-
Hlavní stránka
- Blog
- Rybí olej, rozdíl mezi omega 3 a omega 6 mastnými kyselinami?
Rybí olej, rozdíl mezi omega 3 a omega 6 mastnými kyselinami?
Rybí olej nebo také rybí tuk, je stejnou přírodní látkou, která se už v dřívějších generacích podávala pro zdraví dětí po lžičkách. V takové formě ale moc oblíbený pro svoji chuť a zápach nebyl. Dnes se běžně setkáme s rybím olejem třeba v želatinových kapslích, kdy problémy s konzumací odpadají a my si tak můžeme dopřát všechny příznivé vlastnosti tohoto tuku bez nepříjemných pocitů. Rybí olej je plný omega 3 mastných kyselin, jež mají pozitivní vliv například na mozek a cévy. Vedle nich ale ještě existují omega 6 mastné kyseliny. Jaký je ale mezi nimi vlastně rozdíl a proč bychom měli hlídat poměr v jakém je přijímáme? Na to se zaměříme níže ve článku.
Omega 3 mastné kyseliny
Omega 3 jsou esenciální polynenasycené mastné kyseliny (PUFA). To znamená, že si je tělo samo neumí vyrobit, a tak jsme odkázáni na jejich příjem ze stravy či doplňků. Dělí se na tři základní, a to je kyselina alfalinolenová (ALA), kyselina dokosahexaenová (DHA) a kyselina eikosapentaenová (EPA). Za významnější se považují DHA a EPA. Kyselinu alfalinolenovou nalezneme například ve lněném semínku, organismus ji však složitějším procesem musí přeměnit na dvě druhé kyseliny, a proto není tak efektivní.
Omega 3 mají pro lidské tělo celou řadu benefitů. Vstřebávají se do buněk, jejich membrány jsou pak pružnější, a to umožňuje buňkám lépe komunikovat. Přispívají i svým protizánětlivým efektem, snižováním krevního tlaku nebo srážlivosti krve a podporují zdravý stav našeho mozku, srdce a cév. Zejména DHA je velmi důležitá pro správný vývoj dítěte.
Omega 6 mastné kyseliny
Omega 6 jsou také polynenasycené mastné kyseliny a hlavním zástupcem je především kyselina linolová (CLA) tu si tělo stejně jako omega 3 mastné kyseliny nevytváří. Dále sem řadíme ještě kyselinu arachidonovou (AA) a gamalinolenovou (GLA). Tyto dvě mastné kyseliny se v organismu vyrábí syntézou právě z kyseliny linolové. Omega 6 se vyskytují hlavně v rostlinných olejích – slunečnicovém, řepkovém, sójovém, palmovém a sezamovém.
U omega 6 mastných kyselin je jejich vliv na tělo poněkud sporný, snadno totiž podléhají oxidačním změnám, ale i přesto jsou pro nás nezbytné. Při správné míře mohou přispívat ke snížení hladiny tuku v krvi, zvyšovat hladinu HDL cholesterolu (toho dobrého) a podpořit protizánětlivé procesy a hojení. Pokud jich přijímáme více než je vhodné mohou být naopak spíše pro - zánětlivé a jejich nadměrná konzumace může vést k rozvoji civilizačních nemocí – kardiovaskulárního systému nebo diabetu.
Správný poměr Omega 3 a Omega 6
Pokud tedy chceme, aby i Omega 6 mastné kyseliny byly pouze prospěšné jako Omega 3 mastné kyseliny musíme se zaměřit na jejich náležitý poměr ve stravě, popřípadě tento rozdíl dohnat kvalitním suplementem. Dnešní strava obsahuje totiž relativně dost Omega 6, protože se konzumuje velké množství zpracovaných potravin, které obsahují hodně rostlinných olejů. Naopak omega 3 přijímáme málo, kvůli nízké spotřebě ryb a mořských plodů bohatých na tuto mastnou kyselinu. To celou nevyrovnanost ještě zvyšuje.
Za optimální poměr Omega 6 a Omega 3 se považuje 3:1 nebo 2:1. Realita ale bohužel bývá jiná, a to má za následek zvyšující se procento lidí s onemocněním kardiovaskulárního systému. Klíčový však není pouze poměr, ale i to, abychom měli omega 3 mastných kyselin dostatek, což se uvádí jako 250–500 mg DHA a EPA. Je dobré zařadit do jídelníčku tučné ryby, lněná a konopná semínka či vlašské ořechy, a naopak se snažit vyřazovat vysoce zpracované potraviny. Důležité však je volit vždy zdroje kvalitní. Náš organismus potřebuje obě tyto mastné kyseliny a pokud budou ve správné rovnováze naše srdce, cévy, mozek a imunitní systém nám budou vděčné.
EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová) příspívá:
- k normální činnosti mozku.
- k udržení normálního stavu zraku.
- k udržení normální hladiny triglyceridů v krvi.
- k udržení normálního krevního tlaku.
- k normální činnosti srdce.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Garcinie kambodžská – keř, jehož plody vám pomohou při hubnutí
Garcinie kambodžská též tamarind malabarský je keř, který může dorůstat až do výšky 20 metrů. Roste v tropických vlhkých pralesích jihovýchodní Asie a kvete žlutě nebo červeně. Podle způsobu pěstování začíná plodit až po minimálně 10 letech. Vzhledem není samotný keř ničím zvláštní, pokud ale rostlina právě plodí, vaši pozornost si získají plody s rýhami, díky čemuž připomínají tykev. Oproti ní jsou ale o dost menší, velikost mají zhruba jako jablko. Nezralé plody jsou zelené a postupně se mění na žluté. K přímé konzumaci se využívá dřeň, která má sladkokyselou chuť. Případně se z plodů připravuje koření, které se nejčastěji využívá v indické kuchyni.
Kyselina hyaluronová – rozdíl mezi vysokomolekulární a nízkomolekulární
Kyselina hyaluronová právoplatně zaujímá přední místo mezi pečujícími složkami, které se přidávají do hydratačních krémů a jiných přípravků na pleť. Tato jedinečná kyselina hyaluronová má totiž mimořádnou schopnost vázat na sebe velké množství vody a pronikat do pokožky, v níž vlhkost uzamyká a chrání ji tak před vysušením. Velice ale záleží na typu kyseliny hyaluronové. Přečtěte si o tom, v čem se od sebe liší vysoko- a nízkomolekulární kyselina hyaluronová a zjistěte, jak je používat.
Jaké jsou obsahové látky v bylinkách a co všechno umí? 1. část
Bylinek, které můžete užívat za účelem podpory vašeho fyzického i mentálního zdraví je celý dlouhý zástup. Dnešní doba nám poskytuje široký výběr a byla by rozhodně škoda nevyužít veškerých pozitiv, jež nám rostliny mohou nabídnout. Co je ovšem důležité, jsou především zastoupené obsahové látky, protože právě ty jsou pro nás přínosné. Určité z nich mohou mít vlastnosti podobné, ale každá z nich má také svá vlastní specifika. My se dnes proto na některé aktivní složky podíváme a podrobněji si je rozebereme.
