrazné kvantum obsahuje chaluha bublinatá neboli kelp. Dále pak různé řasy jako wakame, arame a nori, mořské plody a ryby. Samozřejmě rovněž záleží na tom, z jakých míst pocházejí, neboť v odlišných místech se může vyskytovat jiné množství tohoto minerálu. Jód je navíc součástí mořské soli, nebo se do jiných solí přidává a bývá taktéž obsažen v minerálních vodách. V menší míře je i ve vejcích, mléku a mléčných výrobcích, brokolici, třešních, višních či žampionech.
Jaké jsou funkce jódu v organismu?
Jód je jediný z minerálů, jež je součástí hormonů štítné žlázy a je nutný pro její správné fungování. Tato žláza produkuje velmi podstatné hormony – trijodtyronin, označovaný T3, protože obsahuje 3 atomy jódu a tyroxin T4 se 4 atomy. Třetím hormonem je kalcitonin. První dva ovlivňují látkovou přeměnu, metabolismus sacharidů, proteinů a lipidů, podporují aktivitu buněk a tím dochází také k větší tvorbě tělesného tepla. Povzbuzují činnost srdečního svalu, nervové soustavy a celkové energie v těle. Poslední hormon kalcitonin je součástí při vychytávání vápníku z krve a jeho následného ukládání do kostní tkáně. Jód má dokonce velký význam již při nitroděložním vývoji kvůli normálnímu vývinu celého plodu. Proto je dostatek jódu nezbytné hlídat v těhotenství, protože jeho deficit a případná špatná funkce štítné žlázy může způsobit značné obtíže.
Kromě výše zmíněného je jód klíčový ke správnému běhu fyziologických kognitivních dějů. To jsou procesy odehrávající se v nervové soustavě a mozku. Jedná se o pozornost, koncentraci, myšlení a paměť. Je také nepostradatelný pro kvalitu vlasů, zubů a pokožky. Má rovněž vliv na přirozenou činnost svalstva, pohlavních orgánů, při využití všech živin, trávení a regulaci spotřeby energie.
Kolik jódu je třeba a co se děje při jeho nedostatku/přebytku?
Podle doporučení se vhodná denní dávka jódu pohybuje kolem 150-170 mikrogramů. U dětí je to méně a u těhotných žen zase o něco více, aby zbývalo i pro vývoj plodu. Nízká či příliš vysoká hladina jódu, může být v dlouhodobém horizontu příčinou některých zdravotních komplikací.
Příjímání pouze malého množství jódu může stát za změnami struktury štítné žlázy nebo její funkce. Snížená funkce štítné žlázy se nazývá hypotyreóza, a naopak pokud je jódu delší dobu nadbytek, může se rozvinout hypertyreóza, tedy její zvýšená činnost. Ani jedno samozřejmě není pro naše tělo příznivé. Příznaky během deficitu jódu mohou být únava, celkové vyčerpání, špatná kvalita spánku, zimomřivost a studené končetiny, podrážděnost, suchá a hrubá pokožka, snížená srdeční činnost a padání vlasů. U nadbytku se projevují symptomy opačného rázu – pocení, horkost, bušení srdce a neklid.
Jód přispívá k:
- Přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím
- Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
- Přispívá k normální činnosti nervové soustavy
- Přispívá k udržení normálního stavu pokožky
- Přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy
- Přispívá k normálnímu růstu dětí v případě
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Garcinie kambodžská – keř, jehož plody vám pomohou při hubnutí
Garcinie kambodžská též tamarind malabarský je keř, který může dorůstat až do výšky 20 metrů. Roste v tropických vlhkých pralesích jihovýchodní Asie a kvete žlutě nebo červeně. Podle způsobu pěstování začíná plodit až po minimálně 10 letech. Vzhledem není samotný keř ničím zvláštní, pokud ale rostlina právě plodí, vaši pozornost si získají plody s rýhami, díky čemuž připomínají tykev. Oproti ní jsou ale o dost menší, velikost mají zhruba jako jablko. Nezralé plody jsou zelené a postupně se mění na žluté. K přímé konzumaci se využívá dřeň, která má sladkokyselou chuť. Případně se z plodů připravuje koření, které se nejčastěji využívá v indické kuchyni.
Proč bychom měli přijímat dostatek bílkovin?
Bílkoviny neboli proteiny jsou nedílnou součástí stravy a my bychom je měli přijímat v dostatečném množství. Jsou totiž jednou z klíčových složek, kterou naše tělo potřebuje ke správnému fungování. Mnohdy se lidé mylně domnívají, že by se na jejich přísun měli zaměřit pouze pokud cvičí, sportují nebo mají vysokou fyzickou zátěž. Ovšem tyto makroživiny potřebuje úplně každý.
Ostropestřec mariánský – proč je důležitý obsah silymarinu?
Ostropestřec mariánský pod latinským názvem (Silybum marianum) je prastará bylinka, o níž se dochovaly záznamy již z dob antického Říma a Řecka. Už v té době se ostropestřec mariánský využíval k odstranění mnoha neduhů, především při hadím uštknutí či při jaterních potížích. Pro svůj podpůrný efekt a zajímavý vzhled se mu začalo přezdívat Kristova koruna. Prokazatelné působení na jaterní tkáň později dokonce potvrdily mnohé studie, při nichž byl objeven komplex aktivních látek souhrnně označovaných jako silymarin.
