-
Hlavní stránka
- Blog
- Magnesium – jaká forma hořčíku je pro tělo nejvhodnější?
Magnesium – jaká forma hořčíku je pro tělo nejvhodnější?
Magnesium, nebo-li hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Hořčík považujeme za jeden z nezbytných základních stavebních prvků organismu, jelikož se účastní několika biochemických procesů a reguluje přes tři sta různých enzymů. Významnou roli tak hraje při celé řadě tělesných reakcí, včetně svalových kontrakcí a nervových impulsů.
I přes jeho důležitost však v naší potravě často chybí a podle výzkumů se až 70 % české populace potýká s dlouhodobým nedostatkem hořčíku/magnesia. Kvůli tomu pak dochází ke snadnějšímu rozvoji civilizačních chorob a jiným zdravotním neduhům. Jak tedy magnesium tělu dodávat a předcházet jeho nedostatku? To se dozvíte v článku uvedeném níže.
Základní informace o hořčíku – výskyt v potravinách a doporučená denní dávka?
Hořčík je nezbytný pro správné fungování většiny buněk v lidském těle. Spolupracuje totiž s nukleotidem zvaným adenosintrifosfát (ATP), který je odpovědný za energetickou bilanci všech buněk – to znamená za ukládání a uvolňování energie v rámci biochemických pochodů na buněčné úrovni. A právě bez magnesia by ATP nemohlo fungovat. Jinými slovy, hořčík zajišťuje produkci energie, snižuje míru únavy, účastní se nervosvalových přenosů a zlepšuje kognitivní funkce, především pozornost a paměť.
Doporučená denní dávka elementárního magnesia u mužů se pohybuje v rozmezí 400-420 mg a u žen 320-360 mg. Část tohoto množství lze pokrýt z přijímané potravy. Ovšem získat každý den kompletně doporučenou dávku je velice obtížné. Většina potravin totiž již neobsahuje takové množství hořčíku jako kdysi, a to z důvodu intenzivního zemědělství a nedostatku hořčíku v půdě.
Také vstřebatelnost hořčíku/magnesia z jídla není příliš vysoká – obvykle naše tělo dokáže využít pouze 30 %.
Mezi zdroje bohaté na hořčík patří: luštěniny, ovesné vločky, datle, fíky, kešu, mandle a další druhy ořechů a semínek.
Opomenout nesmíme ani zvyšující se nároky na přítomnost hořčíku v těle při nemoci, nadměrném stresu, zvýšené fyzické aktivitě nebo konzumaci alkoholu.
Jaké existují formy magnesia a které jsou nejlepší?
Stejně jako jiné minerály i magnesium má více forem, přičemž ne každá z nich je pro tělo vhodná. Při výběru suplementů či jiných doplňků stravy s obsahem hořčíku se proto zaměřte na níže uvedené chelátové a organické formy, které jsou z hlediska vstřebatelnosti a přínosů nejlepší:
- Citrát hořečnatý – velice častá a doporučovaná forma magnesia. Jeho vstřebatelnost, a tedy i využitelnost tělem, se pohybuje okolo 80 %. Vyznačuje se ale lehce projímavými účinky, a tak je lepší užívat ho při zácpě a k podpoře průchodnosti stolice.
- Malát – chelátová forma hořčíku vázaná na kyselinu jablečnou. Výrazně organismus povzbuzuje a podporuje produkci energie. Vzhledem ke svým silným energizujícím účinkům podporuje správné fungování nervového systému, činnost jater a oddaluje pocit svalové únavy.
- Bisglycinát hořčíku – patří k nejlepším formám magnesia, neboť má vynikající vstřebatelnost – tělo ho prakticky celý využije a zbytečně ho nevyloučí. Jeho účinky jsou spíše relaxační a uklidňující. Vhodný je zejména pro ty, kteří chtějí zlepšit kvalitu spánku a navýšit hladinu hořčíku z důvodu stresu.
- Treonát – další vhodná forma hořčíku, která navíc zlepšuje paměť, schopnost učení, koncentraci a další kognitivní funkce.
- Orotát – oblíbená forma u sportovců, neboť podporuje výkonnost, fyzickou zdatnost a činnost srdce.
Vyhnout byste se naopak měli těmto formám hořčíku!!
Mezi méně vhodné formy hořčíku patří oxid hořečnatý, uhličitan hořečnatý a síran hořečnatý. Jedná se o anorganické formy magnesia, které se vyznačují velice nízkou účinností a vstřebatelností. V přípravcích pro vnější použití jsou ale naopak vítané. Například síran tvoří sůl, která je skvělá do koupele pro uvolnění namožených svalů.
Působení magnesia v organismu:
- Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
- Přispívá k elektrolytické rovnováze
- Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
- Přispívá k normální činnosti nervové soustavy
- Přispívá k normální činnosti svalů
- Přispívá k normální syntéze bílkovin
- Přispívá k normální syntéze bílkovin
- Přispívá k normální psychické činnosti
- Přispívá k udržení normálního stavu kostí
- Hořčík přispívá k udržení normálního stavu zubů
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Odborná korektura: Daniel Matějka, DiS
Jak na povánoční kila? Zkuste metodu 80/20
Klíčem úspěchu je za prvé pochopení základů výživy a toho, co váš organismus vyžaduje pro správné fungování. Strava je totiž pro nás důležitým palivem, bez kterého se rozhodně neobejdeme. Vy tak musíte dodat tělu všechny nutné skupiny makroživin, jelikož každá z nich má svoji zásadní úlohu. Jedná se o cukry (cca 50-60 % z příjmu), tuky (25-30 %) a bílkoviny (15-25 %). V dnešní době je problémem především nedostatečný přísun bílkovin, které (jak si ovšem spoustu lidí myslí) nepotřebují jen lidé, kteří vrcholově sportují či budují svaly.
Na co jsou dobré omega 3 a proč je užívat?
Do omega 3 patří větší množství typů mastných kyselin, jež se liší ve své struktuře. Nejhlavnějšími zástupci jsou kyselina alfalinolenová (ALA), kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina eikosapentaenová (EPA). Omega 3 mastné kyseliny totiž napomáhají udržovat správnou funkci kardiovaskulárního systému. Mají pozitivní vliv na srdce, na udržování průchodnosti cév a normální hladiny triglyceridů v krvi, regulaci cholesterolu a snižování krevního tlaku. Zároveň jsou prospěšné pro mozek a nervové tkáně, jelikož jsou významnou složkou buněčných membrán. Dále mají protizánětlivé schopnosti, zlepšují mentální zdraví a příznivé jsou také pro pokožku, a jak naznačují studie, rovněž pro oči.
Proč jsou ve výživě podstatné i sacharidy?
Sacharidy neboli cukry (starším označením taktéž uhlohydráty) jsou jedním ze tří hlavních mikronutrientů. Patří sem společně s tuky a bílkovinami, které jsme si přiblížili v předchozích článcích. Přirozeně se vyskytují v různých formách, liší se především v počtu jednotek a délce molekulárních řetězců.
