-
Hlavní stránka
- Blog
- Nejčastější nedostatky vitamínů a minerálů u žen – proč vznikají a jak je řešit?
Nejčastější nedostatky vitamínů a minerálů u žen – proč vznikají a jak je řešit?
Nedostatek vitamínů a minerálů u žen není vždy výsledkem špatného jídelníčku. Jejich tělo funguje jinak než mužské – pravidelně ztrácí krev, prochází hormonálními výkyvy, čelí těhotenství a kojení a zároveň je vystavené tlaku na štíhlost. Do toho vstupuje častější omezování masa nebo přechod na vegetariánskou či veganskou stravu. Kombinace biologických faktorů a životního stylu tak zvyšuje riziko, že ženám budou některé klíčové mikronutrienty dlouhodobě chybět. Důležité je také to, v jaké životní fázi se nachází. Nikdy však nelze nutriční potřeby žen zjednodušit na univerzální doporučení platná pro všechny.
Hormonální cyklus, krevní ztráty a jejich dopad na zásoby živin
Pravidelná menstruace je jeden z hlavních důvodů, proč se u žen mnohdy objevuje nedostatek železa. Každý měsíc dochází ke ztrátě krve, a tím i k odčerpání železa ze zásob. Jestliže je krvácení silné a dlouhé, organismus nemusí stíhat zásoby doplňovat. Výsledkem může být chronická únava, horší soustředění, zadýchávání či padání vlasů. Železo ale není jediná látka, která souvisí s cyklem. Jisté ženy v období před menstruací pociťují zvýšenou únavu, podrážděnost nebo svalové napětí, což může souviset i s nižší hladinou hořčíku. Dlouhodobý stres, který je dnes běžnou součástí pracovního i rodinného života, navíc spotřebu hořčíku zvyšuje. Hormonální změny během života mají dokonce širší dopad.
Když ženy omezují maso
Ženy více než muži omezují maso. Někdy z přesvědčení o prospěšnosti pro zdraví, jindy z etických důvodů. To samo o sobě není problém, pokud je strava dobře naplánovaná. Riziko vzniká ve chvíli, kdy se živočišné produkty vyřadí bez náhrady klíčových živin.
Typickým příkladem je vitamín B12. Ten se přirozeně nachází téměř výhradně v potravinách živočišného původu. U vegetariánek může být jeho příjem hraniční, u veganek je bez suplementace prakticky nemožné dosáhnout optimální hladiny. Nedostatek se nemusí projevit hned, ale postupně může vést k chudokrevnosti, brnění končetin, poruchám paměti nebo změnám nálady. Podobně je to se železem. Rostlinné zdroje ho sice obsahují, ale hůře se vstřebává. Pokud se k tomu přidá menstruace, hrozba deficitu se výrazně zvyšuje.
Reprodukční věk a těhotenství: doba zvýšených nároků
Období, kdy žena může otěhotnět, klade na tělo specifické nároky, i když těhotenství aktuálně neplánuje. Kyselina listová je stěžejní pro správné dělení buněk a tvorbu DNA. Její dostatečný přísun je zásadní už v prvních týdnech těhotenství, kdy se vyvíjí nervová soustava plodu. Proto se doporučuje myslet na její suplementaci již dříve.
V těhotenství citelně roste potřeba železa, jódu i některých dalších látek. V případě, že žena vstupuje do těhotenství už s hraničními zásobami, deficit se může rychle prohloubit. Únava v těhotenství pak nemusí být jen normální součástí stavu, ale i signálem chybějících mikronutrientů. Kojení představuje další fázi zvýšených nároků. Tělo přednostně zásobuje dítě, a pokud není příjem adekvátní, může deficit zůstat na straně matky.
Kosti, štítná žláza a období po menopauze
Po menopauze se mění hormonální rovnováha a s ní i metabolismus kostí. Ženy jsou výrazně náchylnější k osteoporóze než muži. Dostatek vitamínu D a vápníku se stává zásadním preventivním faktorem. Chybějící vitamín D je přitom velmi běžný napříč celou populací, zejména v zemích s omezeným slunečním svitem během roku.
Další oblastí je štítná žláza. Poruchy její funkce se u žen vyskytují častěji než u mužů. Adekvátní přísun jódu je nutný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Pokud navíc vyřadí ryby, mléčné výrobky a zároveň nepoužívá jodizovanou sůl, může se dostat do možného nedostatku.
Příznaky, které se často podceňují
Typické je, že se nedostatky živin rozvíjejí pomalu. Změny přicházejí nenápadně. Únava, změny nálady, zhoršení kvality vlasů a nehtů bývají přehlíženy nebo přisuzovány věku. Přitom mohou signalizovat deficit, který má řešení. Právě postupný a nenápadný vývoj těchto příznaků vede k tomu, že si žena na svůj stav jednoduše zvykne. Smyslem není automaticky sahat jen po doplňcích stravy, ale chápat souvislosti. Ženská fyziologie, menstruace, těhotenství, menopauza i stravovací zvyklosti vytvářejí specifické rizikové situace. Pestrá strava, vědomé plánování při vegetariánství či veganství a občasná laboratorní kontrola mohou předejít dlouhodobým problémům.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj: Diagnosis and management of iron deficiency in females - PMC [online]. [cit. 25. 02. 2026]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12237530/
Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 1. část
Bylinek, které můžete užívat za účelem podpory vašeho fyzického i mentálního zdraví je celý dlouhý zástup. Dnešní doba nám poskytuje široký výběr a byla by rozhodně škoda nevyužít veškerých pozitiv, jež nám rostliny mohou nabídnout. Co je ovšem důležité, jsou především zastoupené obsahové látky, protože právě ty jsou pro nás přínosné. Určité z nich mohou mít vlastnosti podobné, ale každá z nich má také svá vlastní specifika. My se dnes proto na některé aktivní složky podíváme a podrobněji si je rozebereme.
Meruňkový olej a jeho využití?
Meruňkový olej je získáván z jadérek, které se nachází uvnitř tvrdých pecek ze žlutooranžových meruňkových plodů. Rostlina, na níž tyto plody rostou, se nazývá meruňka obecná (Prunus Armeniaca). Je to až 6 metrů vysoký opadavý strom, jenž na jaře vykvétá bílými květy. Meruňkový olej můžeme ovšem aplikovat třeba také na vlasy.
Ubichinol vs ubichinon, v čem se tyto formy koenzymu Q10 liší?
V souvislosti s koenzymem Q10 se ovšem můžeme setkat taktéž s jinými jeho názvy jako je například CoQ10, vitamin Q10 či můžeme narazit na specifičtější názvy ubichinon a ubichinol. Koenzym je také silným antioxidantem a ovlivňuje zdraví kardiovaskulárního systému, mozku a stav naší pokožky.
