-
Hlavní stránka
- Blog
- Rutin – flavonoid pro cévy i přirozenou ochranu buněk
Rutin – flavonoid pro cévy i přirozenou ochranu buněk
Rutin je běžně se vyskytující rostlinná látka, kterou nalezneme v mnoha druzích ovoce, zeleniny i léčivých bylin. Nejčastěji se zmiňuje v souvislosti s pohankou. Ta je na rutin velmi bohatá, není však jediným zdrojem. Jde o flavonoid ze skupiny polyfenolů, jenž je známý především svými antioxidačními vlastnostmi a pozitivním vlivem na cévní systém. Zajímavý je také tím, že se v rostlinách stará o přirozenou ochranu před nepříznivými vlivy prostředí. V lidské výživě tak představuje jednu z přirozeně se vyskytujících rostlinných sloučenin, se kterými se můžeme setkat v běžném jídelníčku.
Rutin jako glykosid kvercetinu
Rutin řadíme mezi flavonoidní glykosidy. Jeho molekulu tvoří dvě základní části – aglykonová a cukerná. Aglykonovou část představuje kvercetin, který patří mezi flavonoly, zatímco cukernou složkou je rutinóza tvořená glukózou a rhamnózou. Chemicky se proto rutin označuje jako kvercetin-3-O-rutinosid. Právě navázání cukerné části na kvercetin dává vzniknout molekule s odlišnými schopnostmi, než jaké má samotný kvercetin.
Přítomnost cukerné části tak není pouze chemickou zajímavostí. Navázané cukry mohou měnit vlastnosti flavonoidů, například jejich rozpustnost, stabilitu a způsob metabolismu. Po konzumaci proto organismus nezpracovává rutin úplně stejně jako volný kvercetin. Střevní mikroorganismy se podílejí na jeho přeměně na další metabolity a samotná biologická dostupnost rutinu je poměrně nízká, mimo jiné kvůli omezené rozpustnosti ve vodě.
Kde rutin najdeme
Rutin se v rostlinách vyskytuje poměrně široce, množství se ovšem mezi jednotlivými druhy výrazně liší. Za jeden z nejvýznamnějších potravinových zdrojů je považována pohanka. Vysoké koncentrace se nacházejí v jejích nadzemních částech, zatímco v zrnech a mouce bývá obsah nižší. Výjimkou je tatarská pohanka (Fagopyrum tataricum), jejíž zrna obsahují rutinu výrazně více než zrno běžné pohanky. Právě díky vysokému zastoupení rutinu si pohanka získala pozornost také z hlediska obsahu bioaktivních rostlinných látek. Dalšími zdroji jsou například jablka, citrusové plody, hrozny, některé bobuloviny, chřest nebo vybrané byliny.
Antioxidační vlastnosti a cévní systém
Jednou z nejčastěji zkoumaných vlastností rutinu je jeho antioxidační schopnost. Flavonoidní struktura mu umožňuje neutralizovat reaktivní formy kyslíku a podílet se na ochraně buněčných struktur před oxidačním poškozením. Výzkum se tudíž zaměřuje také na možnou úlohu při procesech spojených s oxidativním stresem a zánětlivými mechanismy.
Velká pozornost se věnuje rovněž cévní soustavě. Rutin je spojován se zvyšováním odolnosti drobných cév a s ovlivněním jejich propustnosti. Flavonoidy se obecně podílejí na několika mechanismech souvisejících s funkcí cévní stěny, včetně jejich pružnosti a pevnosti. Proto se rutin tradičně využívá v přípravcích zaměřených na cévy a kapiláry, například při sklonu k tvorbě drobných podlitin nebo při pocitu těžkých nohou. U křečových žil je důležité chápat jej jako podpůrnou látku, nikoli jako náhradu léčby základního žilního onemocnění.
Rutin v kombinaci s dalšími látkami
Rutin bývá často kombinován s vitaminem C. Společné užívání má význam především právě v souvislosti s péčí o cévy a s antioxidační ochranou. Vitamin C je potřebný pro tvorbu kolagenu, který je důležitý pro správnou funkci cév, zatímco rutin se tradičně využívá pro podporu jejich odolnosti. Obě látky se tak mohou vhodně doplňovat, a právě proto se často objevují ve stejných přípravcích. Rutin může navíc ovlivňovat stabilitu vitaminu C a přispívat k jeho delšímu zachování v organismu. Zároveň se předpokládá, že se mohou vzájemně podporovat v biologické využitelnosti.
Rutin je jinak při běžném suplementování obecně dobře snášen. Opatrnost je však vhodná u lidí, kteří berou léky ovlivňující srážení krve, například warfarin, apixaban, rivaroxaban nebo klopidogrel. Při pravidelném užívání těchto přípravků je vhodné kombinaci s rutinem předem konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
Z naší nabídky na Doplnvitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj: Rahmani S, Naraki K, Roohbakhsh A, Hayes AW, Karimi G. The protective effects of rutin on the liver, kidneys, and heart by counteracting organ toxicity caused by synthetic and natural compounds. PMC [online]. 2023 [cit. 23. 9. 2026]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9834893/
Magnesium – jaká forma hořčíku je pro tělo nejvhodnější?
Magnesium, známé také pod českým názvem jako hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Účastní se více než stovky biochemických reakcí a reguluje přes tři sta různých enzymů. Magnesium, nebo-li hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Hořčík považujeme za jeden z nezbytných základních stavebních prvků organismu, jelikož se účastní několika biochemických procesů a reguluje přes tři sta různých enzymů. Významnou roli tak hraje při celé řadě tělesných reakcí, včetně svalových kontrakcí a nervových impulsů.
Chitosan – vláknina, která podporuje hubnutí i trávení
Chitosan patří mezi poměrně nové a moderní doplňky stravy, přitom byl objeven již před sto lety v Japonsku. Známý je především pro své podpůrné působení na hubnutí, kdy pomáhá z těla odbourávat tuky přijaté z potravy. Jeho působení je ale mnohem širší a zajímavější. Chitosan se proto vyplatí užívat i v případě, že hubnout nepotřebujete, jelikož se jedná o bohatý zdroj vlákniny.
Jak správně podpořit funkci jater? Zkuste ostropestřec.
Játra jsou hlavním orgánem, který zajišťuje detoxikaci organismu. Jsou zodpovědné za filtrování toxinů z krve, a zabraňují tak jejich usazování v těle. Tedy všechny látky, jež přijímáme nebo jsou organismem produkovány, musí projít filtrací skrze naše játra. Taková detoxikace má dvě fáze, v nichž se odbourávají různé druhy škodlivin. Kromě toho mají játra ale další významné úkoly.
