-
Hlavní stránka
- Blog
- Proč jsou ve výživě podstatné i sacharidy?
Proč jsou ve výživě podstatné i sacharidy?
Jak už jistě víte, správná a dostatečná výživa je základem našeho zdraví. Měli byste proto věnovat velkou pozornost tomu, co denně konzumujete a neměli byste zapomínat ani na sacharidy, které tvoří další důležitý pilíř naší stravy. Tyto látky jsou přirozeně obsaženy ve spoustě potravinách, přesto si mnoho lidí při slově „cukr“ vybaví pouze bílé krystalky nebo prášek, jež považují za hrozbu. Pod sacharidy se toho ovšem řadí daleko více. Jejich nadbytek může být samozřejmě problematický, ale dnes si ukážeme, proč je negativní i jejich nedostatek.
Co jsou to sacharidy/cukry?
Sacharidy neboli cukry (starším označením taktéž uhlohydráty) jsou jedním ze tří hlavních makronutrientů. Patří sem společně s tuky a bílkovinami, které jsme si přiblížili v předchozích článcích. Přirozeně se vyskytují v různých formách, liší se především v počtu jednotek a délce molekulárních řetězců. Souvisí s nimi i tzv. glykemický index, jež je v posledních letech poměrně dost zmiňován. Jedná se o číselný údaj, který znázorňuje účinek dané potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi. Názory na důležitost tohoto ukazatele se však poměrně různí.
Jaké druhy sacharidů existují?
Sacharidy jsou tvořeny z různého počtu cukerných jednotek. Nejednoduší mají jednotku pouze jednu a nazývají se jako monosacharidy. Patří sem glukóza, fruktóza a galaktóza. Ty složitější mají tyto jednotky spojené do různě dlouhých řetězců. Jsou to buďto oligosacharidy či polysacharidy. Oligosacharidy mají 2-10 jednotek. Spadají sem třeba disacharidy, kam řadíme například sacharózu neboli běžný cukr (složen z molekuly glukózy a molekuly fruktózy) a laktózu (glukóza a galaktóza), což je cukr mléčný. Více jednotek má rafinóza, verbaskóza a stachióza. Najdeme je kupříkladu v luštěninách a naše tělo je nedokáže rozštěpit, a mohou tak způsobovat nadýmání. Nejsložitější jsou polysacharidy, které mají více než 10 cukerných jednotek. Jedná se o škrob, celulózu, inulin a řadu jiných.
Jak se sacharidy vstřebávají?
Přijaté sacharidy v potravě prochází běžně celým trávicím traktem přes žaludek až do tenkého střeva, kde jsou zpracovány. Doba jejich zpracování a vstřebatelnost se ovšem může lišit, a to právě na základě požitého druhu. Zatímco komplexní (složitější) sacharidy se štěpí déle, a jsou proto zdrojem postupně se uvolňující energie, ty jednoduché dodají tělu energii okamžitě. Při fyzické i psychické zátěži je sice rychlý příval energie žádoucí, ale v případě, že tělo tuto energii nevyužije, začne ji ukládat ve formě tuků. Jednoduché cukry (mono a disacharidy) by se tudíž měly v jídelníčku objevovat daleko méně nežli ty komplexní.
Jakou úlohu mají sacharidy v těle?
Sacharidy mají pro tělo obrovský význam, potřebují je veškeré buňky v organismu a hrají zásadní roli v energetickém metabolismu. Jsou totiž za prvé nejdůležitějším a také nejrychlejším zdrojem energie (glukóza), ale za druhé slouží i jako energetická zásoba ve formě glykogenu ve svalech a játrech. Cukry jsou rovněž nepostradatelné pro správnou funkci celé centrální nervové soustavy včetně mozku, nestravitelné sacharidy pak příznivě ovlivňují činnost střev. Deficit se nejčastěji projevuje únavou, sníženou výkoností či zhoršenou koncentrací. Nedostatek vlákniny zhoršeným zažíváním nebo zácpou.
Kolik sacharidů potřebujeme?
Sacharidy by měly zastupovat ze všech makroživin ten největší podíl. Měly by představovat přibližně 55-60 % celkového energetického přijmu, z čehož by tedy většina měla připadat na ty složitější. Nicméně není nutné se čehokoliv úplně vzdávat nebo mít strach z trochy sacharózy, glukózy či z konzumace ovoce, protože obsahuje fruktózu. Ovoce obsahuje i další cenné složky, jako jsou vitaminy, vláknina nebo fytoživiny. Využívat ovšem čistou fruktózu pro slazení, již tak vhodné není. Při jejím zvýšeném příjmu totiž dochází k rychlé tvorbě tukové tkáně a zatížení jater, kde se odbourává.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Role of polysaccharides in food, digestion, and health - PMC [online]. [cit. 21. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5152545/
Ginkgo biloba – zázrak z Asie, který vás dovede k dlouhověkosti
Extrakt z ginkgo biloba (jinanu dvojlaločném) se v tradiční čínské a ajurvédské medicíně využívá již po staletí. Historie tohoto Ginkgo biloby však sahá daleko hlouběji, až do období prvohor. Není tedy žádný div, že se tyto stromy označují za živoucí fosilii. V listech ginkga se dále nachází terpenické laktony, ginkgolidy, kyselina ginkgolová a látka zvaná bilobalid. Všechny tyto látky, souhrnně terpeny a flavonoidy, se podílejí na mikrocirkulaci v těle, účastní se energetické výměny a zvyšují žilní tonus.
Ženšen pravý a ženšen sibiřský – jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Hned na úvod si je potřeba říci, že ženšen pochází z čínského výrazu řén-šen a v češtině se tímto výrazem označuje botanický rod Panax. Všechny tyto rostliny jsou zároveň silné přírodní adaptogeny, které mají za cíl zvyšovat přirozenou odolnost organismu. Problémem je však to, že se ještě před zavedení latinského pojmu „Panax“, začalo v češtině mnoha různým rostlinám říkat jednoduše „Ženšen“, což vede ke zmatkům. Rostliny, které se označují jako ženšeny přitom pochází z různých oblastí, obsahují odlišné aktivní látky, a tedy i působí na lidské tělo zcela odlišně.
Inositol – pseudovitamin, který by vám neměl uniknout
Inositol je látka, která bývá někdy označovaná jako vitamin B8, i když ve skutečnosti mezi vitaminy úplně nepatří. Chemicky jde o cyklický alkohol, jenž se vyskytuje v několika formách (izomerech). Řadíme ho mezi tzv. pseudovitaminy, což znamená, že si ho naše tělo dokáže vyrobit samo, a není ho tak nutné přijímat jako klasické vitaminy
