-
Hlavní stránka
- Blog
- Na co je dobrý betakaroten?
Na co je dobrý betakaroten?
Za naším zdravím a vitalitou stojí nejen pohyb a životní styl, ale i pestrá směsice látek, jež tělo využívá každý den. Potřebujeme proto přijímat širokou škálu živin, mezi které patří i vitaminy, minerály a antioxidanty. A právě jednou z látek, která má plno důležitých funkcí, je i betakaroten. Tento přírodní pigment je hojně zastoupený v rostlinné říši a jeho význam pro lidské zdraví bývá často zmiňován zejména v souvislosti s opalováním a podporou imunity. Betakaroten ovšem nabízí i řadu jiných zajímavých vlastností. Pojďme si ho proto teď představit trochu podrobněji.
Co je to betakaroten?
Jedná se o přírodní barvivo ze skupiny karotenoidů, což jsou organické pigmenty zodpovědné za žluté, oranžové a červené zbarvení mnoha rostlin (ovoce a zeleniny). Patří mezi takzvané provitaminy, což znamená, že si z něj tělo podle potřeby dokáže vytvořit vitamin A — jeden z klíčových vitaminů nezbytných pro zrak, imunitní systém a zdraví pokožky. Chemicky se betakaroten řadí mezi tetraterpenoidy a jeho struktura je klíčová pro jeho schopnost neutralizovat volné radikály v těle. Na rozdíl od samotného vitaminu A, jehož nadbytek může být toxický, je betakaroten pro organismus bezpečnější formou, protože tělo si z něj vytvoří pouze tolik vitaminu A, kolik aktuálně potřebuje.
Jaké jsou zdroje betakarotenu?
Nejvíce betakarotenu obsahují rostlinné potraviny, a to především ty s výrazně oranžovou, červenou a žlutou barvou. Typickým příkladem jsou mrkev, batáty, dýně, mango, papája nebo meruňky. Velké množství se však nachází i v listové či další zelenině, jako je špenát, brokolice a kapusta, kde sice barva není na první pohled patrná kvůli přítomnosti chlorofylu, ale betakaroten je zde ukrytý pod jeho zeleným pigmentem. V živočišných produktech se betakaroten vyskytuje jen v omezeném množství, neboť tyto potraviny obsahují spíše již aktivní formu vitamínu A – retinol.
Jak podpořit vstřebatelnost?
Vstřebávání betakarotenu z potravy ovlivňuje hned několik faktorů. Jedním z nich je přítomnost tuků, protože betakaroten patří mezi látky rozpustné v tucích. To znamená, že konzumace společně s oleji nebo jinými zdravými tuky, může výrazně znásobit jeho vstřebatelnost a využitelnost organismem. Naopak přílišná tepelná úprava betakaroten částečně degraduje. Nicméně je třeba také zmínit, že u některých druhů zeleniny může lehké povaření paradoxně jeho vstřebatelnost zlepšit, jelikož narušení buněčných stěn usnadní jeho uvolňování.
Jaké funkce má betakaroten?
Kromě toho, že betakaroten funguje jako antioxidant, zastává v lidském těle několik dalších úkolů. Jak jsme již zmínili, slouží jako prekurzor vitaminu A, který je nezbytný pro udržení dobrého zraku, správnou činnost imunitního systému a obnovu kožních buněk. Díky těmto vlastnostem přispívá rovněž ke zpomalení stárnutí a udržení celkové vitality organismu. Napomáhá také zmírnit nepříznivý vliv slunečního záření a podporuje rovnoměrné a zdravé zabarvení kůže během opalování a regeneraci po něm. Tato látka se dokonce podílí na ochraně sliznic.
Kolik betakarotenu potřebujeme?
Doporučená denní dávka není pevně stanovena jako je tomu u vitaminů. Obecně se uvádí, že by dospělý člověk měl přijmout zhruba 6-15 mg denně. Nedostatek betakarotenu či vitaminu A je ovšem při dostatečně pestré stravě poměrně vzácný. Pokud se přesto objeví, může se projevovat například suchostí pokožky, zhoršením kvality zraku za šera nebo sníženou odolností vůči infekcím. Při užívání betakarotenových doplňků je vhodné konzultovat jejich použití s lékařem, a to platí pak zejména u osob užívajících léky nebo trpících chronickými onemocněními.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
β-Carotene Is an Important Vitamin A Source for Humans - PMC [online]. [cit. 30. 04. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3139236/
Medicinální houby – přehled nejznámějších druhů
Blahodárné účinky medicinálních hub reishi, cordyceps, hericium, chaga a mnoho dalších již po tisíce let využívá tradiční čínská medicína a ajurvéda (tradiční indická medicána). Do podvědomí západní medicíny se dostaly poměrně nedávno, přičemž ještě stále patří k spíše alternativním léčebným způsobům. Medicinální houby v těle hrají roli tzv. adaptogenu, kdy našemu organismu pomáhají přizpůsobit se na zátěž a jednoduše řečeno adaptogeny dokáží přidat tam, kde je potřeba, případně ubrat tam kde je to nutné. A právě v tom tkví jejich největší síla. V dnešní době, kdy na nás působí tolik škodlivých vlivů, toxinu a dalších, jsou užitečné více než kdykoli jindy. Konzumace adaptogenů nám pomáhá zdolávat stresové situace, zlepšovat imunitu a předcházet vzniku civilizačních chorob.
Jak ostropestřec působí na tělo?
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jednoletá až dvouletá rostlinka, která náleží do čeledi hvězdnicovitých. Pokud se s ním ve volné přírodě setkáte, je možné, že ho zaměníte za zcela neužitečný a obyčejný bodlák. Nejvyšší koncentrace aktivních složek je v semenech, o něco menší pak v listech či kořenech.
Kdy je vhodné použít hořčíkový olej a kdy kapsle hořčíku
Hořčík je minerální látkou, která je v těle zastoupena velmi výrazně. Potřebujeme ho na stovky biochemických reakcí a na zcela běžné funkce našeho organismu. Průměrná doporučená denní dávka hořčíku je stanovena na 375 mg denně pro dospělého jedince. Potřeba minerálů ovšem bývá velice individuální a závisí na spoustě faktorů. Nejde pouze o věk a pohlaví, ale třeba o míru stresu nebo fyzické a psychické zátěže.
