Jaké jsou formy omega 3?
Omega 3 mastné kyseliny patří mezi esenciální živiny, které si sice tělo samo vyrobit neumí, ovšem i přesto jsou pro nás opravdu klíčové. Jsou zásadní už od raného vývoje a nepostradatelné jsou vlastně po celý život. Je tedy důležitý jejich pravidelný příjem ze stravy, to ale bývá v našich končinách poněkud problematické. Pak je na místě zvolit doplněk stravy, jež nám zajistí potřebnou denní dávku. Pořídit si takový doplněk není dnes problém, můžete vybírat dokonce z velice širokého sortimentu. Jsou však veškeré omega 3 stejné?

Co jsou omega 3?
Omega 3 jsou polynenasycené mastné kyseliny neboli zjednodušeně řečeno tuky, které jsou při správném množství zdraví prospěšné. Řadíme sem 3 základní zástupce – kyselinu alfalinolenovou (ALA), kyselinu dokosahexaenovou (DHA) a kyselinu eikosapentaenovou (EPA). Kyselina alfalinolenová se v organismu sice dokáže z části přeměnit na zbylé dvě, tento proces je však neefektivní, získáme tak poměrně malé procento. Proto je příjem DHA a EPA stejně důležitý. Svůj význam má ovšem nejen příjem těchto kyselin, ale také jejich správný poměr s omega 6. Preferovaný poměr omega 6 ku omega 3 pro optimální zdraví se udává přibližně 2:1.
Na co jsou omega 3 potřeba?
Omega 3 jsou jednou ze stavebních jednotek všech buněk v organismu. Účastní se také mnoha reakcí a procesů, které jsou stěžejní pro náležité funkce a zdraví těla. Hrají klíčovou roli již ve vývoji mozku a nervového systému plodu a jsou nepostradatelné pro růst dětí. Posilují srdce a cévní stěny, zmírňují riziko kardiovaskulárních onemocnění, snižují krevní tlak a vyrovnávají hladinu cholesterolu a triglyceridů. Jsou nezastupitelné pro činnost mozku, podporují myšlení a paměť a pomáhají udržet duševní pohodu. Přispívají rovněž k normální funkci imunitního systému, trávicího traktu, zraku a regulují zánětlivé procesy.

Proč a kdy se na příjem omega 3 zaměřit?
Omega 3 bychom měli přijímat především prostřednictvím stravy. Mezi živočišné zdroje patří zejména tučné mořské ryby – losos, makrela, sardinky, tuňák, sleď nebo i játra mnoha dalších druhů. Rostlinné potraviny obsahují omega 3 ve formě ALA. Najdeme je třeba ve lněných či konopných semínkách, řepkovém oleji nebo mořských řasách. Pokud veškeré tyto zdroje zařazujete pravidelně, příjem budete mít pravděpodobně dostatečný. Většinou tomu tak ale bohužel není. V takovém případě sáhněte po doplňku stravy.
V jakých formách se omega 3 vyskytují?
Možná jste ani doposud netušili, že mohou být omega 3 nenasycené mastné kyseliny v různých formách. Ale je tomu opravdu tak, a jsou mezi nimi dokonce určité rozdíly, které mohou být pro výslednou efektivitu zásadním faktorem.
- Ethylestery (EE) – tuto formu volí výrobci především kvůli ceně, ethylestery jsou levnější variantou a snadno se s nimi pracuje. Vyrábí se synteticky tzv. esterifikací, kdy je molekula glycerolu nahrazena molekulou ethanolu. Díky procesu zpracování jsou jednoduše odstraněny i veškeré nečistoty a těžké kovy a vzniká rovněž koncentrovaný produkt.
- Triglyceridy (TG) – jsou tuky, které se běžně ukládají v těle a přijímají ve stravě, a představují tak zcela přirozenou formu omega 3. Triglyceridy mají proto mnohem vyšší biologickou dostupnost nežli ethylestery. To znamená, že je organismus dokáže lépe vstřebat a využít z nich více EPA i DHA. Důvodem je rozdílné zpracování tělem, každá z forem je totiž rozkládána jiným způsobem. Složitějšími postupy lze z ethylesteru udělat (za pomoci re-esterifikace) opět triglyceridovou variantu, kdy vzniká koncentrovaný čistý produkt v jeho přirozené podobě.
- Fosfolipidy (PL) – v jistých specifických organismech bychom našli omega 3 ještě v jiné podobě – fosfolipidech. Mají odlišné vlastnosti a jsou jim připisovány určité výhody, jako je třeba větší vstřebatelnost. Tuto variantu naleznete pod názvem krillový olej.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj: The importance of a balanced ω-6 to ω-3 ratio in the prevention and management of obesity - PMC [online]. [cit. 31. 10. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5093368/
Selen a jeho význam v organismu?
Selen patří mezi esenciální stopové prvky, na jejichž přítomnosti v těle závisí mnoho biochemických procesů. Ještě před nedávnem byl pokládán za toxický prvek. To se však v 60. letech minulého století změnilo, když bylo odhaleno, že jeho nedostatečný přísun dovede zvyšovat riziko některých chorob. V přírodě je selen všudypřítomný. Díky tomu se také vyskytuje jak v rostlinných, tak živočišných produktech. Bohužel je ale jeho přítomnost poměrně nerovnoměrná, takže je důležité skladbu jídelníčku pravidelně obměňovat, aby přísun selenu byl pokryt z více zdrojů. Konkrétně se nachází například ve vejcích, obilovinách, vnitřnostech, masu, houbách a ořeších. Doporučená denní dávka selenu se pohybuje průměrně okolo 60 mikrogramů.
Magnesium – jaká forma hořčíku je pro tělo nejvhodnější?
Magnesium, známé také pod českým názvem jako hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Účastní se více než stovky biochemických reakcí a reguluje přes tři sta různých enzymů. Magnesium, nebo-li hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Hořčík považujeme za jeden z nezbytných základních stavebních prvků organismu, jelikož se účastní několika biochemických procesů a reguluje přes tři sta různých enzymů. Významnou roli tak hraje při celé řadě tělesných reakcí, včetně svalových kontrakcí a nervových impulsů.
Jód – k čemu všemu je důležitý?
Jód patří mezi základní biogenní prvky, tudíž takové, které jsou pro život nezbytné. Spousty lidí se zaměřuje především na jiné minerály a takovou důležitost jódu nepřikládají. Opak je ale pravdou. Jód je pro organismus významný stejně jaké jiné látky a má za úkol hned několik funkcí.










