Ostropestřec mariánský pod latinským názvem (Silybum marianum) je prastará bylinka, o níž se dochovaly záznamy již z dob antického Říma a Řecka. Už v té době se ostropestřec mariánský využíval k odstranění mnoha neduhů, především při hadím uštknutí či při jaterních potížích. Pro svůj podpůrný efekt a zajímavý vzhled se mu začalo přezdívat Kristova koruna. Prokazatelné působení na jaterní tkáň později dokonce potvrdily mnohé studie, při nichž byl objeven komplex aktivních látek souhrnně označovaných jako silymarin.
Chitosan patří mezi poměrně nové a moderní doplňky stravy, přitom byl objeven již před sto lety v Japonsku. Známý je především pro své podpůrné působení na hubnutí, kdy pomáhá z těla odbourávat tuky přijaté z potravy. Jeho působení je ale mnohem širší a zajímavější. Chitosan se proto vyplatí užívat i v případě, že hubnout nepotřebujete, jelikož se jedná o bohatý zdroj vlákniny. Chitosan je polysacharid, který nestrávený prochází celou trávicí soustavou. Neznamená to ale, že by pro lidský organismus nebyl ničím přínosný. Právě naopak. Chitosan patří mezi vlákninu, kterou dnešní západní strava postrádá.
Ženšen pravý latinsky (Panax ginseng) je typickým zástupcem aktivních látek zvaných adaptogenů. Obsahuje totiž celou řadu aktivních rostlinných látek se specifickými vlastnostmi. Jich si byli po staletí dobře vědomi čínští a indičtí léčitelé, kteří je využívali v rámci tradiční čínské a ajurvédské medicíny. V našem západním světě se o adaptogenech začalo mluvit až ve 20. století a v souvislosti s tím i o ženšenu pravém, jehož popularita vydržela až do dnešních dní. Pojďme se podívat na to, jaké aktivní látky ženšen pravý obsahuje a co to ty "adaptogeny" vlastně jsou.
Některé důležité aktivní látky, vitaminy a minerály si lidské tělo neumí samo vytvořit (nebo jen ve velice omezeném množství), a tak je nutný jejich příjem prostřednictvím potravy nebo vhodných doplňků stravy. Mezi takové vitaminy a látky patří například omega 3 mastné kyseliny, vitamin D3 a vitamin K2. Jejich získávání z potravy ale bohužel není tak snadné jako kdysi a výběr kvalitních doplňků stravy může být také oříšek.
Zdroje vitaminu C jsou běžně dostupné ať už v podobě doplňků stravy s obsahem vitaminu C či pestré stravy. Vitamin C najdeme totiž prakticky v každém ovoci či zelenině. Jeho absolutní nedostatek, tak se dnes už vůbec nevyskytuje. Přesto však někteří lidé, kteří jedí nezdravě a nedbají na dostatečný přísun ovoce a zeleniny, mohou mít k jeho nedostatku poměrně blízko. Vitamin C si naše tělo neumí samo vytvořit, a tak je závislé na jeho příjmu z potravy nebo z doplňků stravy s obsahem vitaminu C. Bohužel je ale molekula vitaminu C dost náchylná na teplotu, působení vzduchu a světla, takže se při nevhodném skladování nebo tepelné úpravě většina vitaminu C z potravin vytrácí.
Vitamin D3 a vitamin K2 patří mezi vitaminy rozpustné v tucích, které jsou zodpovědné za celou řadu procesů v lidském těle. Uvádí se, že se účastní více jak 200 dějů, jež ovlivňují správné fungování imunitního, kardiovaskulárního a pohybového systému. Z toho lze snadno odvodit, jak moc jsou pro náš organismus důležité a proč bychom se na jejich příjem měli zaměřit. Pojďme se tedy podívat, kde vitamin d3 a vitamin k2 najít a k čemu jsou dobré. Začněme vitaminem D3 neboli cholekalciferolem. O vitaminu D3 prakticky každý ví, že si ho naše tělo dovede samo vytvářet při působení slunečních paprsků. Bohužel si ale málokdo z nás uvědomuje, že kvůli střídání ročních období a zeměpisné šířce, ve které žijeme, tělo od podzimu do jara není schopno ze slunce vitamin D3 vytvořit.
Kotvičník zemní neboli Tribulus terrestris patří celosvětově mezi jednu z nejvíce užívaných bylin. Již v dávných dobách ho užívali staří Řekové a dávní čínští léčitelé k posílení imunitního systému, nastartování libida a zmírnění ledvinových potíží. A právě pro svůj skvělý efekt je kotvičník zemní užíván muži a ženami po celém světě i v dnešní době. Kotvičník zemní neboli tribulus terrestris je jednoletá bylina, která roste v několika oblastech po celém světě – například v Jižní Americe, Indii, Číně, Španělsku a Bulharsku. Kvalitu rostliny ale ovlivňují klimatické podmínky, složení půdy a používaná hnojiva. To je také důvod toho, proč některý kotvičník obsahuje méně aktivních látek a jiný zase více.
Legendami opředený zelený čaj je považován za jeden z nejznámějších a možná i nejstarších nápojů na světě. Nejvíce oblíbený je na kontinentu Asie konkrétně v Japonsku, Číně a Koreji, což jsou zároveň jeho největší producenti. Zelený čaj se získává se z čajovníku čínského, stejně jako čaj černý. Od něj se ale liší způsobem zpracování a také obsahem aktivních látek. Zelený čaj si dokonce vysloužil pověst užitečného pomocníka při hubnutí. Z čajovníku čínského se tedy pro účely přípravy lahodného čaje sbírají pouze listy. Od černého čaje se liší způsobem zpracování, kdy listy neprochází tzv. fermentací. Díky tomu si uchovávají větší množství aktivních látek.
Melatonin má několik zajímavých přezdívek. Přezdívá se mu: „hormon spánku“, „hormon tmy“ nebo „upíří hormon“. To ale neznamená, že by byl špatný nebo zlověstný, ba naopak. Říká se mu tak jednoduše proto, že má blahodárný vliv na kvalitu spánku a vylučuje se v našem těle v průběhu noci. Melatonin konkrétně vzniká v epifýze neboli nadvěsku mozkovém, což je nepárový orgán uložený v zadní části mozku
Kolagen je důležitou součástí lidského organismu, lépe řečeno NEZBYTNOU. Kolagen se nachází napříč celým tělem a to například v chrupavkách, kůži, cévách nebo dokonce ve svalech a je zodpovědný za pružnost, pevnost a odolnost všech pojivových tkání ve kterých je obsažen. Postupně s věkem bohužel produkce kolagenu klesá, čímž dochází k rychlejšímu opotřebení pohybového aparátu a změn na pleti jako je napři. prohloubení vrásek. Kolagen je významná ve vodě nerozpustná bílkovina, která je, jak již bylo zmíněno, v těle hojně zastoupena. Jedná se totiž o základní stavební jednotku pojivových tkání, díky čemuž tvoří přibližně 10 % celkové tělesné hmotnosti.
Extrakt z ginkgo biloba (jinanu dvojlaločném) se v tradiční čínské a ajurvédské medicíně využívá již po staletí. Historie tohoto Ginkgo biloby však sahá daleko hlouběji, až do období prvohor. Není tedy žádný div, že se tyto stromy označují za živoucí fosilii. V listech ginkga se dále nachází terpenické laktony, ginkgolidy, kyselina ginkgolová a látka zvaná bilobalid. Všechny tyto látky, souhrnně terpeny a flavonoidy, se podílejí na mikrocirkulaci v těle, účastní se energetické výměny a zvyšují žilní tonus.
Vápník neboli latinsky calcium je minerál, který je v největší míře zastoupen v lidském těle. U dospělých jedinců tvoří asi 1 200 mg, přičemž většina se soustřeďuje v kostech a zubech. Další zajímavostí související s vápníkem je to, že se každý den opětovně rozloží a znovu vytvoří přibližně 2 gramy kostní tkáně, což je způsobeno tzv. procesem remodelace.
Antioxidanty jsou z hlediska dlouhodobého zdraví nezbytné. Plní totiž širokou škálu úkolů a jejich efekt na lidské tělo nelze ničím jiným nahradit. Bohužel si je ale dovedeme vytvořit jen v omezeném množství, které pro správné fungování nestačí. Navíc schopnost tvorby antioxidantů s rostoucím věkem klesá. Jsme proto na jejich získávání z potravy či z doplňků stravy závislí. Antioxidanty jsou látky, které bojují s volnými radikály a jejich vlivem na organismus. Abyste jejich funkci správně pochopili, je nutné si vysvětlit, co jsou vlastně zač volné radikály.
Blahodárné účinky medicinálních hub reishi, cordyceps, hericium, chaga a mnoho dalších již po tisíce let využívá tradiční čínská medicína a ajurvéda (tradiční indická medicána). Do podvědomí západní medicíny se dostaly poměrně nedávno, přičemž ještě stále patří k spíše alternativním léčebným způsobům. Medicinální houby v těle hrají roli tzv. adaptogenu, kdy našemu organismu pomáhají přizpůsobit se na zátěž a jednoduše řečeno adaptogeny dokáží přidat tam, kde je potřeba, případně ubrat tam kde je to nutné. A právě v tom tkví jejich největší síla. V dnešní době, kdy na nás působí tolik škodlivých vlivů, toxinu a dalších, jsou užitečné více než kdykoli jindy. Konzumace adaptogenů nám pomáhá zdolávat stresové situace, zlepšovat imunitu a předcházet vzniku civilizačních chorob.
Objevem poslední doby jsou lipozomální vitaminy a minerály, které mají schopnost se v těle lépe vstřebávat a působit s daleko větší účinností. Díky tomu se může zdát, že běžně dostupným vitaminům a minerálům již odzvonilo. Skvělý objev a posun z hlediska efektivity vstřebávání vitamínů, minerálů a doplňků stravy proto představuje tzv. lipozomální technologie, která byla ještě donedávna používána jen při výrobě léčiv. Dnes se pomocí ní vyrábí lipozomální vitaminy, a dokonce i minerály, které jsou pro tělo mnohem přínosnější a přirozenější. Mikronutrienty (vitaminy a minerály) ve formě lipozomů jsou totiž obsaženy například i v mateřském mléce.
Magnesium, známé také pod českým názvem jako hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Účastní se více než stovky biochemických reakcí a reguluje přes tři sta různých enzymů. Magnesium, nebo-li hořčík, patří k nejdůležitějším minerálům lidského těla. Hořčík považujeme za jeden z nezbytných základních stavebních prvků organismu, jelikož se účastní několika biochemických procesů a reguluje přes tři sta různých enzymů. Významnou roli tak hraje při celé řadě tělesných reakcí, včetně svalových kontrakcí a nervových impulsů.
Imunita je komplexní děj, za který není zodpovědný pouze jeden jediný orgán, ale celá řada dílčích orgánových systémů jako lymfatický systém, kostní dřeň, trávicí soustava, kardiovaskulární systém a dalsí. Všechny tyto části lidského těla spolu spolupracují a jsou vzájemně provázané. Při posilování imunity se tedy nelze zaměřit pouze na jeden orgán, ale je potřeba postupovat systematicky. A právě proto je velice důležité správné a pravidelné stravování, které ovlivňuje obranyschopnost těla komplexně. Mnoho lidí stravování podceňuje, ale je to pravděpodobně nejdůležitější aspekt zdravého těla a silné imunity. Aby vás neskolila kdejaká viróza, je potřeba posílit imunitu dávkou vitaminů a minerálů. Pro správné fungování imunitního systému je nejdůležitější vitamin C, B6 a B12. Z minerálů je z hlediska imunity důležitý zinek, hořčík a železo.
Resveratrol je poměrně nedávno objevená látka, jejíž efekt na naše tělo není ještě zcela probádaný. Prozatím se ví, že je silným přírodním antioxidantem, který omezuje působení volných radikálů a tím pomáhá předcházet různým zdravotním onemocněním. Resveratrol patří do skupiny látek zvaných polyfenoly, o nichž se obecně ví, že v lidském organismu působí jako antioxidanty. Resveratrol byl objeven v bílé i modré vinné révě, a to jak v jadérkách, tak ve slupce. Nicméně v modrých odrůdách vinné révy byl zjištěn v daleko větším množství. Kromě toho se také nachází i v borůvkách, rybízu, arašídech nebo v rostlině nesoucí název křídlatka japonská, která bývá hojně využívána v tradiční východní medicíně.
Červené plody kustovnice čínské zvané také Goji jsou doslova nabité aktivními látkami, které mají příznivý vliv na celou řadu pochodů v našem organismu. Kromě toho jsou velice prospěšné i z nutričního hlediska, neboť obsahují důležité minerály, vitamíny, aminokyseliny, stopové prvky a polysacharidy. Dalo by se tedy říct, že se jedná o superpotravinu, která nemá vzhledem k množství zastoupených aktivních látek obdoby. Kustovnice čínská je keř dorůstající až do výšky 2 metrů. Její listy mají mandlovitý tvar a květ připomíná nafialovělý kalich s několika korunními cípy. Plody zvané goji mají formu jasně červených bobulí podlouhlého tvaru, které mohou být až 2 centimetry velké. Mohli bychom je s trochou kreativity vzhledově přirovnat k našemu šípku.
Maca peruánská, latinsky Lepidium meyenii, je nízká rostlina, která roste pouze ve vysokých nadmořských výškách pohybujících se okolo 3000 až 4000 metrů nad mořem. V takových nepříznivých podmínkách roste jen málo rostlin, a tak je maca v tomto směru opravdu jedinečná. Maca je dvouletá rostlina z peruánských And, které se u nás přezdívá řeřicha peruánská, brazilský ženšen nebo také peruánská viagra. Blahodárného působení macy na náš organismus si byli dobře vědomi již starověcí Inkové a to více jak před 6000 lety. Ty ji hojně pěstovali na náhorních plošinách. Díky ní byli vitálnější a odolnější vůči nepříznivým psychickým či fyzickým životním vlivům.