-
Hlavní stránka
- Blog
- Ostropestřec mariánský a jeho vliv na zdraví?
Ostropestřec mariánský a jeho vliv na zdraví?
Ostropestřec mariánský či Silybum marianum je rostlina, jejíž oblíbenost každým rokem narůstá. Ostropestřec má však již dlouholetou tradici a díky své trnitosti byl spojován s ukřižováním Ježíše Krista, a proto dostal přezdívku Kristova koruna. Je využíván zejména pro svoje blahodárné schopnosti, jež má na naše játra. U nás se s ním setkáme v nepřeberném množství podob. Pořídit si ho můžeme ve formě oleje, tinktury, čaje, tablet nebo kapslí. Každá z těchto forem má určité výhody a z některých vytěžíme více příznivých látek než z jiných. Jaké všechny složky ale v ostropestřci najdeme, jak našemu organismu může přispět a co je to vlastně za rostlinu? To vše si probereme v dnešním článku.
Co to je ostropestřec mariánský a kde se s ním můžeme setkat?
Ostropestřec je bylina, kterou si můžeme velmi snadno splést s obyčejným bodlákem. Je jednoletý až dvouletý a patří do skupiny hvězdicovitých. Na první pohled nás může zaujmout bodlákový květ, jež má růžovofialovou barvu. Odstín se může nepatrně lišit podle stanoviště, na němž vyrůstá. Výrazněji do modra bývá v místech, kde je zásaditější půda. Ve vyloženě kyselé zemině se mu však příliš dařit nebude. Listy jsou zelené s nepravidelnými bílými skvrnami po celém povrchu a dlouhými ostrými bodlinami. Nejvíce aktivních látek nalezneme v jeho semenech, méně pak v listech či kořenech. Semínka se získávají z plodu, jež vznikají po odkvětu. Celá hlavice se musí nechat dozrát, a až poté jsou semena vyjmuta. Zralá totiž poskytnout největší kvantum důležitých složek.
Nejlépe se ostropestřci daří v oblasti středomoří. Má rád teplejší a slunná místa. V naší krajině se s ním ve volné přírodě téměř nesetkáme. Často se ale pěstuje jako okrasná letnička v zahradách. V plném rozkvětu běžně bývá v období od července až do září.
Jaké obsahové látky se v ostropestřci nachází?
V ostropestřci je hned několik skupin aktivních látek, které jsou pro organismus cenným přínosem. Má v sobě flavonoidy, bílkoviny, kvercetin (antioxidant), aminokyseliny, mastné kyseliny (např. kyselina linolová a olejová), aminy (histamin a tyramin), steroly (betasitosterol, kampesterol a stigmasterol), silice a z vitaminu je to třeba hlavně vitamin E.
Za nevýznamnější složku v ostropestřci je brán tzv. silymarin. Není to pouze jedna látka, nýbrž směs několika flavonoidů. Zahrnuje silybin, silydianin a silychristin. Silymarin je unikátní látka a pokud chceme vybrat ten nejefektivnější produkt, měli bychom hledět především na deklarované množství této látky. Nejideálnější poměr je 80 %. Tak z ostropestřce vytěžíme co nejvíce.
Co může ostropestřec mariánský našemu tělu nabídnout?
Na co má ostropestřec jednoznačně úplně největší vliv jsou játra. Funguje totiž hepatoprotektivně – to znamená, že ochraňuje jaterní tkáň. Mírní tedy dopady toxinů jak z preventivního hlediska, tak i v případě, pokud už jsou játra poškozena. Neblahý důsledek na játra má kupříkladu častá konzumace tučných potravin a alkoholu nebo užívání některých léčivých přípravků. Játra mají v těle velice významnou roli a jejich správná funkce je v mnoha ohledech klíčová. Mají schopnost likvidovat veškeré škodliviny a odpadní a nepotřebné látky. Ostropestřec tudíž podpoří zdraví našich jater, jejich regeneraci a pročištění celého organismu. Silymarin a další obsažené antioxidanty také přispívají k ochraně buněk před volnými radikály a vznikem antioxidačního stresu.
Dále je ostropestřec prospěšný pro normální chod trávicí soustavy, protože podporuje tvorbu a uvolňování žluči. Dokonce má pozitivní efekt na hladinu cholesterolu a cukru v krvi a z obsažených složek bude profitovat i kardiovaskulární systém – napomáhá správné činnosti srdce, posiluje cévy a zlepšuje jejich pružnost. V neposlední řadě podněcuje celkovou obranyschopnost těla.
Ostropestřec mariánský je přínosný pro:
- Normální trávení a funkci jater, pročištění
- Antioxidant
- Normální hladinu cukru v krvi
- Normální činnost srdce
- Přirozenou obranyschopnost – odolnost
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Křeče a dlouhotrvající únava? Zkuste doplnit hořčík.
Hořčík je jednou z důležitých minerálních látek, bez kterých by naše tělo neumělo správně fungovat. Podílí se například na procesu dělení buněk a syntéze bílkovin, na správném chodu nervové soustavy, energetickém metabolismu a v neposlední řadě právě na činnosti svalů. Je významný jak pro přenos nervových vzruchů, tak pro svalovou kontrakci. Při pohybu svalů se totiž střídají dvě fáze – jedná se o kontrakci (zkrácení) a o relaxaci (uvolnění)
Jaká jsou přírodní sladidla a jaké jsou výhody erythritolu a xylitolu?
Erythritol – tato přírodní látka patří do skupiny cukerných alkoholů, které se běžně nachází v některých fermentovaných potravinách, ovoci nebo zelenině. Jeho nespornou výhodou je vysoká míra sladivosti, která v porovnání s běžným bílým cukrem dosahuje 70–80 % sladké chuti. Přitom ale erythritol neobsahuje žádné kalorie a neovlivňuje glykemický index. Díky tomu ho mohou užívat i diabetici. Důvod, proč tělu nedodává žádné kalorie, je jednoduchý, náš organismus ho nedovede metabolizovat, a tudíž je vyloučen močí. Xylitol – patří do stejné skupiny jako erythritol. Oproti němu se ale zásadně liší. Sladivost tohoto přírodního sladidla, přezdívajícímu se také někdy jako „březový cukr“, je totožná s klasickým bílým cukrem. Nahrazovat ho proto můžete 1:1. Bohužel ale není zcela bez kalorií jako erythritol. Xylitol je přibližně o 40 % méně kalorický než bílý cukr a je vhodný pro diabetiky, protože pro svou přeměnu v těle nevyžaduje inzulin.
Garcinie kambodžská – keř, jehož plody vám pomohou při hubnutí
Garcinie kambodžská též tamarind malabarský je keř, který může dorůstat až do výšky 20 metrů. Roste v tropických vlhkých pralesích jihovýchodní Asie a kvete žlutě nebo červeně. Podle způsobu pěstování začíná plodit až po minimálně 10 letech. Vzhledem není samotný keř ničím zvláštní, pokud ale rostlina právě plodí, vaši pozornost si získají plody s rýhami, díky čemuž připomínají tykev. Oproti ní jsou ale o dost menší, velikost mají zhruba jako jablko. Nezralé plody jsou zelené a postupně se mění na žluté. K přímé konzumaci se využívá dřeň, která má sladkokyselou chuť. Případně se z plodů připravuje koření, které se nejčastěji využívá v indické kuchyni.
