-
Hlavní stránka
- Blog
- Ostropestřec mariánský a jeho vliv na zdraví?
Ostropestřec mariánský a jeho vliv na zdraví?
Ostropestřec mariánský či Silybum marianum je rostlina, jejíž oblíbenost každým rokem narůstá. Ostropestřec má však již dlouholetou tradici a díky své trnitosti byl spojován s ukřižováním Ježíše Krista, a proto dostal přezdívku Kristova koruna. Je využíván zejména pro svoje blahodárné schopnosti, jež má na naše játra. U nás se s ním setkáme v nepřeberném množství podob. Pořídit si ho můžeme ve formě oleje, tinktury, čaje, tablet nebo kapslí. Každá z těchto forem má určité výhody a z některých vytěžíme více příznivých látek než z jiných. Jaké všechny složky ale v ostropestřci najdeme, jak našemu organismu může přispět a co je to vlastně za rostlinu? To vše si probereme v dnešním článku.
Co to je ostropestřec mariánský a kde se s ním můžeme setkat?
Ostropestřec je bylina, kterou si můžeme velmi snadno splést s obyčejným bodlákem. Je jednoletý až dvouletý a patří do skupiny hvězdicovitých. Na první pohled nás může zaujmout bodlákový květ, jež má růžovofialovou barvu. Odstín se může nepatrně lišit podle stanoviště, na němž vyrůstá. Výrazněji do modra bývá v místech, kde je zásaditější půda. Ve vyloženě kyselé zemině se mu však příliš dařit nebude. Listy jsou zelené s nepravidelnými bílými skvrnami po celém povrchu a dlouhými ostrými bodlinami. Nejvíce aktivních látek nalezneme v jeho semenech, méně pak v listech či kořenech. Semínka se získávají z plodu, jež vznikají po odkvětu. Celá hlavice se musí nechat dozrát, a až poté jsou semena vyjmuta. Zralá totiž poskytnout největší kvantum důležitých složek.
Nejlépe se ostropestřci daří v oblasti středomoří. Má rád teplejší a slunná místa. V naší krajině se s ním ve volné přírodě téměř nesetkáme. Často se ale pěstuje jako okrasná letnička v zahradách. V plném rozkvětu běžně bývá v období od července až do září.
Jaké obsahové látky se v ostropestřci nachází?
V ostropestřci je hned několik skupin aktivních látek, které jsou pro organismus cenným přínosem. Má v sobě flavonoidy, bílkoviny, kvercetin (antioxidant), aminokyseliny, mastné kyseliny (např. kyselina linolová a olejová), aminy (histamin a tyramin), steroly (betasitosterol, kampesterol a stigmasterol), silice a z vitaminu je to třeba hlavně vitamin E.
Za nevýznamnější složku v ostropestřci je brán tzv. silymarin. Není to pouze jedna látka, nýbrž směs několika flavonoidů. Zahrnuje silybin, silydianin a silychristin. Silymarin je unikátní látka a pokud chceme vybrat ten nejefektivnější produkt, měli bychom hledět především na deklarované množství této látky. Nejideálnější poměr je 80 %. Tak z ostropestřce vytěžíme co nejvíce.
Co může ostropestřec mariánský našemu tělu nabídnout?
Na co má ostropestřec jednoznačně úplně největší vliv jsou játra. Funguje totiž hepatoprotektivně – to znamená, že ochraňuje jaterní tkáň. Mírní tedy dopady toxinů jak z preventivního hlediska, tak i v případě, pokud už jsou játra poškozena. Neblahý důsledek na játra má kupříkladu častá konzumace tučných potravin a alkoholu nebo užívání některých léčivých přípravků. Játra mají v těle velice významnou roli a jejich správná funkce je v mnoha ohledech klíčová. Mají schopnost likvidovat veškeré škodliviny a odpadní a nepotřebné látky. Ostropestřec tudíž podpoří zdraví našich jater, jejich regeneraci a pročištění celého organismu. Silymarin a další obsažené antioxidanty také přispívají k ochraně buněk před volnými radikály a vznikem antioxidačního stresu.
Dále je ostropestřec prospěšný pro normální chod trávicí soustavy, protože podporuje tvorbu a uvolňování žluči. Dokonce má pozitivní efekt na hladinu cholesterolu a cukru v krvi a z obsažených složek bude profitovat i kardiovaskulární systém – napomáhá správné činnosti srdce, posiluje cévy a zlepšuje jejich pružnost. V neposlední řadě podněcuje celkovou obranyschopnost těla.
Ostropestřec mariánský je přínosný pro:
- Normální trávení a funkci jater, pročištění
- Antioxidant
- Normální hladinu cukru v krvi
- Normální činnost srdce
- Přirozenou obranyschopnost – odolnost
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Cordyceps kdy a jakou koncentraci zvolit?
Cordyceps má poměrně široké využití. Obsahuje totiž spoustu aktivních látek, vitamínů i minerálů. Jmenovat lze třeba vitaminy rozpustné v tucích, vápník, draslík, nukleotidy (kordycepin), nukleosidy, mastné kyseliny, bílkoviny a polysacharidy. Každá složka je něčím přínosná a dohromady fungují ještě lépe, a tak nám cordyceps může nabídnout podporu naší imunity, obranyschopnosti, fyzické i psychické výkonosti, plic, ledvin a kardiovaskulárního systému. Jeho klady využijeme i při únavě, stresu a náročném výkonu, kdy zlepší okysličení organismu a tělo je schopné se lépe regenerovat.
Kreatin jako doplněk stravy – funkce, zdroje a jeho využití
Kreatin je přirozeně se vyskytující organická látka, kterou řadíme mezi dusíkaté sloučeniny odvozené od aminokyselin. V lidském těle vzniká především v játrech, ledvinách a částečně i ve slinivce, a to ze tří aminokyselin – glycinu, argininu a methioninu. Přibližně polovina denní potřeby kreatinu se v těle vytvoří tímto způsobem, druhá polovina pochází ze stravy.
Zinek chelate, v čem vyniká a proč ho užívat právě v chelátové formě?
Zinek je nezbytným stopovým prvkem pro správné fungování lidského organismu. Nachází se v orgánech, tkáních a tělních tekutinách a účastní se více než tří stovek biochemických reakcí, včetně dělení buněk, růstu a vývoje. Jelikož ho máme v těle jen ve stopovém množství, je potřeba si uvědomit, že i jeho zásoby jsou velice tenké. Navíc náš organismus neumí zinek samovolně syntetizovat, takže o to zásadnější je dbát na jeho přísun z potravy nebo doplňků stravy s obsahem zinku.
