-
Hlavní stránka
- Blog
- Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 2. část
Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 2. část
První várku zajímavých obsahových látek, které můžete najít v nejrůznějších bylinkách, jsme si probrali již v předchozí části, kde se můžete dočíst více o saponinech, ginsenosidech, polysacharidech, betaglukanech, flavonoidech a terpenových sloučeninách. Jelikož je aktivních složek opravdu velká spousta, podíváme se v dnešním díle na další zástupce, které jsou rovněž pro lidský organismus prospěšné ba některé z nich dokonce nepostradatelné. Čtěte dále a dozvíte se informace například o glykosidech, tříslovinách, mastných kyselinách a jiných blahodárných látkách.
Glykosidy
Jedná se o chemické sloučeniny, které jsou většinou zcela bezbarvé a běžně se vyskytují v rostlinách jako jejich základní stavební jednotka. Složeny jsou z cukerné části (např. glukóza, galaktóza), na kterou je ovšem navázaná část nesacharidová (aglykon či genin). Glykosidy se mohou dále dělit dle druhu. Existují saponinové, fenolové, kumarinové, alkaloidní a řada dalších. Každé z nich vykazují rozdílné biologické vlastnosti. Bývají antioxidační a protizánětlivé a mají pozitivní vliv na určité orgánové soustavy. Jisté glykosidy mohou být však dokonce toxické. Typickým příkladem je solanin, jež se vyskytuje třeba v nezralých rajčatech nebo hodně naklíčených bramborách.
Alkaloidy
Alkaloidy jsou organické dusíkaté látky, jež jsou obsaženy v různých organismech, včetně rostlin, bakterií a hub. Jsou to sekundární metabolity, které se tvoří při přeměně aminokyselin. Často se jedná o silně jedovaté látky. Ty mají bylinu chránit, nicméně mnoho z nich má velice prospěšný dopad na naše zdraví. Nejznámější je asi kofein (káva, guarana), který stimuluje centrální nervovou soustavu, srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, podporuje produkci žaludečních kyselin a podle studie v malých dávkách optimalizuje kognitivní výkon. Další je kupříkladu piperin, alkaloid vysoce zastoupen v černém pepři, jež povzbuzuje produkci trávicích enzymů, mírní nevolnosti a zlepšuje vstřebávání kurkuminu. Jmenovat můžeme ještě třeba berberin či kapsaicin.
Třísloviny
Třísloviny nebo taktéž taniny jsou poměrně velkou skupinou polymerních fenolových sloučenin. Jsou snadno rozpoznatelné svou svíravou trpkou chutí, kterou můžeme po jejich požití pociťovat v ústech. Jsou přítomny v bobulovitém a jiném ovoci, luštěninách, ořechách, kakaových a kávových bobech nebo v čaji. Vysoké množství tříslovin se nachází především v čaji zeleném, jehož chuť však formují i složky nazývané jakožto katechiny (antioxidanty). Pestrá škála tříslovin má různorodý efekt dle jejich typu. Mohou napomoci eliminaci volných radikálů, zmírnění zánětlivých procesů v trávicím ústrojí, ovlivnit krevní oběh nebo být přínosem pro kardiovaskulární systém.
Mastné kyseliny
Tyto kyseliny jsou pro naše tělo velmi důležité. Jde o tuky, jež potřebujeme nejen pro správný vývoj, ale také pro náležitou funkci spousty přirozených procesů, co se denně odehrávají v našem organismu. Existují dva druhy – nasycené a nenasycené. První z nich se vyskytují převážně v živočišné říši, hojně je obsahuje ale rovněž palmový olej. Jejich nadměrná konzumace je ovšem ze zdravotního hlediska nežádoucí. Nenasycené mastné kyseliny jsou oproti tomu nepostradatelné, podporují zdraví srdce a mozku a neukládají se. Běžně je možná znáte ve spojitosti s rybím olejem, nicméně se nachází právě i v mnoha rostlinách. Může to být kyselina olejová, palmitová, stearová a jiné. Jejich výrazné množství obsahuje třeba saw palmetto či muira puama.
Hořčiny, silice, vitaminy a minerály
Hořčiny jsou bezdusíkaté látky, které mají rozličné složení a výraznou hořkou chuť. Podněcují zejména vylučování žaludečních šťáv a zlepšují trávení. Některé z nich jsou příznivé i na játra a žlučník. Silice jsou esenciální složky přítomné ve všech bylinách. Uvolňují křeče, podporují chuť k jídlu, jsou antiseptické a antibakteriální, určité fungují relaxačně, jiné zase povzbuzují. V neposlední řadě nesmíme opomenout ještě vitaminy a minerály. Ty jsou totiž rovněž přirozenou součástí rostlin, a bez nich by naše tělo nikdy nemohlo pracovat tak, jak má.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Odborná korektura: Daniel Matějka, DiS
Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8467199/
Cordyceps sinensis – houba plná blahodárných látek
Cordyceps sinensis neboli housenice čínská patří mezi medicinální houby a je v ní ukryto spoustu pozoruhodných vlastností, kterými může prospět lidskému organismu. Hojně se již po dlouhou dobu využívá v tradiční čínské medicíně, protože obsahuje řadu vitaminů, minerálů a bioaktivních látek a její využití je velice širokospektrální. Má příznivý vliv na životní vitalitu a obranyschopnost, ale také třeba na naše ledviny a plíce.
Selen a jeho význam v organismu?
Selen patří mezi esenciální stopové prvky, na jejichž přítomnosti v těle závisí mnoho biochemických procesů. Ještě před nedávnem byl pokládán za toxický prvek. To se však v 60. letech minulého století změnilo, když bylo odhaleno, že jeho nedostatečný přísun dovede zvyšovat riziko některých chorob. V přírodě je selen všudypřítomný. Díky tomu se také vyskytuje jak v rostlinných, tak živočišných produktech. Bohužel je ale jeho přítomnost poměrně nerovnoměrná, takže je důležité skladbu jídelníčku pravidelně obměňovat, aby přísun selenu byl pokryt z více zdrojů. Konkrétně se nachází například ve vejcích, obilovinách, vnitřnostech, masu, houbách a ořeších. Doporučená denní dávka selenu se pohybuje průměrně okolo 60 mikrogramů.
Garcinie kambodžská – keř, jehož plody vám pomohou při hubnutí
Garcinie kambodžská též tamarind malabarský je keř, který může dorůstat až do výšky 20 metrů. Roste v tropických vlhkých pralesích jihovýchodní Asie a kvete žlutě nebo červeně. Podle způsobu pěstování začíná plodit až po minimálně 10 letech. Vzhledem není samotný keř ničím zvláštní, pokud ale rostlina právě plodí, vaši pozornost si získají plody s rýhami, díky čemuž připomínají tykev. Oproti ní jsou ale o dost menší, velikost mají zhruba jako jablko. Nezralé plody jsou zelené a postupně se mění na žluté. K přímé konzumaci se využívá dřeň, která má sladkokyselou chuť. Případně se z plodů připravuje koření, které se nejčastěji využívá v indické kuchyni.
