Proč jsou ve výživě podstatné i sacharidy?
Jak už jistě víte, správná a dostatečná výživa je základem našeho zdraví. Měli byste proto věnovat velkou pozornost tomu, co denně konzumujete a neměli byste zapomínat ani na sacharidy, které tvoří další důležitý pilíř naší stravy. Tyto látky jsou přirozeně obsaženy ve spoustě potravinách, přesto si mnoho lidí při slově „cukr“ vybaví pouze bílé krystalky nebo prášek, jež považují za hrozbu. Pod sacharidy se toho ovšem řadí daleko více. Jejich nadbytek může být samozřejmě problematický, ale dnes si ukážeme, proč je negativní i jejich nedostatek.
Co jsou to sacharidy/cukry?
Sacharidy neboli cukry (starším označením taktéž uhlohydráty) jsou jedním ze tří hlavních makronutrientů. Patří sem společně s tuky a bílkovinami, které jsme si přiblížili v předchozích článcích. Přirozeně se vyskytují v různých formách, liší se především v počtu jednotek a délce molekulárních řetězců. Souvisí s nimi i tzv. glykemický index, jež je v posledních letech poměrně dost zmiňován. Jedná se o číselný údaj, který znázorňuje účinek dané potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi. Názory na důležitost tohoto ukazatele se však poměrně různí.
Jaké druhy sacharidů existují?
Sacharidy jsou tvořeny z různého počtu cukerných jednotek. Nejednoduší mají jednotku pouze jednu a nazývají se jako monosacharidy. Patří sem glukóza, fruktóza a galaktóza. Ty složitější mají tyto jednotky spojené do různě dlouhých řetězců. Jsou to buďto oligosacharidy či polysacharidy. Oligosacharidy mají 2-10 jednotek. Spadají sem třeba disacharidy, kam řadíme například sacharózu neboli běžný cukr (složen z molekuly glukózy a molekuly fruktózy) a laktózu (glukóza a galaktóza), což je cukr mléčný. Více jednotek má rafinóza, verbaskóza a stachióza. Najdeme je kupříkladu v luštěninách a naše tělo je nedokáže rozštěpit, a mohou tak způsobovat nadýmání. Nejsložitější jsou polysacharidy, které mají více než 10 cukerných jednotek. Jedná se o škrob, celulózu, inulin a řadu jiných.
Jak se sacharidy vstřebávají?
Přijaté sacharidy v potravě prochází běžně celým trávicím traktem přes žaludek až do tenkého střeva, kde jsou zpracovány. Doba jejich zpracování a vstřebatelnost se ovšem může lišit, a to právě na základě požitého druhu. Zatímco komplexní (složitější) sacharidy se štěpí déle, a jsou proto zdrojem postupně se uvolňující energie, ty jednoduché dodají tělu energii okamžitě. Při fyzické i psychické zátěži je sice rychlý příval energie žádoucí, ale v případě, že tělo tuto energii nevyužije, začne ji ukládat ve formě tuků. Jednoduché cukry (mono a disacharidy) by se tudíž měly v jídelníčku objevovat daleko méně nežli ty komplexní.
Jakou úlohu mají sacharidy v těle?
Sacharidy mají pro tělo obrovský význam, potřebují je veškeré buňky v organismu a hrají zásadní roli v energetickém metabolismu. Jsou totiž za prvé nejdůležitějším a také nejrychlejším zdrojem energie (glukóza), ale za druhé slouží i jako energetická zásoba ve formě glykogenu ve svalech a játrech. Cukry jsou rovněž nepostradatelné pro správnou funkci celé centrální nervové soustavy včetně mozku, nestravitelné sacharidy pak příznivě ovlivňují činnost střev. Deficit se nejčastěji projevuje únavou, sníženou výkoností či zhoršenou koncentrací. Nedostatek vlákniny zhoršeným zažíváním nebo zácpou.
Kolik sacharidů potřebujeme?
Sacharidy by měly zastupovat ze všech makroživin ten největší podíl. Měly by představovat přibližně 55-60 % celkového energetického přijmu, z čehož by tedy většina měla připadat na ty složitější. Nicméně není nutné se čehokoliv úplně vzdávat nebo mít strach z trochy sacharózy, glukózy či z konzumace ovoce, protože obsahuje fruktózu. Ovoce obsahuje i další cenné složky, jako jsou vitaminy, vláknina nebo fytoživiny. Využívat ovšem čistou fruktózu pro slazení, již tak vhodné není. Při jejím zvýšeném příjmu totiž dochází k rychlé tvorbě tukové tkáně a zatížení jater, kde se odbourává.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Role of polysaccharides in food, digestion, and health - PMC [online]. [cit. 21. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5152545/

Třezalka tečkovaná – svatojánská bylina s všestranným působením
Třezalka tečkovaná je vytrvalá bylina, která má nespočet lidových názvů. Většina z nich je odvozena od jejího pozitivního vlivu na lidské tělo nebo podle drobných červených teček na listech. Podle toho se třezalce také někdy říká svatojánská bylina, čarovník, krevniček nebo bylina sv. Jana. Setkat se s ní můžeme i u nás, a to v nížinách, především na slunných stanovištích. Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je 30–60 cm vysoká bylina, která roste volně po celé Evropě. Zajímavá je podlouhlými listy, v nichž jsou po celé ploše proti světlu patrné červené až tmavé tečky.

Chlorella – sladkovodní řasa, která vám vrátí elán do života
Chlorella patří mezi zelené potraviny, které se vyznačují vítaným přínosem pro lidský organismus. Její vliv je nezanedbatelný především pro vegany, vegetariány, osoby s oslabenou imunitou, jedince trpící chudokrevností a všechny lidi, kteří jsou věčně unavení a uvěznění v uspěchaném životním stylu. Chlorella totiž pro tělo dovede vytvořit zelenou a zdravější cestu. Chlorella je jednobuněčná sladkovodní řasa, která se vyznačuje vysokým obsahem zdraví prospěšných látek. Známo je hned několik druhů chlorell (například chlorella pyrenoidosa nebo chlorela vulgaris)

Co obsahuje acerola?
Malpígie lysá, barbadoská třešeň či acerola, to vše jsou termíny odkazující na stejnou rostlinu, která každý rok vytváří plody, jež se mohou pyšnit vysokým obsahem některých aktivních látek. Z tohoto důvodu určitě stojí za vaši pozornost. Zajímat by vás ovšem mohla zejména v případě, pokud se zajímáte o přípravky, které jsou získávány přímo z přírodního zdroje. Acerola má v sobě více druhů zajímavých látek, avšak hlavní důvod, proč se stala tolik oblíbenou, je vysoký obsah vitaminu C, což dokazují i četné studie. Jeho množstvím hravě předčí většinu běžných druhů ovoce a zeleniny.