Proč jsou ve výživě podstatné i sacharidy?
Jak už jistě víte, správná a dostatečná výživa je základem našeho zdraví. Měli byste proto věnovat velkou pozornost tomu, co denně konzumujete a neměli byste zapomínat ani na sacharidy, které tvoří další důležitý pilíř naší stravy. Tyto látky jsou přirozeně obsaženy ve spoustě potravinách, přesto si mnoho lidí při slově „cukr“ vybaví pouze bílé krystalky nebo prášek, jež považují za hrozbu. Pod sacharidy se toho ovšem řadí daleko více. Jejich nadbytek může být samozřejmě problematický, ale dnes si ukážeme, proč je negativní i jejich nedostatek.

Co jsou to sacharidy/cukry?
Sacharidy neboli cukry (starším označením taktéž uhlohydráty) jsou jedním ze tří hlavních makronutrientů. Patří sem společně s tuky a bílkovinami, které jsme si přiblížili v předchozích článcích. Přirozeně se vyskytují v různých formách, liší se především v počtu jednotek a délce molekulárních řetězců. Souvisí s nimi i tzv. glykemický index, jež je v posledních letech poměrně dost zmiňován. Jedná se o číselný údaj, který znázorňuje účinek dané potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi. Názory na důležitost tohoto ukazatele se však poměrně různí.
Jaké druhy sacharidů existují?
Sacharidy jsou tvořeny z různého počtu cukerných jednotek. Nejednoduší mají jednotku pouze jednu a nazývají se jako monosacharidy. Patří sem glukóza, fruktóza a galaktóza. Ty složitější mají tyto jednotky spojené do různě dlouhých řetězců. Jsou to buďto oligosacharidy či polysacharidy. Oligosacharidy mají 2-10 jednotek. Spadají sem třeba disacharidy, kam řadíme například sacharózu neboli běžný cukr (složen z molekuly glukózy a molekuly fruktózy) a laktózu (glukóza a galaktóza), což je cukr mléčný. Více jednotek má rafinóza, verbaskóza a stachióza. Najdeme je kupříkladu v luštěninách a naše tělo je nedokáže rozštěpit, a mohou tak způsobovat nadýmání. Nejsložitější jsou polysacharidy, které mají více než 10 cukerných jednotek. Jedná se o škrob, celulózu, inulin a řadu jiných.

Jak se sacharidy vstřebávají?
Přijaté sacharidy v potravě prochází běžně celým trávicím traktem přes žaludek až do tenkého střeva, kde jsou zpracovány. Doba jejich zpracování a vstřebatelnost se ovšem může lišit, a to právě na základě požitého druhu. Zatímco komplexní (složitější) sacharidy se štěpí déle, a jsou proto zdrojem postupně se uvolňující energie, ty jednoduché dodají tělu energii okamžitě. Při fyzické i psychické zátěži je sice rychlý příval energie žádoucí, ale v případě, že tělo tuto energii nevyužije, začne ji ukládat ve formě tuků. Jednoduché cukry (mono a disacharidy) by se tudíž měly v jídelníčku objevovat daleko méně nežli ty komplexní.
Jakou úlohu mají sacharidy v těle?
Sacharidy mají pro tělo obrovský význam, potřebují je veškeré buňky v organismu a hrají zásadní roli v energetickém metabolismu. Jsou totiž za prvé nejdůležitějším a také nejrychlejším zdrojem energie (glukóza), ale za druhé slouží i jako energetická zásoba ve formě glykogenu ve svalech a játrech. Cukry jsou rovněž nepostradatelné pro správnou funkci celé centrální nervové soustavy včetně mozku, nestravitelné sacharidy pak příznivě ovlivňují činnost střev. Deficit se nejčastěji projevuje únavou, sníženou výkoností či zhoršenou koncentrací. Nedostatek vlákniny zhoršeným zažíváním nebo zácpou.
Kolik sacharidů potřebujeme?
Sacharidy by měly zastupovat ze všech makroživin ten největší podíl. Měly by představovat přibližně 55-60 % celkového energetického přijmu, z čehož by tedy většina měla připadat na ty složitější. Nicméně není nutné se čehokoliv úplně vzdávat nebo mít strach z trochy sacharózy, glukózy či z konzumace ovoce, protože obsahuje fruktózu. Ovoce obsahuje i další cenné složky, jako jsou vitaminy, vláknina nebo fytoživiny. Využívat ovšem čistou fruktózu pro slazení, již tak vhodné není. Při jejím zvýšeném příjmu totiž dochází k rychlé tvorbě tukové tkáně a zatížení jater, kde se odbourává.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Role of polysaccharides in food, digestion, and health - PMC [online]. [cit. 21. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5152545/
Ostropestřec mariánský – proč je důležitý obsah silymarinu?
Ostropestřec mariánský pod latinským názvem (Silybum marianum) je prastará bylinka, o níž se dochovaly záznamy již z dob antického Říma a Řecka. Už v té době se ostropestřec mariánský využíval k odstranění mnoha neduhů, především při hadím uštknutí či při jaterních potížích. Pro svůj podpůrný efekt a zajímavý vzhled se mu začalo přezdívat Kristova koruna. Prokazatelné působení na jaterní tkáň později dokonce potvrdily mnohé studie, při nichž byl objeven komplex aktivních látek souhrnně označovaných jako silymarin.
Resveratrol – přírodní antioxidant získaný z vína, který pomáhá!
Resveratrol je poměrně nedávno objevená látka, jejíž efekt na naše tělo není ještě zcela probádaný. Prozatím se ví, že je silným přírodním antioxidantem, který omezuje působení volných radikálů a tím pomáhá předcházet různým zdravotním onemocněním. Resveratrol patří do skupiny látek zvaných polyfenoly, o nichž se obecně ví, že v lidském organismu působí jako antioxidanty. Resveratrol byl objeven v bílé i modré vinné révě, a to jak v jadérkách, tak ve slupce. Nicméně v modrých odrůdách vinné révy byl zjištěn v daleko větším množství. Kromě toho se také nachází i v borůvkách, rybízu, arašídech nebo v rostlině nesoucí název křídlatka japonská, která bývá hojně využívána v tradiční východní medicíně.
Vitamin B12 a jeho přínos pro zdraví?
Vitamin B12 neboli kobalamin je rozpustný ve vodě a je jedním z vitaminů spadajících do B-komplexu (spolu s B1, B2, B3, B5, B6, B7 a B9). Stejně jako ostatní z této skupiny je pro organismus nezbytný a zajišťuje správné fungování vícero procesů v těle. Asi 60 % vitaminu B12 se nachází v našich játrech a 30 % ve svalech. Doporučená denní dávka se pohybuje kolem 2,5 mikrogramů. Ovšem vzhledem k míře vstřebatelnosti je vhodné, v podobě doplňku stravy, přijímat několikanásobně více (asi 250 µg). Starší osoby a kojící nebo těhotné ženy by však měli doplňovat ještě o něco vyšší kvantum.










