-
Hlavní stránka
- Blog
- Methylene Blue – více než jen barvivo
Methylene Blue – více než jen barvivo
Methylene blue, česky metylenová modř, je chemická látka, která byla poprvé syntetizována už na konci 19. století a původně sloužila jako barvivo pro textilní průmysl. Avšak díky své výrazné modré barvě a schopnosti vázat se na různé materiály brzy našla uplatnění i v dalších oblastech. Dnes patří mezi známé sloučeniny, které se využívají především v laboratořích a technických oborech. V poslední době se methylene blue objevuje i v odborných debatách jako látka s potenciálem, která by mohla nabídnout zajímavé vlastnosti i pro další účely.
Historie a objevení methylene blue
Methylenová modř byla poprvé objevena německým chemikem Heinrichem Caro. Původně vznikla jako barvivo pro textilní průmysl a rychle si vysloužila patent díky svému sytě modrému odstínu a dovednosti barvit bavlnu. Její význam však brzy přesáhl původní účel a začala být zkoumána taktéž v dalších oblastech, zejména v lékařství a biologii. Později začala být velice užitečná také v laboratořích k barvení tkání a buněk, což umožňovalo lepší pozorování pod mikroskopem. Díky své schopnosti vázat se na složky buněk (například nukleové kyseliny) totiž poskytuje vysoký kontrast a zřetelně odlišuje rozličné části buněk a tkání. Následně se začala používat i v medicíně, zejména při léčbě malárie a jiných onemocnění.
Chemické vlastnosti a formy
Methylenová modř je syntetická organická sloučenina ze skupiny tzv. fenothiazinových barviv, která se vyznačuje intenzivní tmavě modrou barvou a velmi dobrou rozpustností ve vodě i v ethanolu. V čisté variantě má podobu tmavě modrého krystalického prášku. Roztoky jsou modré až nafialovělé. Zajímavé je, že její barva se může měnit – za jistých podmínek je modrá, ale když je vystavena redukčním podmínkám (např. přijde do kontaktu s určitými látkami v těle jako jsou enzymy a molekuly, které předávají elektrony) může být rovněž bezbarvá – tato forma se pak nazývá jako leucomethylenová modř.
Principy fungování
Proces fungování této látky je založený na jejích unikátních schopnostech. Dokáže totiž přijímat a předávat elektrony – tedy fungovat jakožto prostředník. Po podání do organismu methylenová modř (v modré, oxidované verzi) vstupuje do buněk, kde může přijímat elektrony od různých látek (třeba NADH nebo NADPH), a tím se mění na bezbarvou, redukovanou podobu. Tato redukovaná forma pak může elektrony zase předávat dál, například do mitochondrií. Díky tomu methylenová modř podporuje tvorbu energie v buňkách (ATP) a napomáhá snižovat vznik škodlivých volných radikálů, čímž se snižuje oxidační stres.
Další potenciální možnosti uplatnění
Methylene blue má velmi široké spektrum potenciálních využití. V medicíně se historicky uplatnila například při léčbě methemoglobinémie či jako diagnostický prostředek při chirurgických zákrocích. Dále se používá v biologii k barvení DNA a RNA nebo při sledování mitochondriálních funkcí. V ekologii se aplikuje při čištění vody. V posledních letech se opět zvyšuje zájem o její možné využití v neurologii a dalších oblastech výzkumu. V některých studiích byla testována jako možný prostředek pro zlepšení paměti a kognitivních funkcí, protože dokáže pronikat do mozku a ovlivňovat mitochondriální procesy v nervových buňkách. Dále byla zkoumána její antimikrobiální a dezinfekční schopnost.
Bezpečnost, potenciální rizika a nevhodné kombinace
Výsledky různých studií naznačují, že methylenová modř může ovlivňovat různé biochemické procesy v organismu, ale její praktické využití mimo schválené oblasti je zatím omezené a vyžaduje další ověření. Vzhledem k tomu, že methylenová modř může mít v některých případech nežádoucí účinky a její kombinace s jistými léky či látkami může být riziková - např. antidepresiva ze skupiny SSRI, SNRI a inhibitory MAO či léky, které zvyšují hladinu serotoninu (včetně tryptofanu a některých bylinných přípravků) je vždy na místě opatrnost. Pokud by někdo zvažoval její užití, měl by se nejprve poradit s lékařem a řídit se jeho doporučením. Tento článek slouží pouze k informativním účelům a nenahrazuje odbornou zdravotní péči.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Neuroprotective Actions of Methylene Blue and Its Derivatives - PMC [online]. [cit. 02. 07. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3485214/
Saw palmetto, bylina nejen pro pány?
Saw palmetto, Serenoa plazivá či Serenoa Repens jsou názvy blahodárné rostliny, která obsahuje kombinaci aktivních látek, jež pro nás může být v mnoha ohledech velmi zajímavá. Američtí domorodci jedli a dále zpracovávali plody této rostliny, kterých následně využívali především pro zlepšení činnosti rozmnožovací soustavy, močového ústrojí a prostaty, kde může mít saw palmetto velice výrazný pozitivní výsledek.
Problematický spánek, nechybí vám melatonin?
Zdlouhavé usínání, časté probouzení a ráno vstáváte, a jste díky tomu značně unavení nebo se cítíte dokonce zcela bez energie. Možná i vy se v tomhle poznáváte. Jestliže na takové obtíže narážíte pouze výjimečně či znáte příčinu toho, proč se vám zrovna tu noc nepodařilo zamhouřit oka, nemusíte za tím pravděpodobně hledat hlubší problém. To se totiž někdy stává každému. Pokud tímto ovšem procházíte každou nebo téměř každou noc, je možné, že máte v těle nedostatek látky zvané melatonin.
Magnesium – jaká forma hořčíku je pro tělo nejvhodnější?
Magnesium, známé také pod českým názvem jako hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Účastní se více než stovky biochemických reakcí a reguluje přes tři sta různých enzymů. Magnesium, nebo-li hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Hořčík považujeme za jeden z nezbytných základních stavebních prvků organismu, jelikož se účastní několika biochemických procesů a reguluje přes tři sta různých enzymů. Významnou roli tak hraje při celé řadě tělesných reakcí, včetně svalových kontrakcí a nervových impulsů.
