Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 2. část
První várku zajímavých obsahových látek, které můžete najít v nejrůznějších bylinkách, jsme si probrali již v předchozí části, kde se můžete dočíst více o saponinech, ginsenosidech, polysacharidech, betaglukanech, flavonoidech a terpenových sloučeninách. Jelikož je aktivních složek opravdu velká spousta, podíváme se v dnešním díle na další zástupce, které jsou rovněž pro lidský organismus prospěšné ba některé z nich dokonce nepostradatelné. Čtěte dále a dozvíte se informace například o glykosidech, tříslovinách, mastných kyselinách a jiných blahodárných látkách.

Glykosidy
Jedná se o chemické sloučeniny, které jsou většinou zcela bezbarvé a běžně se vyskytují v rostlinách jako jejich základní stavební jednotka. Složeny jsou z cukerné části (např. glukóza, galaktóza), na kterou je ovšem navázaná část nesacharidová (aglykon či genin). Glykosidy se mohou dále dělit dle druhu. Existují saponinové, fenolové, kumarinové, alkaloidní a řada dalších. Každé z nich vykazují rozdílné biologické vlastnosti. Bývají antioxidační a protizánětlivé a mají pozitivní vliv na určité orgánové soustavy. Jisté glykosidy mohou být však dokonce toxické. Typickým příkladem je solanin, jež se vyskytuje třeba v nezralých rajčatech nebo hodně naklíčených bramborách.
Alkaloidy
Alkaloidy jsou organické dusíkaté látky, jež jsou obsaženy v různých organismech, včetně rostlin, bakterií a hub. Jsou to sekundární metabolity, které se tvoří při přeměně aminokyselin. Často se jedná o silně jedovaté látky. Ty mají bylinu chránit, nicméně mnoho z nich má velice prospěšný dopad na naše zdraví. Nejznámější je asi kofein (káva, guarana), který stimuluje centrální nervovou soustavu, srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, podporuje produkci žaludečních kyselin a podle studie v malých dávkách optimalizuje kognitivní výkon. Další je kupříkladu piperin, alkaloid vysoce zastoupen v černém pepři, jež povzbuzuje produkci trávicích enzymů, mírní nevolnosti a zlepšuje vstřebávání kurkuminu. Jmenovat můžeme ještě třeba berberin či kapsaicin.

Třísloviny
Třísloviny nebo taktéž taniny jsou poměrně velkou skupinou polymerních fenolových sloučenin. Jsou snadno rozpoznatelné svou svíravou trpkou chutí, kterou můžeme po jejich požití pociťovat v ústech. Jsou přítomny v bobulovitém a jiném ovoci, luštěninách, ořechách, kakaových a kávových bobech nebo v čaji. Vysoké množství tříslovin se nachází především v čaji zeleném, jehož chuť však formují i složky nazývané jakožto katechiny (antioxidanty). Pestrá škála tříslovin má různorodý efekt dle jejich typu. Mohou napomoci eliminaci volných radikálů, zmírnění zánětlivých procesů v trávicím ústrojí, ovlivnit krevní oběh nebo být přínosem pro kardiovaskulární systém.
Mastné kyseliny
Tyto kyseliny jsou pro naše tělo velmi důležité. Jde o tuky, jež potřebujeme nejen pro správný vývoj, ale také pro náležitou funkci spousty přirozených procesů, co se denně odehrávají v našem organismu. Existují dva druhy – nasycené a nenasycené. První z nich se vyskytují převážně v živočišné říši, hojně je obsahuje ale rovněž palmový olej. Jejich nadměrná konzumace je ovšem ze zdravotního hlediska nežádoucí. Nenasycené mastné kyseliny jsou oproti tomu nepostradatelné, podporují zdraví srdce a mozku a neukládají se. Běžně je možná znáte ve spojitosti s rybím olejem, nicméně se nachází právě i v mnoha rostlinách. Může to být kyselina olejová, palmitová, stearová a jiné. Jejich výrazné množství obsahuje třeba saw palmetto či muira puama.
Hořčiny, silice, vitaminy a minerály
Hořčiny jsou bezdusíkaté látky, které mají rozličné složení a výraznou hořkou chuť. Podněcují zejména vylučování žaludečních šťáv a zlepšují trávení. Některé z nich jsou příznivé i na játra a žlučník. Silice jsou esenciální složky přítomné ve všech bylinách. Uvolňují křeče, podporují chuť k jídlu, jsou antiseptické a antibakteriální, určité fungují relaxačně, jiné zase povzbuzují. V neposlední řadě nesmíme opomenout ještě vitaminy a minerály. Ty jsou totiž rovněž přirozenou součástí rostlin, a bez nich by naše tělo nikdy nemohlo pracovat tak, jak má.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Odborná korektura: Daniel Matějka, DiS
Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8467199/
Koenzym Q10, na jaké formy se zaměřit a jak vybrat ten správný?
Koenzym Q10, zkráceně i CoQ, je látka, která je podobná vitaminům. Je velmi důležitý pro zdravé fungování našeho organismu, jelikož je přítomen ve všech buňkách těla, kde má svůj zásadní význam. Koenzym Q10 si tělo samo produkuje, s postupně přibývajícím věkem se ovšem tato samovolná tvorba zpomaluje. Nejvyšší hladiny koenzymu máme mezi 20. a 25. rokem života, po 30. roce dochází k jeho rapidnímu úbytku a často se udává, že ve 40. letech jsme již pouze na polovičních hodnotách.
Kloubní výživa a její složení, co by měla obsahovat?
Jakmile se objeví první obtíže a bolesti, je kloub již s největší pravděpodobností určitým způsoben narušen, a není tak možné vrátit jeho stav zcela zpět. Včasné nasazení té správné výživy je proto základ, obzvláště v situaci, kdy se ve vaší rodině už určité problémy objevily, a máte k tomu tedy možný genetický předpoklad. Nicméně suplementování kloubní výživy je vhodné i v případě, že se již opotřebení kloubů projevilo.
Jak správně pečovat o klouby?
Kloubní potíže již dávno nepostihují pouze seniory, ale čím dál tím mladší lidi. Může za to sedavý způsob života, nezdravá strava i nadváha. Odborníci se proto shodují, že je zapotřebí začít pečovat o klouby už v mládí. Nikdy ale není pozdě. V každém věku pro svůj pohybový aparát můžete něco udělat. Co? Na to se podíváme v dnešním článku. Klouby jsou důležitou součástí našeho pohybového aparátu. Díky nim jsme schopni vlastní sebeobsluhy a chůze. Věkem a nešetrnou péčí se ale bohužel opotřebovávají, začínají tuhnout a někdy se na nich dokonce vytvářejí výrůstky, které mohou bránit volnému pohybu. Důvodů, proč k tomu dochází, je hned několik...










