L-Tryptofan – aminokyselina pro zdravé tělo i ducha
L-Tryptofan je pro lidské tělo nepostradatelná esenciální aminokyselina, která se účastní celé řady důležitých biochemických procesů. Pojem esenciální znamená, že si ji bohužel náš organismus neumí sám vytvořit, a tak musí být přijímána potravou nebo formou doplňků stravy.
Kvůli dnešní uspěchané době, pro níž je typická nevyvážená strava a vysoké psychické nároky, však tělu mnohdy příjem L-Tryptofanu z potravy nestačí. Dobré řešení se proto nalézá v doplňcích stravy. Jak ale poznat, zda právě vám L-Tryptofan chybí a měli byste ho začít užívat? Odpověď najdete v našem článku
Co je L-Tryptofan a v jakých potravinách ho můžeme najít?
Existují dvě formy Tryptofanu – L-Tryptofan a D-Tryptofan. Forma „D“ je pro tělo zbytečná a nebezpečná, respektive při jejím pozřetí může být v našem organismu toxická. Proto se s ní běžně nesetkáte, případně bychom se ji měli vyhýbat.
Oproti tomu L-Tryptofan se stále více dostává do popředí zájmu, a to především v souvislosti se zdravým životním stylem, spánkem a dobrou náladou. Přirozeně se vyskytuje v živočišných a rostlinných bílkovinách například v krůtím a kuřecím mase, mléčných výrobcích, banánech, různých oříškách a semínkách, fazolích, špenátu a dalších potravinách.

Proč je L-Tryptofan spojován se serotoninem a melatoninem?

Pokud jste někdy zaslechli něco o aminokyselině L-tryptofanu, je dost pravděpodobné, že jste ve spojitosti s ním slyšeli také o serotoninu nebo melatoninu. Není to žádná náhoda. L-Tryptofan totiž funguje jako prekurzor pro různé neurotransmitery.
To v překladu znamená, že L-Tryptofan je základním a výchozím kamenem pro jiné důležité látky v našem těle. Konkrétně díky němu vzniká serotonin – hormon „dobré nálady“, melatonin – hormon odpovědný za kvalitní spánek a vitamin B3 zvaný niacin – důležitý pro správnou funkci nervové soustavy.
Pokud bychom to tedy shrnuli, bez dostatečného přísunu L-Tryptofanu nemůžeme mít dostatečné množství serotoninu a melatoninu.
Jestliže se tedy potýkáte s poruchami spánku, úzkostmi, bolestmi hlavy, zhoršením paměti, změnami nálad a onemocněními kůže, je možné, že trpíte nedostatkem L-Tryptofanu a hormonů, které z něho vnikají.
Za deficitem často stojí nedostatečný přísun L-Tryptofanu z potravy nebo jeho špatné vstřebávání trávicí soustavou. Průměrná doporučená denní dávka L-Tryptofanu se pohybuje okolo 300 mg.
Efekt L-Tryptofanu na lidský organismus:
Z výše uvedených informací je patrné, že L-Tryptofan je pro lidské tělo důležitý z hlediska tělesných i psychických funkcí.
- Podporuje dobrou náladu a vnitřní pohodu
- Podporuje odolnost vůči stresovým situacím
- Podporuje správnou činnost centrální nervové soustavy
- Podporuje kvalitu spánku
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Odborná korektura: Daniel Matějka, DiS
Vitamin B12 a jeho přínos pro zdraví?
Vitamin B12 neboli kobalamin je rozpustný ve vodě a je jedním z vitaminů spadajících do B-komplexu (spolu s B1, B2, B3, B5, B6, B7 a B9). Stejně jako ostatní z této skupiny je pro organismus nezbytný a zajišťuje správné fungování vícero procesů v těle. Asi 60 % vitaminu B12 se nachází v našich játrech a 30 % ve svalech. Doporučená denní dávka se pohybuje kolem 2,5 mikrogramů.
Ženšen pravý a ženšen sibiřský – jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Hned na úvod si je potřeba říci, že ženšen pochází z čínského výrazu řén-šen a v češtině se tímto výrazem označuje botanický rod Panax. Všechny tyto rostliny jsou zároveň silné přírodní adaptogeny, které mají za cíl zvyšovat přirozenou odolnost organismu. Problémem je však to, že se ještě před zavedení latinského pojmu „Panax“, začalo v češtině mnoha různým rostlinám říkat jednoduše „Ženšen“, což vede ke zmatkům. Rostliny, které se označují jako ženšeny přitom pochází z různých oblastí, obsahují odlišné aktivní látky, a tedy i působí na lidské tělo zcela odlišně.
NAD⁺ – klíčová molekula života a energie
NAD⁺ je látka, která hraje klíčovou roli při produkci energie a udržování vitality našich buněk. Nejde však o žádnou novinku moderní doby. Tento koenzym byl objeven už v roce 1906 a od té doby je jedním z velice zkoumaných molekulárních prvků v lidském organismu.









