-
Hlavní stránka
- Blog
- Proč jsou ve výživě podstatné i sacharidy?
Proč jsou ve výživě podstatné i sacharidy?
Jak už jistě víte, správná a dostatečná výživa je základem našeho zdraví. Měli byste proto věnovat velkou pozornost tomu, co denně konzumujete a neměli byste zapomínat ani na sacharidy, které tvoří další důležitý pilíř naší stravy. Tyto látky jsou přirozeně obsaženy ve spoustě potravinách, přesto si mnoho lidí při slově „cukr“ vybaví pouze bílé krystalky nebo prášek, jež považují za hrozbu. Pod sacharidy se toho ovšem řadí daleko více. Jejich nadbytek může být samozřejmě problematický, ale dnes si ukážeme, proč je negativní i jejich nedostatek.
Co jsou to sacharidy/cukry?
Sacharidy neboli cukry (starším označením taktéž uhlohydráty) jsou jedním ze tří hlavních makronutrientů. Patří sem společně s tuky a bílkovinami, které jsme si přiblížili v předchozích článcích. Přirozeně se vyskytují v různých formách, liší se především v počtu jednotek a délce molekulárních řetězců. Souvisí s nimi i tzv. glykemický index, jež je v posledních letech poměrně dost zmiňován. Jedná se o číselný údaj, který znázorňuje účinek dané potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi. Názory na důležitost tohoto ukazatele se však poměrně různí.
Jaké druhy sacharidů existují?
Sacharidy jsou tvořeny z různého počtu cukerných jednotek. Nejednoduší mají jednotku pouze jednu a nazývají se jako monosacharidy. Patří sem glukóza, fruktóza a galaktóza. Ty složitější mají tyto jednotky spojené do různě dlouhých řetězců. Jsou to buďto oligosacharidy či polysacharidy. Oligosacharidy mají 2-10 jednotek. Spadají sem třeba disacharidy, kam řadíme například sacharózu neboli běžný cukr (složen z molekuly glukózy a molekuly fruktózy) a laktózu (glukóza a galaktóza), což je cukr mléčný. Více jednotek má rafinóza, verbaskóza a stachióza. Najdeme je kupříkladu v luštěninách a naše tělo je nedokáže rozštěpit, a mohou tak způsobovat nadýmání. Nejsložitější jsou polysacharidy, které mají více než 10 cukerných jednotek. Jedná se o škrob, celulózu, inulin a řadu jiných.
Jak se sacharidy vstřebávají?
Přijaté sacharidy v potravě prochází běžně celým trávicím traktem přes žaludek až do tenkého střeva, kde jsou zpracovány. Doba jejich zpracování a vstřebatelnost se ovšem může lišit, a to právě na základě požitého druhu. Zatímco komplexní (složitější) sacharidy se štěpí déle, a jsou proto zdrojem postupně se uvolňující energie, ty jednoduché dodají tělu energii okamžitě. Při fyzické i psychické zátěži je sice rychlý příval energie žádoucí, ale v případě, že tělo tuto energii nevyužije, začne ji ukládat ve formě tuků. Jednoduché cukry (mono a disacharidy) by se tudíž měly v jídelníčku objevovat daleko méně nežli ty komplexní.
Jakou úlohu mají sacharidy v těle?
Sacharidy mají pro tělo obrovský význam, potřebují je veškeré buňky v organismu a hrají zásadní roli v energetickém metabolismu. Jsou totiž za prvé nejdůležitějším a také nejrychlejším zdrojem energie (glukóza), ale za druhé slouží i jako energetická zásoba ve formě glykogenu ve svalech a játrech. Cukry jsou rovněž nepostradatelné pro správnou funkci celé centrální nervové soustavy včetně mozku, nestravitelné sacharidy pak příznivě ovlivňují činnost střev. Deficit se nejčastěji projevuje únavou, sníženou výkoností či zhoršenou koncentrací. Nedostatek vlákniny zhoršeným zažíváním nebo zácpou.
Kolik sacharidů potřebujeme?
Sacharidy by měly zastupovat ze všech makroživin ten největší podíl. Měly by představovat přibližně 55-60 % celkového energetického přijmu, z čehož by tedy většina měla připadat na ty složitější. Nicméně není nutné se čehokoliv úplně vzdávat nebo mít strach z trochy sacharózy, glukózy či z konzumace ovoce, protože obsahuje fruktózu. Ovoce obsahuje i další cenné složky, jako jsou vitaminy, vláknina nebo fytoživiny. Využívat ovšem čistou fruktózu pro slazení, již tak vhodné není. Při jejím zvýšeném příjmu totiž dochází k rychlé tvorbě tukové tkáně a zatížení jater, kde se odbourává.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Role of polysaccharides in food, digestion, and health - PMC [online]. [cit. 21. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5152545/
Jak správně používat kyselinu hyaluronovou?
Kyselina hyaluronová je nejčastěji spojována se světem péče o pokožku. Nejenže se jedná o nezbytnou látku, která ovlivňuje krásu naší pleti, ale stává se oblíbenou složkou v kosmetice a při nejrůznějších procedurách v salonech. Kyselina hyaluronová je dle chemického složení polysacharid a nejběžněji na ni narazíte ve formě hyaluronanu spojeného s vápníkem, sodíkem nebo draslíkem.
Superpotravina z Peru aneb když Maca maká
Kořen peruánské rostliny maca (Lepidium meyenii) není na poli zdraví prospěšných potravin žádným nováčkem. První zmínky o jeho využití totiž spadají do doby 3 800 let před naším letopočtem. A už tenkrát se používala na celou řadu zdravotních potíží a neduhů. Do povědomí Evropanů se maca dostala až v 16. století a od roku 1843 studují její vlivy na organismus vědci.
Kotvičník a jeho kombinace se zinkem a selenem??
Kotvičník zemní (Tribulus Terrestris), dnes v doplňcích stravy už velmi rozšířený a populární, blahodárný a efektivní pro mnoho stránek lidského organismu. Je oblíbený například kvůli prospěšnému dopadu na soustavu reprodukční, dýchací, močovou, imunitní a další systémy. Přezdívá se mu dokonce rostlinná viagra, jelikož zvyšuje libido mužů, ale také žen a svůj vliv má i na tvorbu a rovnováhu hormonů. Za toto všechno vděčí kotvičník zemní svým obsahovým látkám. Ze zinku a selenu, ale můžeme získat ještě další přínosy jako bonus, a to zejména v podobě krásné a zdravé pokožky, vlasů a nehtů, protože oba tyto prvky jsou pro jejich normální stav nepostradatelné. Selen je navíc důležitý také ke správné činnosti štítné žlázy a zinek třeba napomáhá metabolismu kyselin, sacharidů, makroživin a dokonce vitaminu A. Selen ani zinek si naše tělo samo nevytváří, a tak je nutné jich přijímat dostatek z potravin nebo právě sáhnout po doplňku stravy.
