Methylene Blue – více než jen barvivo
Methylene blue, česky metylenová modř, je chemická látka, která byla poprvé syntetizována už na konci 19. století a původně sloužila jako barvivo pro textilní průmysl. Avšak díky své výrazné modré barvě a schopnosti vázat se na různé materiály brzy našla uplatnění i v dalších oblastech. Dnes patří mezi známé sloučeniny, které se využívají především v laboratořích a technických oborech. V poslední době se methylene blue objevuje i v odborných debatách jako látka s potenciálem, která by mohla nabídnout zajímavé vlastnosti i pro další účely.
Historie a objevení methylene blue
Methylenová modř byla poprvé objevena německým chemikem Heinrichem Caro. Původně vznikla jako barvivo pro textilní průmysl a rychle si vysloužila patent díky svému sytě modrému odstínu a dovednosti barvit bavlnu. Její význam však brzy přesáhl původní účel a začala být zkoumána taktéž v dalších oblastech, zejména v lékařství a biologii. Později začala být velice užitečná také v laboratořích k barvení tkání a buněk, což umožňovalo lepší pozorování pod mikroskopem. Díky své schopnosti vázat se na složky buněk (například nukleové kyseliny) totiž poskytuje vysoký kontrast a zřetelně odlišuje rozličné části buněk a tkání. Následně se začala používat i v medicíně, zejména při léčbě malárie a jiných onemocnění.
Chemické vlastnosti a formy
Methylenová modř je syntetická organická sloučenina ze skupiny tzv. fenothiazinových barviv, která se vyznačuje intenzivní tmavě modrou barvou a velmi dobrou rozpustností ve vodě i v ethanolu. V čisté variantě má podobu tmavě modrého krystalického prášku. Roztoky jsou modré až nafialovělé. Zajímavé je, že její barva se může měnit – za jistých podmínek je modrá, ale když je vystavena redukčním podmínkám (např. přijde do kontaktu s určitými látkami v těle jako jsou enzymy a molekuly, které předávají elektrony) může být rovněž bezbarvá – tato forma se pak nazývá jako leucomethylenová modř.
Principy fungování
Proces fungování této látky je založený na jejích unikátních schopnostech. Dokáže totiž přijímat a předávat elektrony – tedy fungovat jakožto prostředník. Po podání do organismu methylenová modř (v modré, oxidované verzi) vstupuje do buněk, kde může přijímat elektrony od různých látek (třeba NADH nebo NADPH), a tím se mění na bezbarvou, redukovanou podobu. Tato redukovaná forma pak může elektrony zase předávat dál, například do mitochondrií. Díky tomu methylenová modř podporuje tvorbu energie v buňkách (ATP) a napomáhá snižovat vznik škodlivých volných radikálů, čímž se snižuje oxidační stres.
Další potenciální možnosti uplatnění
Methylene blue má velmi široké spektrum potenciálních využití. V medicíně se historicky uplatnila například při léčbě methemoglobinémie či jako diagnostický prostředek při chirurgických zákrocích. Dále se používá v biologii k barvení DNA a RNA nebo při sledování mitochondriálních funkcí. V ekologii se aplikuje při čištění vody. V posledních letech se opět zvyšuje zájem o její možné využití v neurologii a dalších oblastech výzkumu. V některých studiích byla testována jako možný prostředek pro zlepšení paměti a kognitivních funkcí, protože dokáže pronikat do mozku a ovlivňovat mitochondriální procesy v nervových buňkách. Dále byla zkoumána její antimikrobiální a dezinfekční schopnost.
Bezpečnost, potenciální rizika a nevhodné kombinace
Výsledky různých studií naznačují, že methylenová modř může ovlivňovat různé biochemické procesy v organismu, ale její praktické využití mimo schválené oblasti je zatím omezené a vyžaduje další ověření. Vzhledem k tomu, že methylenová modř může mít v některých případech nežádoucí účinky a její kombinace s jistými léky či látkami může být riziková - např. antidepresiva ze skupiny SSRI, SNRI a inhibitory MAO či léky, které zvyšují hladinu serotoninu (včetně tryptofanu a některých bylinných přípravků) je vždy na místě opatrnost. Pokud by někdo zvažoval její užití, měl by se nejprve poradit s lékařem a řídit se jeho doporučením. Tento článek slouží pouze k informativním účelům a nenahrazuje odbornou zdravotní péči.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Neuroprotective Actions of Methylene Blue and Its Derivatives - PMC [online]. [cit. 02. 07. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3485214/

Makadamiový olej, v čem předčí jiné oleje?
Makadamiový olej je vysoce výživný rostlinný olej s významným obsahem mastných kyselin. Jedná se především o kyselinu olejovou, palmitovou a palmitoolejovou. Díky nim je tento olej pečující, zvláčňující a změkčující. Makadámie celolistá, někdy taktéž trojlistá, latinským názvem Macadamia intergrifolia, je strom, ze kterého je makadamiový olej získáván. Je stálezelený a dorůstá do výšky až 10 metrů. Listy jsou velké, až 30 cm dlouhé, pevné, s lehce zvlněným okrajem. Květy jsou bílé a plodem jsou kulaté ořechy. Ty jsou velké přibližně 3 centimetry a pod skořápkou ukrývají jádro, které je velmi chutné a bohaté na nutričně výživné látky a zdraví prospěšné složky.

Jaké má lutein účinky?
Lutein je v těle nezastupitelnou látkou. Řadí se mezi karotenoidy a konkrétně patří mezi tzv. xanthofylní barviva. Tyto látky jsou hodně podobné karotenům. Lutein má svůj název odvozen z latinského „luteus“, což znamená žlutý. Proto se dá velice snadno odvodit, že jeho barvou je výrazná žlutá, ve vyšších koncentracích až žlutooranžová.

Na co jsou dobrá probiotika?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou přirozenou součástí našeho organismu. Jsou nepostradatelné pro správné fungování zažívacího ústrojí a při nedostatku se mohou dostavit různorodé obtíže. Pokud vás trápí jakékoliv problémy v oblasti trávení, je možné, že potřebujete do těla probiotika dodat. Jejich užívání vám tak může přinést řadu zdravotních výhod.